Zprávy památkové péče 2016, 76(4):407-416

Braunův "Betlém" - kamenosochařské dílo v přírodě a problematika jeho recepce a restaurování

Vratislav Nejedlý

Příspěvek vychází z nedávného očištění reliéfu Braunov "Betléma" a zamýšlí se nad současným stavem památky a nad úvahami o jejím restaurování v širším historickém kontextu. V úvodu připomíná, jak se v průběhu 19. století proměnil pohled na povrchovou úpravu kamenosochařských děl, neboť hodnota byla spatřována v čistém kameni bez barevného nátěru. Změna přístupu měla významný vliv zejména na kamenosochařské památky v exteriéru, mezi které patří i Braunův "Betlém". Dalším zásadním posunem v přístupu k památkám, byl nový vztah k přírodě a přírodnímu prostředí - jak je doloženo na příkladu obnovy hřbitova ve Střílkách na konci 19. století, ponechat dílo "malebně zaniknout" pod vlivem přírody byl jistou dobu zcela legitimní památkářský přístup. Článek dokládá, že podobnému osudu se "Betlém" vyhnul, neboť v tradici byl vždy vnímán jako v prvé řadě uměle vzniklý lidský výtvor a teprve druhotně jako památka v přírodě.
Tato témata určovala diskusi o "Betlému" na přelomu 19. a 20. století. Článek na základě srovnání dochází k závěru, že od té doby nedošlo k principielnímu posunu. Přestože bylo učiněno mnoho zajímavých zjištění o památce, její historii a jejím stavu, diskuse řeší stále tytéž otázky. Rovněž praktické kroky k záchraně památky dosud nebyly učiněny, přestože přinejmenším od 80. let panuje všeobecné přesvědčení o jejím dezolátním stavu. Autor dochází k závěru, že jednou z příčin je fakt, že v diskusích vlastně dosud nebyly formulovány hlavní umělecké, historické, řemeslné a materiální hodnoty památky a debata tak zůstává veskrze na rovině dílčích a většinou materiálově-technických postřehů. Na závěr proto shrnuje základní otázky, které by při dalších úvahách o reliéfu měly být vzaty v potaz.

Klíčová slova: Betlém u Kuksu; M. B. Braun; restaurování; památkové hodnoty; dějiny restaurování; Střílky

Zveřejněno: 1. prosinec 2016  Zobrazit citaci