Zprávy památkové péče, 2016 (roč. 76), číslo 3

Editorial

Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):249  

Herci díla zkázy. Demolice starého Mostu a role památkové péče

Matěj Spurný

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):251-264  

Jedinečný příběh likvidace starého a budování nového Mostu má celou řadu vrstev, jež z něj zároveň činí příběh charakteristický; pro státní socialismus i pro proměny poválečné evropské modernity jako takové. Tato studie pojednává jen o jedné z nich, a to o proměňujícím se vztahu společnosti k historickému dědictví.Město, a zejména průmyslové město, se v průběhu 19. století stalo místem reprezentujícím všechny prohlubující se problémy své doby: extrémní nerovnost, ekonomické vykořisťování, bezdomovectví, sociální propasti, absenci základní hygieny a devastaci životního prostředí. Byly to celoevropsky i v českém prostředí právě tyto problémy, které...

Most, moderní sídliště severočeských havířů I: Válečné a poválečné zakládání nového města

Jana Zajoncová

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):265-275  

Článek se snaží nastínit složitost celého procesu hledání podoby nového Mostu v období mezi lety 1940-1989. Věnuje se urbanistickému vývoji města od konce druhé světové války, kdy ještě vznikaly nové obytné čtvrti v návaznosti na město staré. Přes diskuze o nezbytnosti likvidace historického Mostu ve prospěch vytěžení uhelných ložisek pod městem, jež v roce 1964 vedly ke konečnému rozhodnutí o jeho demolici. Až po finální realizace nejdůležitějších objektů městského centra v 80. letech.Město Most se během několika desetiletí ocitlo v nitru rozsáhlé pánevní oblasti. Intenzivní rozvoj těžebního průmyslu změnil v krátké době jeho charakter a postavení...

A to je ta krásná země... Destrukce osídlení na území České republiky ve druhé polovině 20. století ve středoevropském kontextu

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):276-288  

Likvidace historické části královského města Mostu kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí v letech 1967-1984 je nejznámějším projevem rozsáhlých destrukcí sídelní struktury, která nabyla ve 2. polovině 20. století na území České republiky mimořádných rozměrů. Ještě více sídel zaniklo kvůli zřízení vojenských prostorů, uzavřeného hraničního pásma a etnického vyčištění dříve německojazyčného pohraničí. Další vsi a města ustoupily vodám přehrad. Článek přináší celkovou bilanci těchto škod a pokouší se o jejich srovnání ve středoevropském měřítku.Je možné vyslovit přesvědčení, že ačkoli v řadě středoevropských zemí najdeme srovnatelné příklady zničených...

Most, moderní sídliště severočeských havířů II: Budování a dostavba nového Mostu

Jana Zajoncová

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):289-298  

V 70. letech se Most stal přímým demonstrativním příkladem střetu dvou protikladných urbanistických koncepcí, které výrazně ovlivnily podobu jádrových oblastí nového města. Šlo o kritiku doposud prosazovaného ideálu funkčně zónovaného rozvolněného města, založeného na principech deklarovaných organizací C.I.A.M v roce 1928 a rozvedeného v Athénské chartě o pět let později, a to v souvislosti s novými teoriemi prosazovanými od počátku šedesátých let Kevinem Lynchem, Christianem Norbergem-Schulzem či Michaelem Triebem.Hlavní těžiště střetu těchto idejí tkvělo v pojetí mosteckého centra, jež vznikalo převážně v šedesátých letech, kdy se důsledně prosazovaly...

Osudy varhan severočeské těžební oblasti

Vít Honys

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):299-306  

Rozvoj povrchové těžby hnědého uhlí v severočeských okresech Chomutov, Most, Ústí nad Labem a Teplice ve 2. polovině 20. století poznamenal v souvislosti s likvidaci řady kostelů i fond dochovaných varhan. Řada z nich byla poškozena či devastována následkem situace vzniklé poválečnou výměnou obyvatelstva již v období 50. - 60. let 20. století a do zpracovávaných státních seznamů kulturních památek jich bylo zaneseno jen velmi omezené množství bez patřičného zohlednění hudebně historické hodnoty, a to i i přes expertizy, zpracované v závěru roku 1965 J. Pavlem a J. B. Krajsem. Stoupající počet kostelů, které musely být před demolicí vyklizeny, stavěl...

Protireformační krajina barokního Podkrušnohoří

Jakub Bachtík, Kristýna Drápalová

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):307-316  

Příspěvek se zabývá barokní historií Podkrušnohoří, konkrétně oblastí zhruba vymezenou duchovským panstvím a oseckými državami na přelomu 17. a 18. století. Základním východiskem článku jsou pasáže z německého překladu Mariánského atlasu od oseckého cisterciáka Augustina Sartoria z roku 1717, ve kterém je oblast Podkrušnohoří, konkrétně severovýchodní výběžek Mostecké pánve, označena za mariánskou zemi. Stejná metafora se pak objevuje i v soudobých dílech dalších dobových kazatelů. Článek se zabývá otázkou, z jakých kořenů tato interpretace zdejší krajiny vychází, primárně se přitom soustředí na dochované architektonické památky, konkrétně mariánská...

Rekonstrukce reliéfu v oblastech s povrchovou těžbou hnědého uhlí

Jan Pacina, Kamil Novák

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):317-325  

Článek popisuje možnosti rekonstrukce reliéfu v oblastech s povrchovou těžbou hnědého uhlí v Ústeckém kraji s využitím mapových archiválií a archivních leteckých snímků. Z těchto dat byla vytvořena rekonstrukce reliéfu v různých časových obdobích a celá oblast Mostecké pánve byla vytištěna na 3D tiskárně v podobě před započetím těžby a ve svém současném stavu. Detailně je představen vývoj reliéfu v okolí města Most, který je symbolem destrukce osídlení spojeného s povrchovou těžbou.

Odtajněná reliktní kulturní krajina vojenských újezdů

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):326-336  

S účinností od 1. 1. 2016 byl zrušen velký vojenský újezd Brdy a zahrnut do současně vyhlášené chráněné krajinné oblasti téhož jména. Také ostatní vojenské újezdy více či méně redukovány (Boletice o 25 %, Březina o 5 %, Hradiště o 15 % a Libavá o 31 %). Na těchto územích byla vojenským výcvikem zejména v 50. - 60. letech 20. století zničena většina vesnických sídel, z dalších zbyla pouhá torza, nebo byly převrstveny novou bytovou výstavbou pro potřeby armády. Zničena nebo těžce poškozena byla i většina památek. Znaky udržované kulturní krajiny ve velké míře zastřela přirozená sukcese. Přesto nejde o území, která by byla z hlediska památkových hodnot...

Nové movité národní kulturní památky

Hana Baštýřová, Radovan Chmel

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):337-339  

Staré zdíkovecké zvony

Radek Lunga

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):339-341  

Europa Nostra 2016

Pavla Hlušičková

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):342-344  

Knihovna Metodického centra moderní architektury v Brně

Eliška Plotěná

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):344  

Ohlédnutí za workshopem k Dolní oblasti Vítkovice

Miloš Matěj, Ulf Ingemar Gustafsson

Zprávy památkové péče 2016, 76(3):344-346