Zprávy památkové péče 2016, 76(3):299-306

Osudy varhan severočeské těžební oblasti

Vít Honys

Rozvoj povrchové těžby hnědého uhlí v severočeských okresech Chomutov, Most, Ústí nad Labem a Teplice ve 2. polovině 20. století poznamenal v souvislosti s likvidaci řady kostelů i fond dochovaných varhan. Řada z nich byla poškozena či devastována následkem situace vzniklé poválečnou výměnou obyvatelstva již v období 50. - 60. let 20. století a do zpracovávaných státních seznamů kulturních památek jich bylo zaneseno jen velmi omezené množství bez patřičného zohlednění hudebně historické hodnoty, a to i i přes expertizy, zpracované v závěru roku 1965 J. Pavlem a J. B. Krajsem. Stoupající počet kostelů, které musely být před demolicí vyklizeny, stavěl administrátory farností i památkové pracovníky do vypjatých situací při zajišťování transferů a depozitních prostor. Většina zachovalejších nástrojů z likvidovaných kostelů byla přesunuta na Moravu či Slovensko, jen ojediněle do jiných kostelů v rámci diecéze; několik cenných nástrojů z období baroka a klasicismu však nevratně zaniklo beze stopy (např. z Bystřice, Čachovic, Kundratic, Liptic a Tušimic). Přiměřené obnovy se dočkaly pouze oba nástroje přesunutého děkanského kostela v Mostě a nástroj ze zbořeného minoritského kostela v Mostě díky transferu do kostela v nedalekých Č. Zlatníkách. Objem fondu varhanních nástrojů této oblasti tak do dnešních dnů klesl přibližně na třetinu původního stavu.

Klíčová slova: Varhany; těžební oblast; transfer; kostel; devastace; památková péče

Zveřejněno: 1. září 2016  Zobrazit citaci