Zprávy památkové péče 2016, 76(3):276-288

A to je ta krásná země... Destrukce osídlení na území České republiky ve druhé polovině 20. století ve středoevropském kontextu

Karel Kuča

Likvidace historické části královského města Mostu kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí v letech 1967-1984 je nejznámějším projevem rozsáhlých destrukcí sídelní struktury, která nabyla ve 2. polovině 20. století na území České republiky mimořádných rozměrů. Ještě více sídel zaniklo kvůli zřízení vojenských prostorů, uzavřeného hraničního pásma a etnického vyčištění dříve německojazyčného pohraničí. Další vsi a města ustoupily vodám přehrad. Článek přináší celkovou bilanci těchto škod a pokouší se o jejich srovnání ve středoevropském měřítku.
Je možné vyslovit přesvědčení, že ačkoli v řadě středoevropských zemí najdeme srovnatelné příklady zničených oblastí v důsledku existence vojenských prostorů, povrchové těžby, zaplavení či vysídlení z jiných důvodů jako v České republice, nikde se nevyskytují v takové koncentraci jako u nás a nezabírají tak velkou část státu. V drtivé většině jde o důsledek pokusu o vybudování tzv. socialistické - a současně národnostně homogenní - společnosti. Lze tedy říci, že zničení sídelní struktury, jaké charakterizuje zejména naše jihozápadní, západní a severozápadní pohraničí, je minimálně ve středoevropském kontextu zcela mimořádné. Je to dáno i tím, že se na tomto území kombinují všechny hlavní důvody zániku sídel: povrchová těžba uhlí, přehrady, vojenské prostory a vysídlení hraničního pásma, v němž se kombinuje úsilí o dosažení nepropustnosti západní hranice s etnickým vyčištěním oblasti. Právě v destrukci osídlení podél hranice jsme mezi všemi státy sovětského bloku dosáhli zcela mimořádného postavení. Nic takového přitom nevzniklo v Německé demokratické republice či v Maďarsku, protože tam k žádnému vysídlení (německého, resp. maďarského) obyvatelstva podél západoněmecké respektive rakouské hranice nedošlo, takže hraniční pásmo tam bylo velmi úzké. Pouze polská likvidace ukrajinského osídlení na jihovýchodě země je s naším pohraničím srovnatelná, přičemž sledovala výhradně etnické vyčištění oblasti a nesouvisela s hraničním pásmem (mezi dvěma socialistickými zeměmi).
Likvidaci sídel na větším či menším území (nejen) České republiky nelze teoreticky vyloučit ani v budoucnu, pokud by byly upřednostněny některé úzce ekonomické či jiné zájmy nad ochranou životního prostředí v jeho nejširším chápání.

Klíčová slova: devastace sídel; těžba; vojenské újezdy; střední Evropa; 20. století

Zveřejněno: 1. září 2016  Zobrazit citaci