Zprávy památkové péče, 2016 (roč. 76), číslo 1

Editorial

Valburga Vavřinová

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):1  

Fotografické sbírky - co dál s nimi

Ladislav Bezděk

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):3-8  

Článek podrobně analyzuje strukturu, stav, počty a eventuální tržní hodnotu historických fotoděl, spravovaných Národním památkovým ústavem ve sbírkových a mobiliárních fondech. Upozorňuje na nedostatečnou péči o tyto cenné dokumenty a varuje před nenahraditelnými ztrátami, ke kterým může dojít, pokud nebude urychleně řešena odborná prezervace sbírkových fotografických fondů a urychlená digitalizace na úrovni převodu do elektronických obrazových ekvivalentů - přesných digitálních duplikátů. Pozornost je věnována třem skupinám nejohroženějších nebo nejobtížněji digitalizovatelných předloh, stručně je pojednána také současná komplikovaná situace v nabídce...

Fotografické pozostalosti šľachty zachované v slovenských inštitúciách s prihliadnutím na fond kaštieľa Betliar. Skúsenosti s vyhľadávaním historických fotografií šľachty

Katarína Takácsová

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):9-17  

Prací o tématu historické fotografie na Slovensku, výstupů historiků a odborných prací studentů, díky popularitě a aktuálnosti (digitalizace) fotografie přibývá. Podporu získávají mnohé projekty a workshopy snažící se o ochranu, ale zejména o zpřístupnění dobových fotografií (nejčastější formou studií a zdigitalizovaných dokumentů). Fotografie je schopná zachytit tak široké spektrum oblastí, že může byť součástí téměř každého výstavního projektu. Nezastává tu už jen sekundární, doplňkovou úlohu, ale sama je předmětem vystavování a kritiky (stejně tak obsahu jako kvality). Jako jedinečný zdroj dokumentace doby či konkrétní události, se fotografie stává...

Rakousko-uherské válečné loďstvo na fotografiích Rudolfa Brunera-Dvořáka v Archivu Národního technického muzea v Praze. Příspěvek k identifikaci jednotlivých snímků

Jan Hozák

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):18-27  

Soubor fotografií, jehož identifikací a co nejpřesnějším všestranným určením každého obrazu se tento článek zabývá, pořídil český fotograf Rudolf Bruner-Dvořák v letech 1906 až 1914 v prostředí rakousko-uherského válečného loďstva na Jadranu. Bylo to období mnohostranné zbrojní aktivity námořních velmocí, především Velké Británie, Německa a Francie, za nimiž poněkud zaostávala Itálie a Rakousko-Uhersko. Jedním z aktérů námořního zbrojního úsilí v podunajské monarchii byl následník trůnu František Ferdinand d'Este, vrchní inspektor válečného loďstva v hodnosti admirála. Pro Brunera-Dvořáka bylo důležité, že František Ferdinand jej od 90. let 19. století...

Metodický postup interpretace historických fotografií zahradního detailu

Přemysl Krejčiřík

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):28-32  

Fotografie je možná nejautentičtějším dokladem o historii objektu. Zachycuje nezkreslený stav. Vzpomínky pamětníků bývají zkresleny osobním prožitkem a zkušeností. Fotografie je možné interpretovat z mnoha profesních pohledů. Historikům fotografie poskytne mnoho podkladů pro popsání a pochopení tehdejší společnosti.Pro potřeby zahradní a krajinářské tvorby je fotografie základní materiál pro obnovu památkových objektů. Důsledný rozbor a následná kvalitní interpretace dobové fotodokumentace vnáší do vegetačních úprav potřebnou znalost historického uspořádání vegetace. Pro obnovu zahrad je naprosto nezbytné chápání zahrad jako celku v kontextu vývoje....

Kolekce historických negativů na zámku Náměšť nad Oslavou

Lukáš Gregor, Irena Tobiášková

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):33-38  

Článek upozorňuje na kolekci historických negativů z konce 19. a začátku 20. století, jež byly na konci prvního desetiletí tohoto století zapsány do mobiliárního fondu zámku, digitalizovány a zpracovány. Seznamuje s osobou jejich autora, majitelem náměšťského panství a amatérským fotografem, hrabětem Jindřichem Karlem Haugwitzem (1870-1927). Dále se text věnuje představení celé kolekce. Rozděluje negativy dle materiálu a techniky provedení do tří skupin: negativy na skleněných deskách o rozměru 13 x 17,5 cm (jedná se o nejstarší část kolekce z 90. let 19. století), stereoskopické negativy na skleněných deskách o rozměru 8,8 x 18 cm a negativy celuloidové...

Každodennosť šľachty v odraze Andrássyovskej zbierky fotografií (Šľachta 19. a prvej polovice 20. storočia)

Katarína Takácsová

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):39-48  

Na základě zachované sbírky fotografií Andrássyovců, kterou můžeme považovat za ucelenou, dostáváme plastický obraz o životě aristokracie v období druhé poloviny 19. až první poloviny 20. století. Nutností zůstává propojení tohoto typu média s jinými sbírkovými předměty, které pocházejí ze sbírek rodu. Zámek v Betliaru, po odchodu posledních majitelů v roku 1944, nepadl za oběť válce, krádežím, či svozům. Fotografie zůstala součástí historického mobiliáře, v zásuvkách vzácného nábytku, skrytá v knihovně zámku a jeho útrobách. Nezachovaly se jen profesionálně zhotovené snímky anebo fotografie dosahující uměleckou kvalitu (ateliérové portrétní fotografie,...

Živé obrazy, karnevaly, carousely, divadlo - fotografie šlechty v kostýmech a přestrojeních

Petra Medříková

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):49-56  

Článek se zabývá jedním z aspektů volnočasových aktivit šlechty v 19. století - kostýmními převleky a jejich dokumentací ve fotografiích z třetí třetiny 19. století. Fotografií v kostýmech je v mobiliářích hradů a zámků ve správě NPÚ dochované velké množství, bez popisek a bez příslušného kontextu je však jejich identifikace obtížná - jsou to fotografie v karnevalovém kostýmu, z divadelní hry nebo z živého obrazu?V článku se postupně poukazuje na jednotlivé typy kostýmních zábav, které jsou dokumentovány doloženými fotografiemi. Vprvé řadě jsou to živé obrazy, pořádané k poučení či pobavení na společenských večerech. Vzory pro živé obrazy byla...

Možnosti čerpání pramenných informací z historické fotografie

Marie Foltýnová

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):57-65  

Součástí vědeckovýzkumného úkolu NPÚ ,zabývajícího se evidencí a odborným zhodnocením dochovaných fotografických fondů na zpřístupněných objektech spravovaných Národním památkovým ústavem, bylo nalezení optimálních způsobů metodického přístupu k využití historické fotografie pro další interdisciplinární odborný výzkum. Dílčím badatelským úkolem bylo v roce 2014 vyhledání fotografií historických bezmotorových dopravních prostředků používaných panstvem pro cestování nebo zábavu, pokus o jejich kategorizaci, přípravu metodického postupu pro jejich popis. Cílem tohoto dílčího úkolu bylo především doplnění poznatků o každodenním životě šlechtických rodů...

Čtení fotografií na příkladu fotografického materiálu z mobiliárního fondu Státního zámku Březnice

Markéta Slabová

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):66-70  

Příspěvek se zabývá metodou čtení fotografií na příkladu fotografického materiálu z mobiliárního fondu Státního zámku Březnice. Ačkoliv mobiliární sbírky státních hradů a zámků obsahují množství fotografického materiálu (jednotlivé fotografie, fotoalba, negativy, atd.), historické fotografie byly doposud zpravidla používány pouze jako atraktivní dekorace interiérových instalací. Od 70. let 20. století probíhá systematické zpracovávání fotografického materiálu a v posledních letech i jeho digitalizace. Obsahový potenciál fotografií uložených v mobiliárních fondech hradů a zámků spravovaných Národním památkovým ústavem byl však až na vzácné výjimky téměř...

Ó módo, jakým jazykem hovoříš? Poznámky k dataci fotografií

Radek Polách, Lenka Vaňková

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):71-75  

Historické fotografie původem ze šlechtických sbírek obsahují bohaté množství záležitostí spojených s módou a odíváním. Ve velké většině zachytily unikátním způsobem rozličné typy oděvů, módních prvků a záležitostí, které se promítaly do samotného života šlechty. Znalost sebemenšího detailu a dokonalost jeho popsání je důležitým vodítkem pro identifikaci zachyceného prostředí, jeho vazba na historické události případně volnočasové aktivity s tím spojené. Článek ukazuje názorným postupem o možnostech bližšího popisu historické fotografie, kdy sebemenší drobnost v módním směru může vést k dohledání dalších upřesňujících údajů o osobách ve šlechtickém...

Digitální restaurování památek filmového umění. Metoda DRA

Marek Jícha, Jaromír Šofr

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):76-90  

Tak jako "krásná literatura" je také "krásná kinematografie" vzácná skupina uměleckých filmových děl, které nemohou uniknout celosvětové pozornosti pro svoji nespornou kvalitu a kulturní přínos. Kinematografie těchto kvalit je umění, které by díky svým vynikajícím parametrům mělo být považováno za součást národního kulturního dědictví a uznáno za kulturní památku.S nástupem nových, digitálních technologií zní tento požadavek stále naléhavěji, neboť se objevují nové metodologické problémy, jak toto kulturní dědictví uchovat v nezměněné podobě a kvalitě pro další generace. Ukazuje se, že digitální restaurování může výrazně rozšířit pracovní možnosti...

Zápas s časem

Blažena Urgošíková

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):91-97  

Autorka se věnuje jednomu z důležitých problémů restaurování němých barevných filmů z období 1895-1930. V krátké odbočce zdůrazňuje význam tohoto problému, neboť většina němých filmů podle různých historických studií byla obarvena některým ze čtyř respektive pěti procesů: ruční barvení, barvení s použitím šablon, monochromatické virážování a tónování, případně jejich kombinace. Ve větším rozsahu se studie věnuje úsilí Národního filmového archivu Praha a Výzkumného ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky (VÚZORT) při obnově a modernizaci starých fotochemických metod barvení a vytvoření předpokladů pro záchranu nejstarších filmových barevných...

Svědectví doby industriálního rozvoje - Fotografický archiv Poldi Kladno, který byl zachráněn dvakrát

Petr Kliment, Michaela Zeinerová-Brachtlová

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):98-106  

V roce 2005 se podařilo získat pro Archiv Národního technického nejstarší část Fotoarchivu Poldi Kladno. O jeho první záchranu se už v dobách normalizace zasloužili tehdejší zaměstnanci fotooddělení, kteří skleněné negativy oproti příkazu k likvidaci tajně ukryli.Fotografický archiv Poldi Kladno je nejen unikátním dokumentem industriálního rozvoje v českých zemích, ale i malými dějinami fotografie až do nástupu digitálních technologií. Není náhodou, že se industriální doba kryje s epochou klasické černobílé fotografie - fotomateriály dostupné z tovární výroby jsou typickým produktem své doby. Získaný fond tak souběžně dokumentuje pokrok techniky...

K otázkám tzv. efektivního rozlišení a verifikace barevnosti v procesu digitalizace

Ladislav Bezděk

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):107-111  

Článek vysvětluje problematiku rozporu mezi tzv. optickým rozlišením skenerů, které bývá výrobci uváděno v technických specifikacích a rozlišením efektivním, tj. skutečnými hodnotami, kterých pak konkrétní zařízení v praxi dosahuje a které mohou být u některých přístrojů oproti výrobcem uváděnému optickému rozlišení podstatně nižší. Druhá část textu upozorňuje na propastné kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými značkami skenerů i u přístrojů, jejichž ceny se pohybují v řádu statisíců nebo miliónů korun. Jedná se o deformace barevného podání, deformace obrazu, výskyt pruhů, neostrost a další vady.

Odhad kvality fotografických materiálů a metody jejich digitalizace

Jan Hubička

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):112-122  

Digitalizace historických negativů je pracný proces náročný pro originál. V dnešní době je možné digitalizovat prakticky veškerou obrazovou informaci originálu tak, aby tuto operaci už nebylo třeba opakovat.V první části se zabýváme otázkou efektivního rozlišení a dynamického rozsahu fotografie. Rozlišení lze určit na základě dostupných udájů o počtu prokreslených čar na milimetr u fotografických materiálů a objektivů. Rozlišení dané fotografie tak lze ohdadnout na základě (částečných) znalostí o roku jejího vzniku a použité technice. Prezentovaná metodika vychází ze studie T. J. Vitale a odhady jsou prakticky oveřené na skenech fotografií z archivu...

Popisování reversů a aversů na fotografiích

Pavel Scheufler

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):123-126  

Fotosbírka NPÚ GnŘ

Ladislav Bezděk, Monika Hocková

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):127-130  

Historická fotografie a její evidence v mobiliárních fondech hradů a zámků

Libuše Ruizová, Jitka Bukovjanová, Alena Černá

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):130-133  

Identifikace obsahu fotografické sbírky

Tomáš Štanzel

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):134-139  

Velkolepá přehlídka baroka ze zápaních Čech

Vít Vlnas

Zprávy památkové péče 2016, 76(1):139-143