Zprávy památkové péče 2016, 76(1):49-56

Živé obrazy, karnevaly, carousely, divadlo - fotografie šlechty v kostýmech a přestrojeních

Petra Medříková

Článek se zabývá jedním z aspektů volnočasových aktivit šlechty v 19. století - kostýmními převleky a jejich dokumentací ve fotografiích z třetí třetiny 19. století. Fotografií v kostýmech je v mobiliářích hradů a zámků ve správě NPÚ dochované velké množství, bez popisek a bez příslušného kontextu je však jejich identifikace obtížná - jsou to fotografie v karnevalovém kostýmu, z divadelní hry nebo z živého obrazu?
V článku se postupně poukazuje na jednotlivé typy kostýmních zábav, které jsou dokumentovány doloženými fotografiemi. Vprvé řadě jsou to živé obrazy, pořádané k poučení či pobavení na společenských večerech. Vzory pro živé obrazy byla nejčastěji různá umělecká díla z minulosti - zejména z malířství a literatury.
Dalším oblíbeným typem představení byly carousely - kostýmované jezdecké přehlídky na různá historická témata. V článku se upozorňuje zejména na trojici vídeňských carouselů z let 1867, 1881 a 1894, z nichž se dochovala řada fotografií - v prvém případě z fotoateliéru Ludwiga Angerera, v dalších dvou od Josefa Löwyho. Fotografie zachycují jednotlivé účastníky v přepychových kostýmech, v ateliéru či na koních, nebo také jednotlivé povozy a ekvipáže či skupinové výjevy. Výtěžek z těchto nákladných veřejných vystoupení býval téměř vždy určen na charitu.
Příležitost ke kostýmním převlekům poskytovaly také divadelní hry, které byly soukromé nebo veřejné. Divadla soukromá jsou dokladována na příkladu šlechtické rodiny Auerspergů, v jejichž mobiliáři se dochovaly krom fotografií i tištěné programy k jednotlivým divadelním hrám. Jedním z nejvýznamnějších představení pro veřejnost bylo "Die Götterdämmerung in Wien," jejímiž autory byli kněžna Pauline Metternichová a baron Bourgoing, a které se hrálo ve Vídni roku 1886.
Kromě výše uvedených specifických druhů zábav se kostýmy často používaly také na plesy a karnevaly, kdy bylo možné popustit uzdu fantazii a zvolit kromě historických oděvů také kostýmy v podobě různých bohů a bohyň, ročních období, pohádkových motivů nebo personifikací různých vlastností či činností.
Fotografie ze všech výše uvedených akcí pochopitelně nevznikaly na místě, ale zpětně, v ateliérech renomovaných fotografů, kde se aktéři znovu oděli do svých kostýmů a zopakovali příslušné pózy.
Na počátku 20. století záliba kostýmních slavností pomalu doznívá. Definitivní konec jí učinila první světová válka. Po jejím konci se přepisovala mapa Evropy, habsburská monarchie přestala existovat a šlechta jako stav musela v novém světě hledat svou novou identitu. Pokud se konaly na jejich zámcích kostýmní slavnosti, byly to už jen soukromé akce, kdy na vtělení se do nějaké role nebylo třeba vynakládat větší peněžní sumy, stačila spíš dávka fantazie. Fotografie z těchto akcí již nebyly svěřovány profesionálním fotografům; dokumentaci prováděli někteří z účastníků a fotografie se staly součástí soukromých rodinných alb.

Klíčová slova: historická fotografie; kostýmy; šlechta; divadlo; živé obrazy; 19. století

Zveřejněno: 1. březen 2016  Zobrazit citaci