Zprávy památkové péče 2016, 76(1):112-122

Odhad kvality fotografických materiálů a metody jejich digitalizace

Jan Hubička

Digitalizace historických negativů je pracný proces náročný pro originál. V dnešní době je možné digitalizovat prakticky veškerou obrazovou informaci originálu tak, aby tuto operaci už nebylo třeba opakovat.
V první části se zabýváme otázkou efektivního rozlišení a dynamického rozsahu fotografie. Rozlišení lze určit na základě dostupných udájů o počtu prokreslených čar na milimetr u fotografických materiálů a objektivů. Rozlišení dané fotografie tak lze ohdadnout na základě (částečných) znalostí o roku jejího vzniku a použité technice. Prezentovaná metodika vychází ze studie T. J. Vitale a odhady jsou prakticky oveřené na skenech fotografií z archivu Šechtl a Voseček. Příklady fotografií ukazují, že i fotografie z 19. století mohou dosáhnout rozlišení 90 megapixelů a digitalizace by měla proběhnout na 360 megapixelech.
Druhá část se věnuje skenerům, jejich efektivnímu rozlišení, dynamickému rozsahu a dalším konstrukčním parametrům. Ukazuejeme, že parametry skenerů a dalších digitalizačních zařízení jsou často přeceňovány a dosánout kvalitních skenů nad 80 megapixelů vyžaduje zvláštní pozornost. Na druhou stranu ale například velkoplošné skleněné negativy lze s úspěchem digitalizovat na kvalitnějších levných stolních skenerech. Na stručném shrunutí naměřených parametrů dnes dostupných stolních skenerů ukazujeme, že rozlišení skeneru je často nadhodnocováno až sedmkrát. Dále se věnujeme otázce uložení dat. Zejména u negativů a diapozitivů je podstatné provádět digitalizaci ve vysoké bitové hloubce (nad 12 bitů) a tak skeny i ukládat. Diskutujeme problematiku ukládání syrových dat ze skeneru pro omezení možných chyb a výhledy na možnosti jejich zpracování v budoucnu.

Klíčová slova: Digitaliziace fotografických materiálů; efektivní rozlišení; dynamický rozsah fotografie; skenery; ukládání dat

Zveřejněno: 1. březen 2016  Zobrazit citaci