Zprávy památkové péče 2016, 76(1):18-27

Rakousko-uherské válečné loďstvo na fotografiích Rudolfa Brunera-Dvořáka v Archivu Národního technického muzea v Praze. Příspěvek k identifikaci jednotlivých snímků

Jan Hozák

Soubor fotografií, jehož identifikací a co nejpřesnějším všestranným určením každého obrazu se tento článek zabývá, pořídil český fotograf Rudolf Bruner-Dvořák v letech 1906 až 1914 v prostředí rakousko-uherského válečného loďstva na Jadranu. Bylo to období mnohostranné zbrojní aktivity námořních velmocí, především Velké Británie, Německa a Francie, za nimiž poněkud zaostávala Itálie a Rakousko-Uhersko. Jedním z aktérů námořního zbrojního úsilí v podunajské monarchii byl následník trůnu František Ferdinand d'Este, vrchní inspektor válečného loďstva v hodnosti admirála. Pro Brunera-Dvořáka bylo důležité, že František Ferdinand jej od 90. let 19. století poctil svou důvěrou a pověřoval ho četnými pracovními zakázkami, od fotografování vojenských manévrů až po soukromé snímky z rodinného sídla na zámku Konopiště. Soubor 144 fotografií (134 negativů a 10 pozitivů), který je uložen v archivu Národního technického muzea v Praze a jehož identifikací jsme se zabývali, se celý týká tématu rakousko-uherského válečného loďstva. Nacházíme v něm nejen snímky jednotlivých lodí v přístavech, při slavnostních přehlídkách i cvičeních, ale přibližuje též situace během výcviku na palubě, výzbroj, skupiny námořníků ve službě i ve chvílích odpočinku. Objevují se však i různé žánrové náměty, plachetnice na moři, západy a východy slunce, lodě plující v bouři, ruch v přístavních městech a římské koloseum v Pule. Celý soubor těchto fotografií byl v archivu NTM zapsán jako jeden celek a určen velmi obecně pod názvem: snímky c.k. námořnictva z doby před první světovou válkou. S pomocí dobového tisku, zejména časopisu Český svět, v němž Bruner-Dvořák patřil ke kmenovým přispěvatelům, dále pomocí srovnávání snímků v různých sbírkách, především na zámku Konopiště, dobové i současné literatury a v neposlední řadě proniknutím do problematiky námořních válečných lodí a tvorby fotografa, podařilo se převážnou část snímků určit. Z hlediska věcného to platí o typech lodí, místech, událostech, z hlediska časového byl určen rok a někdy dokonce i den. Většinou fotografie tvoří určité tematické celky přibližující významné události, v nichž dokážeme rekonstruovat i pořadí, v jakém byly pořizovány. Pro příklad jmenujme: slavnostní přehlídku lodí 15. září 1906 při ukončení manévrů v Dalmácii; dále návštěvu rakouských parlamentních delegací u vojenského námořnictva na Jadranu v lednu 1908; návštěvu britské eskadry v rakouském přístavu v Terstu dne 6. července téhož roku a konečně fotografický soubor přibližující velké námořní manévry v oblasti Zadaru ve dnech 21. - 25. srpna 1911. Při tomto cvičení se fotograf plavil na velitelské lodi a snímal jak situace na moři, tak i dění na palubě. U těchto uvedených událostí se podařilo každou fotografii přesně určit. U snímků, kde jsme se nemohli dobrat nepochybné a jednoznačné identifikace, pokusili jsme se alespoň o pravděpodobný hypotetický popis, který bude základem pro další bádání. Tento článek se sice vztahuje k osobité tématice válečného námořnictva, přibližuje však metody identifikace historických fotografií, které lze využít i v jiných oblastech a tedy také v památkové péči.

Klíčová slova: Bruner-Dvořák, Rudolf (fotograf); fotografie (dějiny); Ferdinand d'Este, Franz (arcivévoda, následník rakousko-uherského trůnu); Jadran (moře a pobřeží Jaderské); lodě válečné, bitevní; loďstvo válečné Rakousko

Zveřejněno: 1. březen 2016  Zobrazit citaci