Zprávy památkové péče, 2014 (roč. 74), číslo 4

Editorial

Jiří Křížek

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):265

V červenci 2008 při opravě fasády bývalých městských lázní v Liberci restaurátoři objevili přepečlivě zazděný nápis přímo in situ na hlavním průčelí budovy. Půlmetrová bronzová písmena tu od doby výstavby roku 1900 hlásala "KAISER FRANZ JOSEPH BAD". Mezitím pod nápisem kráčely, cupitaly i dupaly dějiny. Kolem probíhající Ulice císaře Josefa se při zazdívání nápisu po skončení 1. světové války přejmenovala na Bayerovu a po dalších letech na Leninovu až po dnešní Masarykovu třídu. Neznámý liberecký zedník s dávkou patřičné odvahy a naděje očekával, že přijde doba, kdy se bude nápis zase s velkou parádou obnovovat. Ta doba právě přišla. Trvalo to sice...

1. světová válka, památky a památkáři

Vratislav Nejedlý

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):267-278

Příspěvek se zabývá problematikou reorganizací a přetváření Centrální komise pro památkovou péči ve Vídni, která do roku 1918 rozhodovala i o osudu péče o památky na území dnešní ČR. Na základě dostupné literatury byly popsány tyto změny a byl učiněn pokus o jejich objasnění z pohledu vývoje památkové péče. Výsledkem je přehled reorganizací od roku 1873 až do doby 1. světové války. Článek připomíná protagonisty Centrální komise a jejich cíle. Rámcově zaznamenává pozici Františka Ferdinanda d'Este, Maxe Dvořáka, Fortunata Schuberta von Soldern, historiků umění Dagoberta Freye, Karla Hanse Tietzeho, Antonína Matějčka a dalších kolegů Maxe Dvořáka v Kunsthistorische...

Památkář ve Velké válce

Jiří Křížek

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):279-282

Někteří významní čeští památkáři a historikové umění se aktivně účastnili první světové války jako vojáci rakouské armády. Dochovaná osobní korespondence Zdeňka Wirtha, Antonína Matějčka nebo Vojtěcha Birnbauma podává bezprostřední svědectví o tom, jak se tyto osobnosti musely vyrovnávat se svou vážnou životní situací. Prožitek války u uměnovědně orientovaných intelektuálů znamenal především izolaci od domova a rodiny, přerušení kariéry a životní nejistotu. Vlivní kolegové a přátelé, kteří z profesních nebo zdravotních důvodů nenarukovali na válečnou frontu, se individuálně pokoušeli o tzv. vyreklamování těchto vojáků, což se však dařilo jen výjimečně....

Bezradnost nad uměleckými konfiskáty z majetku bývalé rakousko-uherské panovnické rodiny

Kristina Uhlíková

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):283-292

Na základě ustanovení mírových smluv uzavřených po první světové válce s Rakouskem a Maďarskem, získal nově vzniklý československý stát majetek nacházející se na jeho území, který náležel bývalé habsbursko-lotrinské panovnické rodině. Zestátnění habsbursko-lotrinského vlastnictví se vztahovalo mimo rozsáhlých pozemků také na řadu historických panských sídel, celkem 17 zámků a jeden hrad. V Čechách k nim patřily zámky Brandýs nad Labem, Chlum u Třeboně, Koleč, Konopiště, Ostrov nad Ohří, Ploskovice, Přerov nad Labem, Smiřice a Zákupy, na Moravě Ivanovice na Hané, Hodonín a Židlochovice, ve Slezsku Frýdek a na Slovensku Holič, Skýcov, Šaštín, Topolčianky,...

Umění ve válce a válka v umění

Renata Skřebská

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):293-302

Snahou příspěvku je reflektovat soutěž z roku 1920 na válečné pomníky obětem 1. světové války a upozornit na příklady pomníků z lokality Moravy a Slezska a některé autory, kteří byli ve válce nebo je válka zasáhla ztrátou blízkého člověka. Základní metodou poznání byl terénní průzkum konfrontovaný s dobovou literaturou a prameny.

Podíl výrobních podniků na území dnešní České republiky na výstavbě flotily rakousko-uherských bitevních lodí

Miloš Matěj

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):303-309

Příspěvek se zabývá podílem výrobních podniků na území dnešní České republiky na výstavbě bitevních lodí rakousko-uherské flotily. Pro přehlednost jsou v časové posloupnosti uvedeny jednotlivé třídy bitevních lodí, jejich základní technické parametry, včetně podílu výrobních podniků na dodávkách pancéřové ochrany a dělostřelecké výzbroje. Závěrem je podána celková stručná charakteristika operačního nasazení.

Rekvizice zvonů v Čechách v 1. světové válce

Petr Vácha

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):310-313

Nedostatek barevných kovů pro válečné účely byl řešen zprvu sbírkami, následovaly rekvizice. Zvony představovaly ohromné množství potřebného materiálu.První rekvizice začala v druhé polovině roku 1916a pokračovala v r. 1917. Docházelo k snímání hodnotných zvonů, které měly být zachovány, protože seznamy nesouhlasily se skutečností. Některé již sňaté cenné zvony se podařilo zachránit, jiné byly zničeny dříve, než bylo rozhodnuto o jejich ochraně, či dokonce bez jakékoliv dokumentace. Zvony byly snímány buď vcelku, nebo rozbíjeny, a to přímo na věžích, některé byly vyhozeny z okna.První rekvizicí se sledovalo získání dvou třetin hmotnosti...

"V kalamitě, která má potkati naše české varhany..." Rekvizice varhanních píšťal v 1. světové válce

Vít Honys

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):314-318

Článek se zabývá průběhem a dopady rekvizic prospektových varhanních píšťal za 1. světové války v Čechách se zaměřením na diecézi litoměřickou a českobudějovickou. Z výsledků porovnání pramenných údajů (zejména tzv. rekvizičního katastru, pracovních soupisů nástrojů určených k vynětí z rekvizice) a reálného stavu dochovaných nástrojů vyplývá, že přes nedostatečnost dodaných údajů o nástrojích, které zapříčinily absenci ochrany i u řady nástrojů, které by si ji v duchu vydaných směrnic zasloužily, se s přispěním řady konzervátorů a korespondentů tehdejší památkové péče, jmenovaných znalců jednotlivých diecézí i dalšími nejrůznějšími způsoby intervencí...

Meziválečná pomníková tvorba na Jičínsku a odkaz architekta Václava Weinzettla

Viktor Blažek

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):319-323

Současně s produkcí dílen soukromých kamenosochařů, které působily v okolí Hořic 2. polovině 19. a počátkem 20. století, zaujímá významné místo se svými návrhy a provedenými realizacemi hořická kamenicko-sochařská škola, založená v roku 1884. Od počátku své existence vykazovala výjimečné personální obsazení, získávala rozmanité zakázky na figurální a válečné pomníky, reliéfy, pamětní desky i architektonické práce. V osobě ředitele školy Ing. arch. Václava Weinzettla, který školu vedl v letech 1905-1929, dosáhla škola četných úspěchů a širokého uznání veřejnosti, obohatila umělecké kruhy o mnoho dobrých a zkušených absolventů. Weinzettl dbal nejen na...

Polní kaple a brašny z kostela sv. Ignáce v Praze

Filip Srovnal

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):324-328

Při soupisu mobiliáře kostela sv. Ignáce v Praze na Novém Městě byly v rámci Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) nalezeny předměty náležející mimo jiné k bohoslužebné výbavě vojenského duchovního rakousko-uherské armády za první světové války. Jedná se o tři polní kaple - mešní kufry (z nichž dva jsou vybavené patřičným náčiním) a čtyři bohoslužebné brašny s výbavou pro udělování svátostí (křest, sv. zpověď, sv. přijímání a pomazání nemocných) přímo na bitevním poli. Kromě těchto kompletů se v kostele nachází ještě fragmenty dalších nejméně dvou kaplí a čtyř brašen. Jednotlivé předměty jsou popsány a jejich často málo známé...

Kapitán řadové lodě válečného c. a k. námořnictva Johannes von und zu Liechtenstein svědectvím objektivu

Andrej Žiarovský, Valburga Vavřinová

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):329-338

Národní památkový ústav (NPÚ) věnuje pozornost historické fotografii zhruba od počátku 21. století, většinou formou plnění různých výzkumných a vědeckých projektů, úkolů a cílů. Zatím největším a nejucelenějším výzkumným projektem, zabývajícím se historickým fotografickým materiálem, na němž se NPÚ podílí, je projekt "Historický fotografický materiál - identifikace, dokumentace, interpretace, prezentace, aplikace, péče a ochrana v kontextu základních typů paměťových institucí" (kód DF13P01OVV007) řešený v rámci programu Národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury České republiky. NPÚ eviduje ve svých fondech 237756 položek druhové skupiny...

Vojenský hřbitov kulturní památkou - Lada v Podještědí

Petra Šternová

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):339-341

Statické zajištění a konzervace torza Velké věže hradu Lipnice

Miroslav Hanzl

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):341-343

Konzervace torza Nového hrádku v Praze-Kunraticích

Miroslav Hanzl

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):343-345

Viollet-le-Duc, architetk, teoretik, dokumentátor a restaurátor francouzské gotiky. Ke 200 výročí narození

Vojtěch Storm

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):345-348

Zajímavá kniha Proměny montánní krajiny přibližuje minulost Krušnohoří

Zdeňka Petáková

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):348

Smutek architektury v Židenicích

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2014, 74(4):349