Zprávy památkové péče, 2013 (roč. 73), číslo 2

Editorial

Anna Matoušková

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):81

Vážení čtenáři,dovolte mi, abych Vás prostřednictví tohoto čísla Zpráv památkové péče vyzvala k ohlédnutí za druhým ročníkem dlouhodobého projektu Po stopách šlechtických rodů.Od Pernštejnského roku nás v tuto chvíli dělí již takový časový odstup, který skýtá reálnou naději, že náš pohled zpět dovolí poměrně zřetelně identifikovat jak pozitivní a inovativní aspekty druhého "dílu" seriálu, tak místa, ze kterých je třeba se poučit. Závisí-li budoucnost našeho kulturního dědictví stále více na tom, jak se k němu vztahují a zejména budou vztahovat nejširší vrstvy veřejnosti, pak každý pokus o nové formy zprostředkování dědictví zasluhuje velice...

Pernštejnský rok 2012

Petr Svoboda, Petra Svobodová

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):83-85

Článek přináší rekapitulaci stěžejní výchovně vzdělávací akce Národního památkového ústavu v roce 2012. Připomenutí rodu Pernštejnů spojilo síly desítek organizací na území čtyř krajů ČR a vznikla tak jedinečná série výstav, přednáškových cyklů a kulturních akcí, byly vydány publikace pro odbornou i laickou veřejnost. Vše zastřešila jednotná marketingová kampaň podpořená velkou publicitou. Seriál Po stopách šlechtických rodů tak důstojně ukončil svůj v pořadí druhý ročník, aby štafetu mohl převzít Rok francouzské kultury, připomínající dědictví francouzských rodů v českém kulturním prostředí.

Ohlédnutí za výstavou Pernštejnové a jejich doba

Naděžda Kubů, Petr Svoboda

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):86-91

Výstava, která se od 3. května do 2. září 2012 konala v Salmovském paláci na pražských Hradčanech, byla společným produktem Národního památkového ústavu a Národní galerie a stěžejní akcí seriálu Pernštejnský rok - v pořadí druhého ročníku meziresortního projektu Po stopách šlechtických rodů. Národní galerie vložila do projektu především prostory, které bezprostředně po dokončené rekonstrukci dovolily návštěvníkům pohled na dlouhá léta uzavřenou památku. Národní památkový ústav pak zajišťoval koncepci výstavy, kurátorský tým i vlastní produkci. Tento článek je tak ohlédnutím členů kurátorského týmu za uplynulou výstavou.

Přínos Pernštejnů v urbanistickém vývoji českých měst

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):92-101

Výstava "Pernštejnové a jejich doba" na Pražském hradě uspořádaná v roce 2012 byla věnována životu šlechty v 15. a 16. století, jejich sídlům i stavbám. V návaznosti na zmíněnou výstavu pojednává článek o významném podílu Pernštejnů na rozvoji českých měst v uvedeném období.Časově lze závažné realizace rozdělit ve dvojí - pozdně gotické v 15. století (Tovačov, Přerov) a raně i vrcholně renesanční v 16. století (Prostějov, Nové Město nad Metují, Pardubice, Litomyšl). V článku se poukazuje na prostorové změny a uskutečňování zájmů šlechty i měšťanů při přestavbě zmíněných měst.Po odtržení moravského markrabství od českého státu v roce 1468 si...

Pernštejnská architektura

Dana Novotná

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):102-108

Architektura je od starověku jedním z nejpoužívanějších výrazových prostředků mocných tohoto světa, jenž měl současníkům a potomkům signalizovat jejich postavení a postoje. Některé z vyjadřovacích prostředků a nástrojů jsou zjevné a celkem přesně interpretované, jiné jsou skrytější a předávané ústně v rámci zasvěcení do tajů umění stavět, což přetrvává v podstatě dodnes, takže je badatelé jiného vzdělání a vychování těžko rozpoznají.

Restaurování portrétu Frebonie Eusebie z Pernštejna

Marta Sedláková

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):109-112

V rámci přípravy výstavy "Pernštejnové a jejich doba" byly v roce 2012 restaurovány i portrétní obrazy. Po provedení restaurátorského průzkumu restaurátorem PhDr. Pavlem Klimešem se došlo ke zjištění, že původní rozměr obrazu "Frebonie Eusebie z Pernštejna" (159 × 95 cm, olej na plátně, neznámý malíř první poloviny 17. století, Státní hrad Pernštejn, inv. č. PE 1790) byl menší a pod portrétem byl lokalizován jednořádkový nápis. Po konzultacích s NPÚ úop v Brně byly provedeny i RTG snímky, nápis neobsahoval těžké kovy a nebylo možné jej v daných časových i finančních podmínkách blíže identifikovat. Pravděpodobně v polovině 17. století bylo plátno nastaveno...

Jak vznikal model oděvu Polyxeny z Pernštejna

Veronika Pilná

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):113-116

Příspěvek se věnuje postupu výroby vizuální rekonstrukce oděvu Polyxeny z Pernštejna, který byl zhotoven jako doplnění výstavního projektu Pernštejnové a jejich doba. Model vznikl podle známého Coellova obrazu z Lobkowiczké sbírky. Jedná se typologicky o vysoce formální dvorský oděv ve stylu španělské módy druhé poloviny 16. století.

Kostel sv. Rodiny v Českých Budějovicích

Jiří Černý

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):117-125

V Českých Budějovicích dochází od roku 2012 k rehabilitaci negotického kostela sv. Rodiny, který byl roku 1968 vyklizen a užíván jako depozitář archivu Ministerstva vnitra (Státní oblastní archiv v Třeboni). Kostel by měl do budoucna sloužit jako "duchovní prostor" především studentům přilehlého Biskupského gymnázia Jana Neumanna, umístěného v prostorách bývalého objektu Vychovávacího ústavu a sirotčince kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Sestry boromejky za dobu svého stoletého působení v Českých Budějovicích (až do roku 1950, kdy byly vyhnány) vybudovaly ve městě dva rozsáhlé areály budov s vlastními svatyněmi. Kostel sv. Rodiny...

Způsob prezentace hliněných staveb v muzeích v přírodě

Martin Novotný

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):126-131

Památky lidového stavitelství mají velkou historickou a uměleckou hodnotu a tvoří důležitou součást kulturního dědictví České republiky. Muzea v přírodě jsou institucemi, které prezentují vybrané složky života a kultury obyvatel minulých generací. Jejich nejvýraznější součástí jsou lidové stavby, které zpravidla bývají z původního místa do muzejních areálů přesunuty. O úplném transferu je možné hovořit především u objektů dřevěných, u kterých použitý materiál umožňuje demontáž stavby a její následné sestavení na jiném místě. U staveb zděných, především hliněných, komplikuje obdobný postup výchozí surovina použitá v původním zdivu. Faktický transfer...

Navrhování celodřevěných spojů na příkladu opravy krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí

Michal Kloiber, Jiří Bláha, Jiří Kunecký, Hana Hasníková, Jan Trippner, Václav Sebera

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):132-139

Opravě krovu na lodí farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí předcházel detailní stavebně-technický průzkum zaměřený na lokalizaci poškozených míst, klasifikaci stupně poškození a určení rozsahu skrytého napadení pomocí nedestruktivního ultrazvukového přístroje Fakopp Microsecond Timer. Na základě výsledků stavebně-technického průzkumu byly do výkresové dokumentace zakresleny prvky navržené ke konstrukční sanaci a u jednotlivých případů poškození stanoveny konkrétní technologické postupy pro potřebná sanační opatření. V návrhu konstrukční sanace se uplatnily celodřevěné nastavovací spoje, které jsou z pohledu památkové péče hodnoceny...

Českokrumlovská židovská komunita v soudobé fotografii

Iva Steinová

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):140-146

Příspěvek reflektuje stálou expozici "Svět českokrumlovských Židů" v zimní modlitebně synagogy v Českém Krumlově, která po znovuotevření synagogy představuje osudy krumlovských Židů doprovázené převážně soudobými fotografiemi místních významných ateliérů Wolf a Seidel. Novodobá historie zdejší židovské komunity začíná krátce po polovině 19. století a končí nástupem fašismu a obsazením Sudet v roce 1938. V tomto období stála v popředí rodina Spiro, která se v Krumlově usadila za účelem podnikání v oblasti papírnictví a postupným rozšiřováním výroby a vedlejších činností přispěla k rozkvětu města a jeho obyvatel.

Pernštejnský rok na hradě Pernštejně

Eva Škrabalová

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):147

Pernštejnský rok v Pardubicích

Lucie Břízová

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):148-149

Příklad rekonstrukce stavby Františka Zejdla

Jaroslav Horáček

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):149-150

120. výročí narození architekta Jiřího Krohy

Jan Bukovský

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):150-152

Právnická osoba jako žadatel o vydání závazného stanoviska

Petr Havlíček

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):152-154

Stopy architektů Rejchlových v památkové péči

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):154-156

Příspěvek akcentuje angažmá meziválečného bratrského dua architektů Václava ml. a Jana Rejchlových v památkové péči, kde se jeden realizoval především jako regionální konzervátor pro rychnovský kraj, podílel se na soupisech památek, a druhý coby aktivní architekt realizoval řadu památkových obnov významných památek. Nesporný je vliv přístupu Zdeňka Wirtha a jeho snahy o vystižení celostního významu památky.

Muzeum a škola, aneb Aby věci promluvily

Dagmar Michoinová, Gabriela Setunská

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):156

Národní památkový ústav oceněn výroční cenou MOSTY 2012

redakce

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):156-157

Funkcionalismus, design, škola, trh

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):157-158

Dušan Samuel Jurkovič. Projekty, rekonstrukce a stavby (nejen) na Náchodsku

Lubomír Procházka

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):158-159

Dekorace a symbol v hlavní roli

Jana Sklenářová Teichmanová

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):159-160

Přínosná kniha o synagogální architektuře v českých zemích

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):160-162

Staletá Praha 2/2012

Jarmila Čiháková

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):162-163

Era 2013/1

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):163