Zprávy památkové péče, 2017 (roč. 77), číslo 5

Editorial

Eva Dvořáková

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):489  

Úvahy nad průmyslovými krajinami České republiky

Věra Kučová, Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):491-504  

Čechy, Morava i Slezsko, oprávněně považované za surovinové a průmyslové srdce rakousko-uherské monarchie, byly v 19. a 20. století (a pokud jde o hornictví, již od středověku) výrazně zasaženy rozvojem průmyslu. Míra proměny jednotlivých oblastí byla přirozeně různá. Předpokladem pro to, aby některé území mohlo být považováno za průmyslovou krajinu (a ne pouze krajinu ovlivněnou průmyslem), je jednak výrazná proměna celkové tvářnosti a starší struktury krajiny průmyslovou činností, jednak dostatečná plošná rozloha a míra koncentrace industriálních celků. Nejvýraznější průmyslové krajiny, spojené zejména s hlubinným či povrchovým dobýváním uhlí a na...

Průmyslové krajiny jako součást kulturního dědictví

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):505-514  

Industriální dědictví vytváří obraz a doklady specifických typů kulturní krajiny. Toto hmotné dědictví a jím definované rozsáhlé průmyslové krajiny přitom doslova mizí před očima, výrobní celky určující kdysi obraz míst se právě v současnosti nacházejí za limitem možné záchrany nebo jsou i předmětem organizované likvidace. Hledání a pojmenování hodnot a významu průmyslových krajin musí být činností systematickou, vědeckou a motivovanou.Přestože přední odborníci na daný segment kulturního dědictví jsou dlouhodobě velmi aktivní, Česká republika jako celek bohužel v oblasti průmyslového dědictví nemá mnoho úspěchů. Téma průmyslových, zejména těžebních...

Linearita a kontinuita. Příspěvek k výzkumu průmyslové krajiny na příkladu Frýdlantska

Petr Freiwillig

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):515-528  

Studie se zabývá fenoménem lineární průmyslové krajiny, která se utvořila na pomezí Čech, Německa a Polska, ve Frýdlantském výběžku. Ačkoliv tato oblast po de-industrializaci posledního dvacetiletí působí jako zemědělská krajina pastvin, polí a lesů, ukrývá v sobě bohatou industriální a proto-industriální minulost, dochovanou ve vzájemně se prostupujících fragmentech, celcích, i nepatrných pozůstatcích. Struktura krajiny je tak předurčena nejen morfologií terénu a hydrografickými poměry, ale také středověkými a novověkými osidlovacími schématy a demografickými poměry. Z tohoto hlediska je zkoumaná oblast převažující lineární průmyslovou krajinou s...

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Lucie Radová

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):529-534  

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k masivnímu rozvoji chmelařství a největšímu "přetvoření" krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto...

Proměna české krajiny první poloviny 20. století vlivem systematické elektrizace území

Martin Boháč

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):535-545  

Příspěvek se zabývá vývojem elektrické rozvodné sítě vysokého a velmi vysokého napětí v 1. polovině 20. století a jeho dopadem na proměnu krajiny českých zemí a Slovenska.Výstavba tzv. přespolních a později dálkových vedení vysokého a velmi vysokého napětí byla ve většině zemí druhou fází industrializace prostřednictvím síťových systémů (po železnici a před dálniční soustavou). Vedení vysokého a velmi vysokého napětí díky svému provedení s vysokými ocelovými stožáry a velmi vysokou hustotou, srovnatelnou snad jen s hustotou silnic a dálnic, velmi výrazně proměnila industrializovanou krajinu, a to samozřejmě i českou a československou. Text čtenáře...

Železnice a krajina

Karel Hájek

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):546-549  

Železnice ve svém bezmála dvě století dlouhém vývoji významně ovlivnila vzhled moderní kulturní krajiny. Rozsáhlé terénní úpravy a inženýrské stavby vtiskly nezaměnitelný krajinný ráz těmto novodobým liniovým stavbám. Také jejich uplatnění v intravilánu měst a obcí je určující pro charakter urbanizace druhé poloviny devatenáctého století.Historické dopravní stavby, ať už silniční nebo vodní, se v krajině uplatňují poměrně málo. Železnice je jejich opakem. Co největší poloměry oblouků pro směrové vedení trasy a výškové vedení trasy v konstantním spádu vyvolalo potřebu budování množství umělých staveb železničního spodku. Snaha o využití příznivých...

K domácímu vývoji typologie, konstrukce a architektury skladišť zboží

Lukáš Beran

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):550-555  

V závěru devatenáctého století se díky postupující mechanizaci provozu začala ze základního typu sýpky samostatně vyvíjet skladiště obilní a skladiště zboží. Patrové budovy, umožňující vedle překládky mezi vlaky či plavidly a povozy také jeho uložení, začaly rovněž v nádražích a přístavech nahrazovat původní kolny. České země či někdejší Československo se staly dějištěm řady konstrukčních a provozních inovací této typologie. V letech 1890-1896 Severní dráha císaře Ferdinanda přestavěla jižní část brněnského železničního uzlu pro své nákladové nádraží, které její stavební ředitel Wilhelm Ast navrhl ve dvou výškových úrovních. Jeho součástí se stalo...

Transformace továrních komínů od funkčních staveb k významným symbolům průmyslové revoluce

Martin Vonka

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):556-562  

Plíce továrny, totemy dělníků, čadící sloupy, stožáry práce. To všechno byly a jsou tovární komíny. Ačkoliv by se daly tovární komíny vnímat jako utilitární, ryze funkční a špinavé stavby, můžeme na ně nahlížet i z jiného úhlu. Tovární komíny se v průběhu průmyslové revoluce staly sebevědomými stavbami, které jako zdobná dominanta urbanizované krajiny poukazovaly na úroveň rozvoje daného místa.Tovární komíny byly určené pro plnění dvou základních funkcí - poskytování tahu a odvádění zplodin do výšky pro zajištění dobrého rozptylu. Komíny tak byly konstruovány na základě funkčních požadavků, přičemž tyto fyzikální, statické, konstrukční a ekonomické...

Deset komínů benešovského pivovaru a sladovny. Komín jako symbol, nebo jako funkční část provozu?

Michal Horáček

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):563-571  

Když se řekne pivovar, většina lidí si pravděpodobně automaticky vybaví hvozdový komín. Hvozdové komíny patří mezi nejspecifičtější solitéry mezi stavbami továrních komínů, nejen svým zakončením, ale i unikátním způsobem umístění a funkčnosti. Pivovary jsou ovšem stavby, v jejichž areálech můžeme najít i řadu jiných továrních komínů všech typů, velikostí i využití. Ty se v kombinaci s hvozdovým komínem staly v průmyslovém období typickou součástí pivovarských areálů.Předkládaný příspěvek přináší případovou studii, které jako objekt zájmu posloužil areál pivovaru a sladovny v Benešově. Podnik původně vznikl jako samostatná sladovna, která byla po...

Milířiště - drobné památky na pálení dřevěného uhlí v našich lesích. Tři příklady z Brdské oblasti

Václav Matoušek, Roman Brejcha

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):572-580  

Předmětem práce jsou uhlířské plošiny, relikty pálení dřevěného v historických milířích (obr. 2). Tyto drobné technologické památky jsou nejčastěji dochovány v místech, kde původně vznikaly a sloužily svému účelu - tj. v lesních porostech. Dřevěné uhlí mělo v minulosti mnohostranné využití. Nejčastěji je zmiňováno jako ideální palivo pro metalurgické procesy, protože při tepelném zpracování přechází z paliva do kovové rudy nebo kovu jen minimum nežádoucích příměsí. Dřevěné uhlí se také používalo při výrobě střelného prachu, dále v potravinářské výrobě, při léčebných procesech, nebo jako pomůcka pro výtvarníky ("kresba uhlem").Historie vzniku a...

Nemocnice na kraji města: druhý život avantgardy

Jaroslav Zeman

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):581-590  

Významná část výstavby před rokem 1989 se nesla nejen ve znamení budování sídlišť, ale také zdravotnických staveb. Nebývalý rozvoj této oblasti ve 2. polovině 20. století zapříčinil, že Československo disponovalo v rámci střední Evropy dokonce nejhustší plánovitě rozmístěnou sítí zdravotnických zařízení na počet obyvatel. Nemocnice v České Lípě (1976-82) náleží k nejvýznamnějším realizacím pionýra československé avantgardy, Víta Obrtela. Její výstavba souvisí s celkovou regulací města v návaznosti na značný nárůst počtu obyvatel v rámci rozvoje uranového průmyslu. Výstavba měla být provedena jako jeden investiční celek, nicméně z hospodářských důvodů...

Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge

Olga Bukovičová

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):591-597  

Výjimečná krajina národního hřebčína v Kladrubech nad Labem se uchází o zápis na Seznam světového dědictví

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):597-600  

Analýza stavu depozitárních prostor a sestavení projektu k jeho zlepšení pomocí Metodiky reorganizace muzejního úložiště (RE-ORG)

Barbora Kulhavá

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):600-604  

Požární ochrana industriálních památek a historických budov, 36. odborně metodický den NPÚ, 15.-16. 6. 2017, Brno

Eva Dvořáková

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):607-608  

Výstava Z Vídně na sever mapuje dvě páteřní železniční tratě České republiky

Petra Batková

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):608  

Proběhl 6. ročník semináře Památky zahradního a krajinářského umění, jejich historie a současnost v zahradě vily Stiassni v Brně

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):608-609  

Dvě (tři) knihy o industriálním dědictví

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):604-605  

Chebské historické krovy

Jan Veselý

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):605-607  

Kulturní dědictví Severní státní dráhy

Lenka Zelená

Zprávy památkové péče 2017, 77(5):607