Zprávy památkové péče 2017, 77(5):535-545

Proměna české krajiny první poloviny 20. století vlivem systematické elektrizace území

Martin Boháč

Příspěvek se zabývá vývojem elektrické rozvodné sítě vysokého a velmi vysokého napětí v 1. polovině 20. století a jeho dopadem na proměnu krajiny českých zemí a Slovenska.
Výstavba tzv. přespolních a později dálkových vedení vysokého a velmi vysokého napětí byla ve většině zemí druhou fází industrializace prostřednictvím síťových systémů (po železnici a před dálniční soustavou). Vedení vysokého a velmi vysokého napětí díky svému provedení s vysokými ocelovými stožáry a velmi vysokou hustotou, srovnatelnou snad jen s hustotou silnic a dálnic, velmi výrazně proměnila industrializovanou krajinu, a to samozřejmě i českou a československou. Text čtenáře seznámil s vývojem stavby sítí 110 kV na území bývalého Československa v letech 1918-1945, tedy v období, kdy se vytvářel základ těchto sítí a kdy došlo k asi nejvýraznější proměně krajiny, která tímto typem infrastrukturních staveb do té doby nebyla zasažena.
V té době vznikala první dálková vedení 110 kV - neboli podle tehdejší odborné terminologie 100 000 V - jako páteřní spojnice velkých elektráren s významnými centry spotřeby elektrické energie, a do jisté míry i jako vzájemné spojnice velkých elektráren z důvodu zajišťování rovnoměrného napájení vzdálených částí elektrizační sítě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nové a v prvních letech zcela jedinečné stavby, vytvářela tato vedení nový, do té doby nepoznaný krajinotvorný prvek. Ten byl pro náhodného nezasvěceného pozorovatele ještě umocněn tím, že velmi často procházela nejen industriálními - především hornickými a urbanizovanými - oblastmi, ale i oblastmi venkovskými, se kterými funkčně nijak nesouvisela. Je totiž třeba si uvědomit, že v roce 1926, tedy v době výstavby prvního československého vedení 100 000 V z Ervěnic do Prahy, teprve probíhala soustavná elektrifikace venkova, a vedení tak v mnoha případech procházelo kolem dosud neelektrifikovaných vesnic. K výraznější změně došlo až v letech po 2. světové válce, kdy začaly být budovány nadřazené sítě 220 kV a 400 kV a síť 110 kV začala být zahušťována, postupně ztratila svůj páteřní charakter a stala se z ní síť spíše distribuční, obsluhující přilehlé území.
Dálkovým vedením vysokého napětí není zatím bohužel v České republice věnována z hlediska historie techniky patřičná pozornost a je jistě nanejvýš nutné některý z dosud existujících a provozovaných úseků vedení 110 kV zachovat jako technickou památku. V ideálním případě by v první řadě mělo jít o některý z úseků linky Ervěnice - Praha z roku 1926 ve Středočeském kraji.

Klíčová slova: industriální krajina; elektrifikace; rozvoj českých zemí na počátku 20. století

Zveřejněno: 1. prosinec 2017  Zobrazit citaci