Zprávy památkové péče 2017, 77(5):529-534

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Lucie Radová

NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k masivnímu rozvoji chmelařství a největšímu "přetvoření" krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky - jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic.
Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. "drátěnky" se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil.
Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě.

Klíčová slova: chmel; chmelnice; sušárna; krajina; sídla

Zveřejněno: 1. prosinec 2017  Zobrazit citaci