Zprávy památkové péče, 2016 (roč. 76), Příloha

In Medias Res

Unicoop, Centrotex, Omnipol - budovy podniků zahraničního obchodu v Praze

Kateřina Houšková, Matyáš Kracík, Anna Schránilová

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):1-11  

Článek tří autorů výzkumného týmu představuje tři méně publikované objekty podniků zahraničního obchodu v Praze. Jedná se o budovy pro Unicoop, Centrotex a Omnipol, stavby vesměs dokončené v 70. letech, rozdílných architektů a autorských kolektivů. Autoři článku představují tyto objekty včetně jejich stavební historie, zabývají se podrobněji autorstvím a reflexí těchto budov v dobovém i současném tisku. Představují objekt v kontextu dobové architektury, popisují jeho exteriér a zaměřují se rovněž podrobněji na interiéry budov a jejich dochované i nedochované původní vybavení včetně uměleckých děl. Úkolem je rovněž zhodnocení památkové hodnoty staveb...

Zaniklé novověké sklárny z pohledu aktivní archeologické památkové péče na příkladech lokalit z prostoru Národního parku Šumava

Ján Čáni, Lenka Militká

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):12-19  

Zaniklé novověké sklárny představují hodnotnou a také velmi zajímavou součást archeologického dědictví území České republiky. Tento druh archeologických památek však i přes nezpochybnitelný význam a vysokou četnost stojí na okraji archeologického, ale také památkářského odborného zájmu. Příspěvek se snaží představit, co všechno se po zaniklých novověkých sklářských provozech v krajině zachovalo, a zároveň poukázat na ohrožení, kterému tyto archeologické památky čelí. Při výběru prezentovaných lokalit článek čerpá z dosavadních výsledů nedestruktivního průzkumu vybraných zaniklých sklářských provozů z prostoru střední a západní Šumavy.Příspěvek...

Umístění oltáře po liturgické reformě II. vatikánského koncilu. Příklad pražských kostelů

Filip Srovnal

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):20-25  

Nejviditelnější změnou v římskokatolické liturgii po II. vatikánském koncilu (1962-1965) se stal přechod od sloužení bohoslužby směrem k východu ("ad orientem") k celebraci směrem k lidu ("versus populum"). Ačkoli tato změna nebyla nařízena žádným oficiálním dokumentem katolické církve (byla pouze doporučena), způsobila velké změny v kostelních interiérech. Proto je kladen důraz na analýzu církevních dokumentů vztahujících se k umístění či orientaci oltářů. Na tomto pozadí jsou následně interpretovány vybrané pražské kostely. Příspěvek dochází k závěru, že neexistuje jen jeden způsob, jak se vyrovnat se současnými liturgickými požadavky v interiérech...

K životu a dílu opavského varhanáře Karla Kuttlera (1797-1876)

Jiří Krátký

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):26-36  

Karl Kuttler (1797-1576) se označoval za varhanáře a výrobce hudebních nástrojů, žádný nástroj nevarhanního typu však od něj objeven nebyl. Byť se dá předpokládat, že řada jeho oprav a staveb varhan bude v budoucnosti ještě objevena v souvislosti s pokračujícím archivním a terénním výzkumem, již teď je známa celá řada jeho realizací. Jeho akční rádius zahrnoval oblast českého Slezska, severní a střední Moravy, Těšínsko a území Pruska. V relativně původním stavu se nachází jeho největší dochovaný nástroj v evangelickém kostele v Biale, který má 27 rejstříků z toho 2 jazykové. Příbuzným nástrojem v Biale jsou jeho dvoumanuálové varhany v Miedzyrzecy....

Umělecké sbírky zámku Luka nad Jihlavou vztahující se k osobnosti hraběnky Anny Widmann-Sedlnitzky, rozené Lazarev

Lucie Bláhová, Jana Petrová

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):37-44  

Zámek v Lukách nad Jihlavou patří k řadě nenápadných panských sídel rozesetých po našem venkově. Až do roku 1945 však tento objekt skrýval velký kulturní poklad v podobě mimořádně kvalitní umělecké sbírky. Zámek ve stylu pozdního baroka vybudoval ve čtyřicátých letech 18. století Maxmilián Oldřich Kounic jako své venkovské sídlo. V roce 1768 koupila od Kouniců panství rodina Widmannů, což byla původně německá rodina, která v roce 1720 získala inkolát v Čechách. V roce 1864 se Viktor Emanuel Widmann hrabě Sedlnitzký oženil s Annou Emmou Lazarevovou. Anna byla dcerou generál majora Lzareva a Antoinetty Frederiky, rozené princezny Biron-Kuronské. Lazarevové...

Venkovské koberce Jižního Kavkazu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu

Zdenka Klimtová

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):45-50  

V rámci úkolu Výzkum, evidence a zásady péče a prezentace orientálních koberců a příbuzných textilních děl v instalacích, expozicích a depozitářích vybraných objektů v rámci plnění výzkumného cíle Výzkum, dokumentace a prezentace movitého kulturního dědictví, financovaného z podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) proběhl dosud průzkum ručně vázaných koberců asijské provenience v instalacích a depozitářích více než padesáti hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Průzkum ukázal významné zastoupení koberců z oblasti Jižního Kavkazu, z produkčních oblastí na území Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie.Kavkazské...

Bohatě zdobené nizozemské saně (typy duwslee a prikslee) z českých a moravských šlechtických sbírek

Šárka Kolářová

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):51-60  

Článek je jedním z výsledků cíleného průzkumu mobiliárních fondů hradů a zámků v ČR, který je zaměřen na historické saně a jejich obrazové prameny. Předmětem zájmu je zde skupina deseti bohatě zdobených saní určených na led z časového rozmezí 18.-19. století, které reprezentují dva charakteristické a nezaměnitelné typy nizozemských saní duwslee a prikslee. Z hlediska saňového památkového fondu představují početnou skupinu, která je bohužel rozptýlena po expozicích na několika zámeckých objektech v Čechách a na Moravě. Vzhledem k nizozemské provenieci je nejpravděpodobnější hypotézou, že se do sbírek zemské šlechty dostaly jako sběratelské akvizice...

Barokní liturgické stříbro bývalé jezuitské koleje v Brně, dochované v diecézní katedrále na Petrově a poutním mariánském kostele v Brně-Tuřanech

Anna Grossová

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):61-67  

Při uměleckohistorické práci zabývající se barokními liturgickými předměty z drahých a barevných kovů musíme mít na zřeteli předpoklad, že řada z nich byla zhotovena pro jiný církevní subjekt než ten, který je dnes vlastní. Charakteristickým příkladem toho je konvolut barokního stříbrného liturgického náčiní v majetku brněnské kapituly sv. Petra a Pavla, vystavený přímo v katedrále na Petrově, jehož součástí je i několik předmětů vyrobených na přímou objednávku brněnských jezuitů. S tímto řádem se pojí i dva objekty ze stříbra dochované v poutním kostele Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech, jehož duchovní správa byla v letech 1666-1773 v pravomoci...

Kopie, repliky, "ve způsobu Brandlově". K ohlasům tvorby Petra Brandla ve východních Čechách

Petr Arijčuk

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):68-77  

S Petrem Brandlem (1668-1735) jako zásadní postavou barokního malířství v Čechách je obecně spojován na stránkách zejména starší soupisové a slovníkové literatury a ve starších pramenných zprávách podstatně větší počet prací, než odpovídá skutečnosti. Kromě toho je autorství řady dalších obrazů ohodnoceno přípisy jako Brandlův žák, Brandlův následovník, Brandlův okruh či ve způsobu Brandlově. S takto popsanou situací se beze zbytku setkáme i ve východních Čechách, které poskytly tomuto umělci opakovaně pracovní příležitosti ve 20. a v první polovině 30. let 18. století.V kontextu k Brandlovu působení ve východních Čechách a k problematice jeho...

"Udělati kazatedlnici tesným kamenem". Studie k materiálu, typologii a funkci středověkých kazatelen na jihu Čech s přihlédnutím k sousedním regionům

Roman Lavička

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):78-86  

K velkému rozvoji kazatelství došlo v Evropě 13. století, kdy se mendikantské řády zaměřovaly na rodící se městskou společnost, aby napomáhaly tak bojovat s kacíři. Mniši vydělili kázání z průběhu mše a začali působit jak kostelech, tak i pod širým nebem. Od poloviny 14. století však pozorujeme vzrůst oblíbenosti kázání ve farních kostelech, neboť stoupala nespokojenost se způsobem řádových projevů.Kvůli přednesu pod širým nebem vznikla dřevěná přenosná kazatelna. O její podobě hovoří označení jako stolice, bedna, káď, bečka nebo sud, a také soudobá vyobrazení ukazující, že nejčastěji připomínala hranatou bednu na čtyřech podporách. Do klášterních...

Shrnutí problematiky průzkumu montánní krajiny Krušnohoří

Tomáš Karel, Alžběta Kratochvílová, Ondřej Malina

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):87-92  

Příspěvek shrnuje specifika montánní krajiny v rámci nově vyhlášených krajinných památkových zón v Krušných horách, pro které byl proveden detailnější památkový průzkum. Specifika krušnohorské montánní krajiny však vyžadují využití souboru průzkumných metod. Základním determinantem ovlivňujícím čitelnost historického vývoje daného území je dramatické utváření krajinného reliéfu způsobené nejen přírodními horskými podmínkami a vlastní montánní činností, ale také celou řadou postmontánních aktivit včetně aplanací pro hospodářské využití a demoličních akcí ve vysídleném pohraničním prostoru. Metody průzkumu musí být tedy založeny na výrazné multioborové...

Požární zabezpečení památkových objektů v Norsku a v České republice

Pavel Jirásek, Daniel Rexa, Petr Svoboda

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):93-95  

Příspěvek seznamuje čtenáře se systémem požární ochrany v Norsku. Popisuje projekt ochrany sloupových kostelů, jichž se z původního počtu cca 1 500 zachovalo do dnešního dne pouze 28, dále pak systém požárního zabezpečení města Rørosu, rezervace UNESCO. Využity jsou zkušenosti autorů, získané při studijní cestě či dlouhodobém pobytem v zemi, kde je požární ochrana památek na špičkové úrovni, a to zejména pro oblast dřevěných staveb. Článek zároveň nabízí srovnání mezi Norskem a Českou republikou, a to nejen v úrovni požární ochrany památek, ale zejména co do podmínek, které vlastníci památkově chráněných staveb mají k dispozici. Z norských zkušeností...

Památková ochrana archeologických lokalit s nemovitými relikty. Možnosti jejich ochrany na příkladu tří hradišť nacházejících se v zalesněném prostředí

Pavla Popelářová

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):96-105  

Na území České republiky je velké množství lokalit archeologické povahy, avšak pouze jen jejich zlomek je v současnosti nějakým způsobem chráněn zákonem. Předložený příspěvek se nejdříve obecně zabývá problematikou prohlašování a evidence všech památek v době účinnosti zákonů č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách a č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a následně podává přehled o zapsaných památkách archeologické povahy, které jsou Národním památkovým ústavem vedeny v Ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP). Jak je patrné z grafu č. 3, bylo ke konci roku 2015 v České republice evidováno celkem 1318 památek nejrůznějších typů, třináct nejvýznamnějších...

Milířiště a další možné archeologické relikty ve svazích mezi potokem Chrábek a Sloupečník na katastrálních územích Ráječko a Petrovice

Alena Knechtová, Leoš Vašek, Martin Hložek

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):106-112  

Článek podává zprávu o druhé etapě výzkumného projektu, jehož cílem bylo použití vyhodnocených dat leteckého laserového skenování (LLS) v rámci vizuálního nedestruktivního terénního průzkumu drobných archeologických reliktů v krajině, v tomto případě zejména milířišť ve svazích kolem potoka Chrábek a Sloupečník v zalesněné oblasti Drahanské vrchoviny na katastrálních územích Ráječko a Petrovice. Tyto mapové podklady lidarových dat byly využity pro identifikaci nových archeologických reliktů, které nebyly v krajině dosud rozpoznány. U některých milířišť byla provedena v místech jejich porušení mikrosondáž pro odběr uhlíků, které byly dány k vyhodnocení....

Karel Láník (1886-1956), zapomenutý brněnský architekt

Pavla Cenková

Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):113-121  

Brněnský architekt Karel Láník (1886-1956) je nepochybně zapomenutou osobností, kterou odborné bádání zcela opomíjelo. Je to poněkud překvapivé, neboť po celý život pracoval na brněnském městském stavebním úřadě po boku nejslavnějších architektů té doby. Dlouhá léta se aktivně podílel na dynamickém stavebním provozu meziválečného Brna coby architekt, projektant a stavbyvedoucí. Nikdy však neměl soukromou architektonickou kancelář, což zřejmě také zapříčinilo, že až dosud stál zcela stranou zájmu odborné veřejnosti. Překládaný článek, materiálově vycházející ze studia pozůstalosti a provedeného archivního průzkumu, shrnující výsledky primárního biografického...