Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):45-50

Venkovské koberce Jižního Kavkazu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu

Zdenka Klimtová

V rámci úkolu Výzkum, evidence a zásady péče a prezentace orientálních koberců a příbuzných textilních děl v instalacích, expozicích a depozitářích vybraných objektů v rámci plnění výzkumného cíle Výzkum, dokumentace a prezentace movitého kulturního dědictví, financovaného z podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) proběhl dosud průzkum ručně vázaných koberců asijské provenience v instalacích a depozitářích více než padesáti hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Průzkum ukázal významné zastoupení koberců z oblasti Jižního Kavkazu, z produkčních oblastí na území Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie.
Kavkazské koberce se rámcově dělí na skupiny se společnými rysy zahrnujícími strukturu, vzory a další specifika. Nejvíc tradičních rysů si v 19. a na počátku 20. století uchovala skupina koberců označovaných jako kazaky, které se vázaly v široké oblasti od západního Ázerbájdžánu přes severní Arménii po sousední oblast jižní Gruzie. Příspěvek představuje a srovnává společné rysy a odlišnosti kazaku sevan ze Státního zámku Kozel, dalšího, patrně nejstaršího koberce ze skupiny kazaků na Státním zámku Náměšť nad Oslavou a několika kazaků borčali z dalších zámeckých fondů. Ve fondech moravských zámků jsou celkem čtyři koberce z nepříliš rozšířeného typu přiřazovaného obvykle ke kazakům typu karačop, lze se však přiklonit k zařazení do skupiny Gandža, jak tyto koberce, s označením typu kedabek, lokalizují ázerbájdžánští autoři. Produkci typickou pro oblast Gandža zastupuje datovaný koberec (1870) ze Státního hradu Bouzov.

Klíčová slova: koberce; Jižní Kavkaz; koberec kazak; koberec gandža

Zveřejněno: 1. prosinec 2016  Zobrazit citaci