Zprávy památkové péče 2016, 76(Příloha):96-105

Památková ochrana archeologických lokalit s nemovitými relikty. Možnosti jejich ochrany na příkladu tří hradišť nacházejících se v zalesněném prostředí

Pavla Popelářová

Na území České republiky je velké množství lokalit archeologické povahy, avšak pouze jen jejich zlomek je v současnosti nějakým způsobem chráněn zákonem. Předložený příspěvek se nejdříve obecně zabývá problematikou prohlašování a evidence všech památek v době účinnosti zákonů č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách a č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a následně podává přehled o zapsaných památkách archeologické povahy, které jsou Národním památkovým ústavem vedeny v Ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP). Jak je patrné z grafu č. 3, bylo ke konci roku 2015 v České republice evidováno celkem 1318 památek nejrůznějších typů, třináct nejvýznamnějších z tohoto celkového počtu pak bylo v minulosti navíc prohlášeno vládním nařízením za národní kulturní památku (tabulka č. 2). Do celkového počtu chráněných lokalit pak musíme započítat dalších 8 areálů, které jsou chráněny plošně v podobě archeologických rezervací (tabulka č. 1).
V další části byl pro podrobné vyhodnocení z hlediska ochrany a dokumentace památek vybrán typ hradiště. Je zde pojednáváno o době prohlášení (graf č. 1) tohoto druhého nejčastěji na seznam zapisovaného typu, o kritériích výběru k zápisu vhodných kandidátů, nebo také o zrušení ochrany v minulosti u celkem 15 lokalit, včetně uvedení důvodů proč k takové situaci došlo. S tímto pak souvisí polemika, zda je vlastně zápisem do ÚSKP zabezpečena ochrana památek a neklesají tak na roveň zatím nechráněných lokalit. V případě, že tomu tak skutečně je, je uvedeno několik podnětů a možností, jak se pokusit alespoň zmírnit nežádoucí dopad na archeologický památkový fond. Velmi důležitá je z našeho pohledu především informovanost majitelů pozemků na nichž se památka nachází a následný zodpovědný přístup při veškeré do památky zasahující činnosti. Pro tyto potřeby je však potřebné co nejpřesnější vymezení památek v podkladech různého charakteru (pro stavební a územní řízení, lesní hospodářské plány, územní plánování aj.). V současné době je u nás možné pro tyto potřeby využít metodu leteckého laserového skenování, přičemž přichází v úvahu několik možností získání těchto dat, od volně dostupných (méně podrobných, obr. 1a) publikovaných prostřednictvím webové aplikace, až po komerční produkty několika poskytovatelů (poměrně detailních, obr. 1b). Pro dokumentaci a vymezení památek v archeologii jsou oboje data dobře využitelná, vždy však s ohledem na podmínky při jejich pořizování a zvláště typ památky.
V závěrečné části jsou jako možný vzor z hlediska potřeb archeologické památkové péče podrobně vyhodnocena tři česká hradiště nacházející se v různých částech Čech, která v současné době na seznamu chráněných památek nefigurují. S využitím nejen digitálního modelu reliéfu, ale také starší literatury a plánů, či terénního průzkumu, byl vytvořen interpretovaný plán hradišť se zakreslením všech nemovitých reliktů hradišť, jakož i dosavadních negativních zásahů do jejich struktury (obr. 12 - 14). Všechna hradiště byla porušena nejrůznější činností, přesto si zachovala dosud poměrně velký podíl autenticity a zvláště v porovnání s některými již v ÚSKP zapsanými hradišti, u nichž není například známo či potvrzeno jejich časové zařazení, případně byla z větší části porušena do terénu zasahující činností, by si zařazení mezi chráněné lokality bezesporu zasloužila.

Klíčová slova: archeologické kulturní památky; památková ochrana; hradiště; LiDAR

Zveřejněno: 1. prosinec 2016  Zobrazit citaci