Zprávy památkové péče, 2016 (roč. 76), číslo 2

Editorial

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):153  

Dva příspěvky k 20. výročí vyhlášení prvních vesnických památkových rezervací: Potenciál hodnotných historických vesnic k památkové ochraně i aplikaci nástrojů územně analytických podkladů

Karel Kuča, Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):155-158  

Rok 2015 byl pro venkovskou architekturu rokem několika významných výročí. Uplynulo 25 let od vyhlášení prvních vesnických památkových zón a především také 20. výročí od vzniku dosavadních vesnických památkových rezervací. Dva příspěvky toto výročí uvádějí do širšího kontextu.Karel Kuča a Věra Kučová se v prvním příspěvku zamýšlejí nad současným potenciálem a budoucností plošné ochrany dosud nechráněných památkově hodnotných vesnických celků, kterých vzhledem k překotnému stavebnímu rozvoji venkovských sídel rapidně ubývá. Autoři upozorňují že vesnických památkových rezervací a zón je zhruba stejně jako těch městských, přestože vesnic je v Česku...

Dva příspěvky k 20. výročí vyhlášení prvních vesnických památkových rezervací: K postupu ministerstva kultury při prohlašování vesnických památkových rezervací a zón

Hana Šnajdrová

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):159-162  

Rok 2015 byl pro venkovskou architekturu rokem několika významných výročí. Uplynulo 25 let od vyhlášení prvních vesnických památkových zón a především také 20. výročí od vzniku dosavadních vesnických památkových rezervací. Dva příspěvky toto výročí uvádějí do širšího kontextu.Příspěvek Hany Šnajdrové mapuje proces přípravy a vyhlášení dosavadních vesnických památkových zón a rezervací z pohledu ministerstva kultury. Připomíná, že vznik vesnických památkových rezervací umožňoval už památkový zákon z roku 1953, první nicméně byla vyhlášena až o třicet let později. Přípravy na vyhlášení většího souboru vesnických památkových rezervací začaly v 2....

Na venkov přenesené pavilony z celonárodních výstav na konci 19. století

Šárka Koukalová

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):163-173  

Na konci 19. století jednou z cest hledání tzv. národního slohu byla inspirace lidovou vesnickou architekturou. V českém kulturním prostředí se zájem o vlastní lidovou architekturu začal objevovat ve srovnání s vyspělejšími zeměmi střední Evropy až poměrně pozdě, na počátku 80. let 19. století. Důležitou roli při prosazování lidové architektury sehrály především celonárodní výstavy, uskutečněné v Praze v 90. letech 19. století. Samotným výstavám a jejich významu byla v mnohých odborných studiích věnována zasloužená pozornost, a to i v roce 2015, kdy si připomínáme jubileum 120. let od pořádání Národopisné výstavy českoslovanské.I když výstavní...

Gruntovní knihy jako pramen pro poznání charakteru a podoby lokální zástavby (nejen) na Českobrodsku

Vladimír Jakub Mrvík

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):174-179  

Gruntovní knihy jsou cenným a v podstatě nenahraditelným pramenem především pro analýzu historického vývoje jednotlivých domů a dalších otázek historické topografie i pro analýzu sociálního či demografického obrazu zkoumané lokality. Zmíněný typ knih často obsahuje více než suché právní a finanční údaje, a to především ucelené popisy (tzv. šacuňky) objektů, které byly součástí disponované nemovitosti. Pro Českobrodsko (resp. bývalé Černokostelecké panství) a přilehlé oblasti můžeme takto rekonstruovat charakter a podobu lokální zástavby na přelomu 18. a 19. století komplexně pro celé vsi.Území, vymezené historickým soudním okresem Český Brod, bylo...

Roubený špýcharový dům na Boskovicku a jeho památková ochrana

Jiří Pokorný

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):180-193  

V okolí města Boskovice na severozápadní Moravě se dochovalo do dnešních dnů několik roubených zemědělských domů špýcharového typu. Na Boskovicku je tento dům charakteristicky natočen svou okapovou stranou do obecního (návesního či ulicového) prostoru. Z typologického hlediska jde o archaickou variantu trojdílné dispozice domu s patrovou komorou ve třetím díle, typickou pro období středověku a ranného novověku. Tato trojdílná dispozice může být navíc dalším funkčním členěním prostoru více komplikovaná, což dokládají i archeologické výzkumy středověkých zaniklých vesnic z českého prostředí i poslední stojící doklady těchto staveb na území České republiky.Článek...

Lidová architektura v historické kulturní krajině. Příspěvek k poznání vývoje sídelního celku na příkladu KPZ Plasko

Karel Foud

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):194-200  

Plasy leží přibližně 20 km severně od Plzně v rázovité krajině s hlubokým kaňonem řeky Střely. Před polovinou 12. století tady byl založen knížetem Vladislavem II. klášter, který existoval až do poloviny 80. let 18. století. V první třetině 19. století panství zrušeného kláštera zakoupil rod Metternichů. Rozvíjel zde intenzivní hospodářskou činnost a podpořil demografický i urbanistický rozvoj sídla. Metternichové také utvářeli vzhled okolní krajiny, když do podoby přírodně - krajinářského parku přeměnili Velkou louku, zřídili zde rybník a prováděli parkové úpravy v bezprostředním okolí kláštera. Ještě za časů cisterciáků se východně a jižně od kláštera...

Kontribuční sýpka v Chudenicích

David Tuma

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):201-205  

Ves, později městečko a dnes městys Chudenice, se nachází v okrese Klatovy v jihozápadních Čechách. Chudenice jsou od roku 1996 součástí památkově chráněného území - Krajinné památkové zóny Chudenicko. Článek se věnuje budově kontribuční sýpky v Chudenicích založené v roce 1819. Jejímu zřízení předcházela častá léta neúrody, na něž císař Josef II. po roce 1788 reagoval nařízením výstavby těchto objektů po celých českých zemích. Z dochovaných stavebních plánů z roku 1818 lze určit, že autorem návrhu sýpky v Chudenicích byl Anton Stolle, stavitel a vrchnostenský zednický mistr. Projektována byla do centra rozsáhlého panství šlechtického rodu Černínů...

Nečekané setkání s barokem v díle Bohuslava Schnircha

Kateřina Adamcová

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):206-213  

V loňském roce byla dokončena rekonstrukce Havlíčkových sadů v Praze, jejíž součástí bylo také restaurování a zhotovení kopie ústřední sochy tzv. Neptunovy grotty od Bohuslava Schnircha ze 70. let 19. století. Příspěvek shrnuje poznatky získané při restaurování a snaží se podat podrobné hodnocení díla a zamyslet se na jeho základě nad osobností sochaře Schnircha.Celková koncepce Neptunovy grotty je v literatuře právem spojována s italskými pozdně renesančními a manýristickými zahradami, jako je komplex Boboli u Florencie, Bomarzo u Viterba nebo villa d'Este v Tivoli nedaleko Říma. Stejně tak dílo Bohuslava Schnircha bylo vždy považováno za inspirované...

Spor o konfiskáty

Kristina Uhlíková

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):214-220  

Během protektorátu se čeští památkáři postupně rozštěpili na dvě stále více znepřátelené frakce. Popudem této roztržky se stalo vystoupení vedoucího Státního památkového úřadu Václava Wagnera na přednáškách v bývalé Masarykově akademii práce, v Klubu umělců i v odborném tisku v letech 1940 až 1942 s novým teoretickým konceptem ochrany památek, které napříště navrhoval považovat více za plnohodnotná umělecká díla než za památky minulosti (tzv. syntetický přístup). Po těchto přednáškách následovala mezi Wagnerem a představiteli starší generace Zdeňkem Wirthem a Karlem Guthem postupně stále více se přiostřující výměna názorů. Wirthovi mohly na Wagnerově...

Requiem za hospodářské dvory

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):221-224  

Osudy nechráněných zaniklých sídel a možnosti jejich výzkumu a ochrany na příkladu Jelmu a Cetvin na Českokrumlovsku

Michaela Špinarová, Jindřich Špinar

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):224-228  

Sušárna ovoce v Zálší - drobný technický klenot

Radim Urbánek

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):228-230  

Škabrada očima kolegů, přátel a žáků

Petr Dostál, Zuzana Syrová, Martin Ebel, Jan Pešta

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):230-232  

75 let Františka Ledvinky, 40 let jeho života se zubrnickým "skanzenem" a plány do budoucna

Jana Tichá

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):232-235  

Vesnice a osady na území velké Prahy s památkami slohové a lidové architektury. Zpráva o výzkumu a publikaci

Martin Čerňanský, Lubomír Procházka

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):236-237  

Otevření knihovny prof. Miloše Stehlíka v Rajhradě

-oms-

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):237-238  

Popularizace mozaiky v České republice - projekt OPUS MUSIVUM: mozaika ve výtvarném umění

Magdalena Kracík Štorkánová

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):238-239  

Z činnosti Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):239-241  

Evropské kulturní dědictví jako společenský kapitál

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2016, 76(2):241-243