Zprávy památkové péče 2016, 76(2):163-173

Na venkov přenesené pavilony z celonárodních výstav na konci 19. století

Šárka Koukalová

Na konci 19. století jednou z cest hledání tzv. národního slohu byla inspirace lidovou vesnickou architekturou. V českém kulturním prostředí se zájem o vlastní lidovou architekturu začal objevovat ve srovnání s vyspělejšími zeměmi střední Evropy až poměrně pozdě, na počátku 80. let 19. století. Důležitou roli při prosazování lidové architektury sehrály především celonárodní výstavy, uskutečněné v Praze v 90. letech 19. století. Samotným výstavám a jejich významu byla v mnohých odborných studiích věnována zasloužená pozornost, a to i v roce 2015, kdy si připomínáme jubileum 120. let od pořádání Národopisné výstavy českoslovanské.
I když výstavní pavilony byly po skončení výstav a po roce 1900 demolovány, někteří vlastenci si zakoupili části vybraných pavilonů z Všeobecné jubilejní zemské výstavy a Národopisné výstavy českoslovanské a převezli je na venkov, především do vznikajících vilových lokalit v blízkosti Prahy (Černošice, Senohraby). Tyto konstrukce pak přestavěli na vilu, vesnická obydlí nebo je upravili a umístili při obytných staveních a usedlostech (Ondřejov, Obříství). Pavilony z celonárodních výstav si pořizovali především významní vlastenci (Josef Jan Frič, Svatopluk Čech) a úspěšní podnikatelé (Antonín Šimek). Staly se jakousi módní zvyklostí v české společnosti, která zažila obrovské národní vzedmutí ve zmíněných výstavních akcích. Kromě částí pavilonů byly do vilových lokalit v blízkosti Prahy a do nově postavených vil pořizovány také soubory nábytků v lidovém stylu, u kterých je možné předpokládat určitou spojitost s Národopisnou výstavou českoslovanskou. Předmětný nábytek mohl být vytvořen na základě návrhu pro národopisnou výstavu, který byl posléze určen pro sériovou výrobu. Všechny tři zkoumané vzorky nábytku (Senohraby, Dobřichovice) pocházejí zřejmě ze stejné dílny, o níž zatím nebyly dohledány žádné údaje.
Záměrem tohoto článku bylo podat nově zjištěné údaje o zachovaných pozůstatcích ze dvou celonárodních výstav v 90. letech 19. století a poukázat na pozoruhodný fenomén ve Středočeském kraji. I přes nedostatečné písemné a archivní podklady k této problematice (především pak v hodnocení nábytkové tvorby), je tento příspěvek možné považovat za počátek dalšího bádání.

Klíčová slova: Přenesené pavilony; Jubilejní zemská výstava; Národopisná výstava českoslovanská; příměstská letoviska hlavního města Prahy; nábytek v lidovém stylu; Jan Vejrych

Zveřejněno: 1. červen 2016  Zobrazit citaci