Zprávy památkové péče, 2015 (roč. 75), číslo 3

Editorial

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):193  

Staroměstské náměstí, esej o významu místa

Václav Ledvinka

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):195-200  

Článek formou historické eseje podává přehled dějin a vývoje Staroměstského náměstí od nejstarších dochovaných zpráv po současnost. V rámci chronologicky uspořádaného přehledu vypichuje hlavní události, které se podepsaly nejen na podobě, ale také významu a důležitosti celého místa. Na základě shrnutého vývoje se pokouší zformulovat, v čem spočívají hlavní památkové i pamětní hodnoty tohoto prostoru, a vytvořit základ pro úvahy o další budoucnosti náměstí.

Staroměstská radnice v Praze - prvořadá stavba z doby vlády Karla IV.

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):201-210  

Příspěvek shrnuje poznatky o historickém a stavebním vývoji a kvalitě radnice. Pro Staroměstskou radnici i sousední domy byl podrobně zpracován stavebně historický průzkum (Dobroslav Líbal), nové je posouzení městského úřadování na Starém Městě za Karla IV. (Václav Ledvinka) a zjištění erbů významných členů městské rady do roku1365 za Karla IV. na průčelí kaple (Rostislav Nový). Obojí se ve stati promítá do vývoje radniční budovy, ponechává se zatím otevřená otázka, zda věž vznikla už při Volflinově domu či je až radniční. Poukazuje se ale na možnost, že unikátní dispozice radnice vznikla vlivem Karla IV. - z nedlouho předtím dostavěné radnice v Norimberku...

Památkové přístupy na vrcholu moderny: Třetí soutěž na přestavbu Staroměstské radnice v roce 1909

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):211-218  

Příspěvek se zabývá především vybranými soutěžními návrhy ve třetí soutěží na dostavbu Staroměstské radnice a historismy, tradicionalismy, romantismy a klasicismy, jež umožnily jejich památkovou konformitu. Přestože zvítězil výhradně historizující a konzervativní návrh Antonína Wiehla ve stylu novorenesance, pozoruhodnými příspěvky k zahrnutí survivalů a revivalů do modernismu byly především návrhy Pavla Janáka, Aloise Dryáka, Bohumila Hübschmanna (Hypšmana) a Antonína Engela. Návrh Theodora Petříka, který byl oceněn druhou cenou, sice také integroval palácový typ s vysokým pilastrovým řádem a arkádovou lodžií, největší kvality ale dosahoval velmi...

Mariánský sloup a jeho náměstí (poznámky o smyslu a místě)

Vít Vlnas

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):219-226  

Článek se věnuje historii vzniku a zániku mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. V první části shrnuje dějiny přípravy, zhotovení a vztyčení mariánského sloupu. Dále se podrobně věnuje jeho ikonografii a hledání výtvarných i ideových předloh pro jeho výsledné řešení, které má mimo jiné výrazný protiluteránský akcent. Druhá část příspěvku se pak věnuje pozdější reflexi památky, zejména v 19. století, kdy se stala předmětem nacionálních sentimentů a jedním z center stále vyhrocenějšího sporu mezi národy, konfesemi i politickými proudy. Příspěvek podrobně sleduje dobové diskuse o sloupu, zejména v souvislosti "boje o Staroměstské náměstí", který...

Sloupy zbořené a znovu postavené. Ikonoklasmus jako pomyslný, ale věčný soupeř památkové péče

Vratislav Nejedlý

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):227-235  

Příspěvek se na příkladu zániku mariánského sloupu zabývá dějinami ikonoklasmu jako latentní složky kulturní identity v rámci českých zemí. Nejprve jsou stručně připomenuty kořeny křesťanského obrazoborectví, načež se pozornost soustředí na zdroje domácí ikonoklastické tradice, které souvisejí s předhusitskými mysliteli a později i husitským hnutím (byť paradoxně nikoliv s učením samotného Husa). Následně jsou zde připomenuty také ikonoklastické události spojené s konfliktem mezi protestanty a katolíky na přelomu 17. a 18. století. Článek ale připomíná i méně známé obrazoborecké události, které se Čechám nevyhýbaly ani v 18. či 19. století. Zboření...

Krocínova kašna. Její sláva, barbarský zánik a nemožnost obnovy

Kateřina Bečková

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):236-239  

Krocínova kašna na Staroměstském náměstí byla mimořádně cenným sochařským dílem z konce 16. století. V roce 1862 byla z náměstí nešetrně odstraněna, neboť návrh na její technickou a sochařskou opravu se zdál městské radě příliš nákladný. Část úlomků byla navíc druhotně použita jako stavební materiál do základů plynárny na Žižkově. Tento doslova barbarský čin však znamenal pro českou kulturní společnost trvalé trauma, které se projevilo pokusy o restaurování torza kašny a její obnovu na veřejném prostranství v roce 1895 a 1915. Záměr se však pokaždé ukázal jako nerealizovatelný, neboť kompletní kašnu z dochovaných torz a úlomků sestavit nelze, zároveň...

Archeologie Staroměstského náměstí. K problematice památkové hodnoty historického podzemí veřejného prostoru

Jan Havrda, Jaroslav Podliska

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):240-249  

Pražské Staroměstské náměstí představuje místo s nesmírně vysokou památkovou hodnotou. Kromě viditelných památek se však pod jeho dlažbou nalézají i památky skryté, archeologické povahy. Pro jejich identifikaci a zhodnocení jsou takřka výlučným zdrojem informací archeologické výzkumy.Na ploše Staroměstského náměstí neproběhl, kromě nepříliš kvalitně provedeného výzkumu v r. 1943 v místě protipožární nádrže, žádný větší plošný archeologický výzkum. Většina archeologických dat byla získána při dokumentaci stěn výkopů pro inženýrské sítě. Do současnosti máme na ploše náměstí evidováno 60 archeologických dokumentovaných bodů či linií.Po jejich...

Staroměstské náměstí jako slovník památkové péče

Ondřej Šefců

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):250-253  

Staroměstské náměstí chápeme jako nedílnou součást Starého Města a obecně staré Prahy, jako jakousi konstantu, která je zde od nejstarších etap vývoje města (či snad ještě dříve) a která tu bude i nadále. Ovšem již hlubší nahlédnutí do vývoje náměstí, a to zejména v posledních 200 letech, ukazuje, jak hluboké změny se zde odehrály, ale především mohly odehrát, a jak mnohdy pouze pozoruhodná shoda okolností přispěla k tomu, že náměstí zůstalo téměř celistvé a působí i dnes, přes veškerou devastaci, vyvolávanou nepříliš zvládnutým masovým turismem, přesvědčivě a důvěryhodně, jak má svědek nejstarších dějin Prahy působit. Ve zkoumání novodobých křižovatek...

Rizika obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

Lubomír Sršeň

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):254-260  

Příspěvek se vrací k dosavadní diskusi o případné obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a snaží se shrnout nejzávažnější památkové i ideové argumenty, které vedou k pochybnostem o celém záměru a jeho dosavadním naplňování. V úvodu se věnuje rozboru ideového poslání zbořené statue, které tvoří jádro sporů v rámci veřejné diskuse, jejíž hlavní body článek shrnuje. Hlavní pozornost se nicméně soustředí na vlastní památkově-restaurátorskou rovinu problému. Připomíná nejasnost ohledně toho, zda má při obnově jít o restaurování, rekonstrukci nebo volnou nápodobu podle staršího vzoru. A upozorňuje také na velmi omezený rozsah dochované dokumentace...

Memorandum k obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze

Pavel Kalina

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):261-264  

Pražský mariánský sloup musíme vidět v jeho globálním kontextu. Nejstarším sloupem nesoucím sochu Panny Marie byla Colonna della pace u kostela Santa Maria Maggiore v Římě, kterou vztyčil Carlo Maderno pro papeže Pavla V. roku 1614. Římský model po několika desetiletích došel ohlasu ve střední Evropě. V Mnichově nechal mariánský sloup postavit kurfiřt Maxmilián v letech 1637 až 1638. Po bitvě u Jankova (1645) švédská armáda ohrožovala i Vídeň. Císař Ferdinand III. se tehdy rozhodl zasvětit celou zemi Neposkvrněnému Početí Panny Marie a slíbil na její počest postavit ve Vídni sloup po vzoru Mnichova. Pražský mariánský sloup, objednaný rovněž císařem...

Znovuzrození monumentálního díla vrcholného středověku na Staroměstském náměstí. Jeden z oceněných návrhů z poslední soutěže na Staroměstskou radnici a dostavbu náměstí

František Kašička, Milan Pavlík

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):265-268  

Autoři v článku připomínají svůj návrh na dostavbu Staroměstské radnice z poslední soutěže z roku 1987. Jeho koncepce vycházela z myšlenky přísného zachování historických uličních čar a respektování kvalit prostoru. Po řadě soutěží tak autoři představili návrh, navazující na třetinu zachovaného stavu středověké radnice se všemi detaily i s kaplí. Autorem původního návrhu byl s velkou pravděpodobností architekt světového významu Petr Parléř a realizátorem parléřovská huť Václava IV.

Hlavolam, na který je třeba více času. Několik poznámek k diskusi o budoucnosti Staroměstského náměstí

Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):269-273  

Tento esej je polemickým příspěvkem k debatě o dostavbě a rekonstrukci náměstí. Jeho cílem je upozornit na problematické roviny ideje návratu ke středověké podoby radnice, a to jak z pohledu památkového tak urbanistického. Věnuje se také hodnocení často zmiňovaných zahraničních příkladů a předloh a v závěru se snaží vysvětlit, proč dostavba Staroměstského náměstí za stávajících podmínek není na pořadu dne.

Připomínka k obnově štítů na průčelí domu čp. 603/I na nároží Staroměstského náměstí a Celetné ulice

Jiřina Muková

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):274-275  

Příspěvek se věnuje domu čp. 603/I na Staroměstském náměstí, při jehož rekonstrukci v 80. letech minulého století byly na střechu vráceny repliky původních střešních štítů, snesené při přestavbě v roce 1858. Příspěvek připomíná stavební dějiny objektu a charakteristiku jeho dispozice a členění.

Výzdoba Klenotnice ve státním zámku Telč a její předlohová východiska

Jan Salava

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):276-284  

Článek pojednává o sgrafitové výzdobě tzv. Klenotnice na státním zámku Telč. Rozšiřuje dosud poznaný předlohový materiál v díle Rudolfa Wyssenbacha. Nově výzdobu datuje do počátku šedesátých let, eventuálně do konce padesátých let šestnáctého století. Zohledňuje dosavadní poznatky o předlohách a případných shodách sgrafitové výzdoby v nedalekých Slavonicích, z kterých na Telči působila dílna Leopolda Estreichera a v dobově totožném a architektonicky blízkém prostoru radnice v Moravské Třebové. K možné ikonografii místnosti si všímá podobného díla Jacquese Androueta Du Cerceau I. z jehož díla se inspiroval i samotný Rudolf Wyssenbach. Du Cerceau některé...

Josef Krása a středověké nástěnné malby. K 30. výročí úmrtí přední osobnosti českých dějin umění

Zuzana Všetečková

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):285-288  

Myslbekův pomník svatého Václava volá o pomoc

Václav Rybařík

Zprávy památkové péče 2015, 75(3):288-292