Zprávy památkové péče 2015, 75(3):211-218

Památkové přístupy na vrcholu moderny: Třetí soutěž na přestavbu Staroměstské radnice v roce 1909

Ladislav Zikmund-Lender

Příspěvek se zabývá především vybranými soutěžními návrhy ve třetí soutěží na dostavbu Staroměstské radnice a historismy, tradicionalismy, romantismy a klasicismy, jež umožnily jejich památkovou konformitu. Přestože zvítězil výhradně historizující a konzervativní návrh Antonína Wiehla ve stylu novorenesance, pozoruhodnými příspěvky k zahrnutí survivalů a revivalů do modernismu byly především návrhy Pavla Janáka, Aloise Dryáka, Bohumila Hübschmanna (Hypšmana) a Antonína Engela. Návrh Theodora Petříka, který byl oceněn druhou cenou, sice také integroval palácový typ s vysokým pilastrovým řádem a arkádovou lodžií, největší kvality ale dosahoval velmi přesný respekt ke stávajícím pohledovým a komunikačním osám, existujícím hmotám a výrazným bodům (mariánský sloup, zamýšlený Husův pomník a westwerk Týnského chrámu). Pozornost je věnována i tomu, proč byl megalomanský soutěžní projekt Josefa Gočára ve svém přijetí neúspěšný.
Další soutěže v letech 1938, 1946, 1963, 1966/1967 a 1987 ukázaly postupné rozcházení originálních tvůrčích názorů na to, co je současné, a na to, co je památkově přijatelné v tomto symbolicky exponovaném historickém prostředí. Ukázala to především poslední, osmá soutěž v roce 1987, která obsahovala návrhy soudobé, abstrahující symbolické formy (návrh Emila Přikryla a týmu Aleny Šrámkové), a návrhy historizující, dotvářející původní vzhled (návrh manželů Pavlíkových a Františka Kašičky nebo Václava Aldy a Pavla Kolíbala). Třetí soutěž v roce 1909 je pro současnost inspirativní hlavně v tom, že návrhy byly (snad až na vítězný Wiehlův) navýsost současné a originální, zároveň památkově konformní a dokázaly uměřeně vystihnout symbolickou, reprezentativní formu, odpovídající stavebnímu typu radnice i historickému významu místa. Málokdo ze současné architektonické scény toto spojení umí dnes harmonicky navrhnout a bohužel málokdo dokonce umí zvládnout architektonickou úlohu veřejné budovy do historického prostředí, aniž by sklouzl k samoúčelným historismům nebo obecně architektonickému nevkusu.

Klíčová slova: Staroměstské náměstí; Pavel Janák; Josef Gočár; Theodor Petřík; Antonín Wiehl; architektonická soutěž; radnice; stavební typologie

Zveřejněno: 1. září 2015  Zobrazit citaci