Zprávy památkové péče 2015, 75(3):276-284
Výzdoba Klenotnice ve státním zámku Telč a její předlohová východiska
Článek pojednává o sgrafitové výzdobě tzv. Klenotnice na státním zámku Telč. Rozšiřuje dosud poznaný předlohový materiál v díle Rudolfa Wyssenbacha. Nově výzdobu datuje do počátku šedesátých let, eventuálně do konce padesátých let šestnáctého století. Zohledňuje dosavadní poznatky o předlohách a případných shodách sgrafitové výzdoby v nedalekých Slavonicích, z kterých na Telči působila dílna Leopolda Estreichera a v dobově totožném a architektonicky blízkém prostoru radnice v Moravské Třebové. K možné ikonografii místnosti si všímá podobného díla Jacquese Androueta Du Cerceau I. z jehož díla se inspiroval i samotný Rudolf Wyssenbach. Du Cerceau některé své listy opatřil názvem dané stavby. V jednom případě se jedná o list, který z Wyssenbachova díla posloužil za vzor jižní stěně a představuje chrám Venuše. Za touto stěnou se nachází soukromá kaple sv. Jiří. Za severní stěnou s vyobrazením triumfálního oblouku se nachází Hodovní síň se sgrafitovými obrazy sedmi neřestí, Herodovou hostinou se stětím Jana Křtitele, Orfeem hrajícím zvířatům a řadou loveckých scén. Klenotnice se zdá být svým pojetím homogenní součástí promyšlené ikonografie přízemí starého hradu a ve svém prvopočátku sloužila pravděpodobně jako ložnice Kateřiny z Valdštejna. Na konci Zachariášova života sloužila dle dobového inventáře za jakousi kunstkomoru, kde se Zachariáš často zdržoval.
Klíčová slova: Telč, zámek, Klenotnice, grafika, sgrafito
Zveřejněno: 1. září 2015 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.

