Zprávy památkové péče, 2014 (roč. 74), číslo 2

Editorial

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):81

Vážení čtenáři, v druhém čísle letošního ročníku Zpráv památkové péče naleznete soubor příspěvků o architektuře 19. a 20. století v českých zemích a o obnově, vzorné nebo problematičtější údržbě popisovaných příkladů. Jak tento sešit dokazuje, Národní památkový ústav dnes pokládá dochovaný stavební fond z posledních dvou staletí za nezpochybnitelný předmět svého zájmu. Tento profesionální zájem odráží vzestup zájmu veřejného: vzpomeňme jen, jak často se vydávají a zároveň dobře prodávají různé architektonické průvodce po lokalitách s převažujícím zastoupením staveb z inkriminované doby anebo jak dlouho dopředu je nutné si rezervovat prohlídku vily...

"Česká" versus "italská" neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši

Jindřich Vybíral

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):83-90

Studie je věnována analýze a interpretaci dvou významných neorenesančních vil - Lippmannovy vily v Praze-Bubenči (Antonín Barvitius, 1869-1870) a Daubkovy vily v Brněnci (Antonín Wiehl, 1887). Ačkoliv jsou obě příkladem "naturalismu", panujícího ve vilové architektuře té doby, reprezentují dvě různé vizuální ideologie. První je navržena ve stylu italské, druhá ve formách české neorenesance. V závěru studie připomíná okolnosti demolice obou vil.

Evangelický kostel v Přelouči v kontextu soudobé architektury českých sborů helvetského vyznání

Petr Sládeček

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):91-97

Evangelický kostel v Přelouči, vybudovaný roku 1905 stavitelem Janem Marešem dle plánů profesora pražské techniky Rudolfa Kříženeckého, je ojedinělou stavbou. Architekt zde spojil módní sloh české novorenesance a inspiraci americkými "auditorium plan churches". Jestliže novorenesanční sloh (ve své internacionální variantě) se mezi českými evangelickými sbory těšil od 80. let 19. století velké oblibě, především proto, že byl byl pokládán za méně nákladný než sloh gotický, byla aplikace amerických vzorů novinkou. Výskyt anglických a amerických předlohových knih lze sice v prostředí českých evangelických sborů zaznamenat již v 80 a 90. letech 19. století....

Památková péče o město v zeleni. Obnova staveb a architektonických celků 20. století v MPZ a ochranném pásmu MPR Hradec Králové v posledních letech

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):98-108

Příspěvek se na konkrétních příkladech péče o moderní památky a architektonické celky 20. století v Městské památkové zóně Hradec Králové snaží poukázat na obecnější problémy obnovy tohoto v mnoha směrech specifického fondu. Zároveň se snaží vykreslit, že je to právě konzistentní péče a snaha o jednotlivosti, detaily, ale i o urbánní prvky ve veřejném prostoru (městský mobiliář, zeleň), které tvoří památkově hodnotný celek. Příspěvek výběrově poukazuje na jednotlivé zásahy v posledních deseti letech a to exteriérové a interiérové. Zmiňuje problematiku barevnosti fasád, druhotné tepelné izolace (zateplování), výměny okenních a dveřních polí, restaurace...

Památková péče o město v zahradách. Památkové zásahy v MPZ Zlín v poslední době

Vít Jakubíček

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):109-114

Článek pojednává o historickém vývoji Zlína, města a továrny v zahradách, které bylo budováno v meziválečném období v souvislosti s rozmachem firmy Baťa. Úvodní historická část ozřejmuje principy výstavby standardizované a unifikované architektury, která se řídila jasnými pravidly, stanovenými investorem. Jako kontrast je druhá část věnována současné situace, kdy je bývalá baťovská výstavba rozparcelována mezi tisíce majitelů, jejichž představy o architektonických a urbanistických hodnotách Městské památkové zóny Zlín i objektů jednotlivých kulturních památek jsou značně rozrůzněné.Pro plastičtější pohled na recentní problematiku je zde naznačen...

"Zde bydlel W. A. Mozart". Ke stavebním dějinám domu usedlosti Bertramka v 19. a 20. století

Klára Mezihoráková

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):115-123

Bývalá viniční usedlost čp. 169 v Praze na Smíchově, zvaná Bertramka, je všeobecně známou stavbou díky svému spojení se skladatelem Wolfgangem Amadeem Mozartem, který v ní pobýval v letech 1787, 1789 a 1791. Dnes slouží jako skladatelův památník. Literatura věnovala Bertramce již od 1. čtvrtiny 19. století až do současnosti značnou pozornost, většinou však zaměřenou zejména na hledání stop někdejšího Mozartova pobytu. Tento úhel nahlížení byl zřejmě jednou z příčin, proč podrobné zpracování architektury usedlosti jako celku dosud chybí.Detailní umělecko-historickou studii si přitom Bertramka bezpochyby zaslouží. Jedná se o jednu z mála dosud stojících...

LiDAR a hornická krajina. Terénní památky v novém světle

Ondřej Malina

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):124-132

V nedávné době dovedl narůstající zájem o hornickou kulturní krajinu několik památkových celků v Krušnohoří až k nominaci na seznam světového dědictví UNESCO. Ochrana a prezentace památek montánní činnosti se těžko obejde bez detailní znalosti terénního reliéfu a metoda leteckého laserového skenování (LLS) znamená zásadní přelom v jejich poznání.Přípěvek se na prvním místě věnuje kontextu metody v archeologii krajiny a nabízí paralelu s Velkou Británií. Dále je pozornost věnována základním druhům objektů a situací, které jsme schopni na digitálním modelu reliéfu rozlišit. Nárůst počtu objektů evidovaných na datech LLS umožňuje získání jak dosud...

Obnova opatské kaple v klášteře ve Zlaté Koruně v letech 2012-2013. Restaurování maleb a nová zjištění

Zdeněk Chudárek, Petr Skalický

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):133-138

V prvním patře opatského domu bývalého cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně byla po polovině 14. století vybudována na oktogonálním půdorysu výtvarně velmi působivá opatská kaple. Kaple prošla v minulosti několika fázemi stavebních úprav. Nejpozději ve 2. desetiletí 17. století došlo k výraznému zvednutí podlahy a k částečné úpravě klenby (odsekání žebra a sjednocení dvojice klenebních čel do jediného). Další úpravy následovaly v 70. letech 17. století, patrně také v 2. polovině 18. století a ve 2. čtvrtině 19. století. Většina z těchto etap zanechala v interiéru malířské stopy, jejichž souvrství bylo z valné části nenávratně sejmuto při opravách...

Z průzkumů židovských hřbitovů. Židovské hřbitovy v Nové Cerekvi

Iva Steinová

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):139-145

Židovské osídlení Nové Cerekve má své počátky ve druhé polovině 17. století. První čtyři rodiny z konce 17. a začátku 18. století známe jmenovitě včetně jejich původu, což umožňuje vytvořit si dobrou představu o počátcích komunity. V této době zde už fungovala modlitebna a byl založen hřbitov.Židovský hřbitov je situován nedaleko synagogy a rozkládá se na zcela neobvyklém půdorysu písmene L. Tvoří jej dvě samostatné části, starý a nový hřbitov, spojené úzkým průchodem. Na starém hřbitově se pohřbívalo téměř tři sta let a dochovalo se 138 náhrobků. V roce 1866 se otevřel v severním směru nový hřbitov, který sloužil k pohřbívání přibližně sedmdesát...

Aktivní památková ochrana nemovitých a movitých archeologických nálezů na příkladu těžebního areálu zlata u Netřebic. První etapa projektu

Ján Čáni, Lenka Militká, Pavla Popelářová, Martin Tomášek

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):146-150

První část předloženého příspěvku se zabývá obecným zhodnocením stavu památek montanistického charakteru v souvislosti s jejich památkovou ochranou. Ačkoliv jsou tyto památky jedinečnými archeologickými doklady, významné především pro studium využití krajiny v minulosti, který formovalo její současnou podobu, je dle současného stavu poznání zcela patrné, že jejich ochrana leží dlouhodobě na okraji archeologického i památkového zájmu. Přitom tato část památkového fondu patří mezi výrazně ohrožený typ archeologických lokalit, jenž vyplývá, kromě nedostatečného zájmu odborného prostředí, také z nízké informovanosti těch, kteří na nich hospodaří.Přesto,...

Ester před Ahasverem a Šalamounův soud - "zapomenuté" obrazy Paula Trogera

Dalibor Lešovský

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):151-153

Demolice velkoskladů Třebešín

Matyáš Kracík

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):154-155

Expertní komise NPÚ pro poválečné nemovité památky

redakce

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):155-156

K jubileu doc. PhDr. Josefa Štulce

Pavel Jerie

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):156-157

Jubileum Ing. Petra Macka, Ph.D.

Jan Žižka

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):157-158

K životnímu jubileu Ing. Jana Žižky

Vojtěch Láska

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):158

34. výroční setkání oranžeristů AKO e. V. ve Wormsu

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):158-159

Architektura posledních věcí

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):160-161

Soustředění na "úzké obzory". Dvě publikace o místních dějinách a památkovém fondu Zlatokorunska

Martin Gaži

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):161-164

Metodická příručka k záchraně historických omítek

Ludvík Losos

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):164-165