Zprávy památkové péče 2014, 74(2):146-150

Aktivní památková ochrana nemovitých a movitých archeologických nálezů na příkladu těžebního areálu zlata u Netřebic. První etapa projektu

Ján Čáni, Lenka Militká, Pavla Popelářová, Martin Tomášek

První část předloženého příspěvku se zabývá obecným zhodnocením stavu památek montanistického charakteru v souvislosti s jejich památkovou ochranou. Ačkoliv jsou tyto památky jedinečnými archeologickými doklady, významné především pro studium využití krajiny v minulosti, který formovalo její současnou podobu, je dle současného stavu poznání zcela patrné, že jejich ochrana leží dlouhodobě na okraji archeologického i památkového zájmu. Přitom tato část památkového fondu patří mezi výrazně ohrožený typ archeologických lokalit, jenž vyplývá, kromě nedostatečného zájmu odborného prostředí, také z nízké informovanosti těch, kteří na nich hospodaří.
Přesto, že na území ČR jsou stovky až tisíce montanistických lokalit, jen nepatrné množství z nich je prohlášeno kulturní památkou. Důvodem malého počtu prohlášených montánních památek je především zdlouhavé a poměrně náročné procesní řízení při prohlašování za kulturní památku. Setkáváme se zde především s problémem datace těchto lokalit, která je kromě podrobné dokumentace a prostorového vymezení, nedílnou součástí k prohlášení památkou požadovaných podkladů.
Z důvodu shromáždění těchto nutných podkladů, jsme proto při terénním průzkumu s využitím nedestruktivních metod dokumentace zaměřili pozornost na těžební areál v zalesněném prostoru na katastrálním území obce Netřebice (okr. Český Krumlov). Lokalita vykazující stopy po těžbě zlata je z našeho pohledu mimořádná, jak svým rozsahem a způsobem zachování, tak i pestrostí typů terénních reliktů s těžbou zlata souvisejících. Na základě terénní situace se zde zjevně jedná o povrchové dobývání neželezných rud jak klasickým rýžováním, tak převážně také tzv. jílováním a měkkým dolováním. Dle písemných pramenů se k areálu pravděpodobně váže první zmínka k roku 1315, poslední písemné zprávy, které k němu snad možno přiřadit, jsou ze 16. století.
Uvedená těžební činnost zanechala v terénu výraznou charakteristickou stopu na ploše přibližně 50 ha. Poměrně přesné vymezení areálu a některých výraznějších terénních reliktů umožnila použitá metoda leteckého laserového skenování krajiny. Povrchovým průzkumem byl zachycen keramický materiál, který malou část areálu datuje nejpozději do 14. století. Kromě vizuální a fotografické prospekce bylo dále provedeno na dvou úsecích vodních toků rýžování zlata a získané zlatinky byly předány k další expertize pro určení složení kovu. V další etapě průzkumu se počítá s vytvořením přesného plánu lokality, provedením mikrosondáže a detektorového průzkumu pro zpřesnění datace celé lokality.

Klíčová slova: památková péče, montánní areál, archeologie, LiDAR, metody dokumentace

Zveřejněno: 1. červen 2014  Zobrazit citaci