Zprávy památkové péče, 2013 (roč. 73), číslo 4

Editorial

Ina Truxová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):281

Vážení a milí čtenáři,dnes otevíráte Zprávy památkové péče, které vás možná překvapí svým obsahem. Nebývá totiž obvyklé, aby se stěžejní téma, dokonce celý obsah časopisu věnoval památkám zahradního umění, tedy zahradám a parkům zámeckých areálů, ale také vil a jiných historicky cenných a zajímavých objektů. Při podrobnějším průzkumu a poznání zjistíte, jak zajímavá může být historie a okolnosti jejich vzniku. Velmi důležití jsou však také tvůrci zahrad, včetně všech následovníků, kteří se dnes snaží jejich zašlou slávu obnovit.Tímto specificky zaměřeným číslem bychom rádi splatili určitý dluh vůči zahradní tematice. Téma historie utváření...

In Medias Res

Patriotický park Veltrusy: každodenní život a myšlenkové poselství

Ivo Cerman

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):283-288

Studie prosazuje názor, že na veltruský park by se při rekonstrukci nemělo nahlížet jen jako na přírodní, ale i jako na kulturní památku doby osvícenství. Jedná se o příklad patriotické krajinné zahrady, které se v habsburské monarchii zakládaly v přelomové době válek s Osmanskou říší a francouzskou revolucí. Tyto parky měly za cíl nejen zotavit ducha pobytem v přírodě, ale i poučit mysl o občanských a vlasteneckých ctnostech.Veltruský park je, co se výzdoby týče, velmi výrazným představitelem tohoto typu, což dokazujeme rekonstrukcí původních cílů zakladatele parku Jana Rudolfa Chotka. Hlavním zdrojem informací je pro nás deník jeho manželky Marie...

Zahrada vlastní vily Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách

Martina Lehmannová, Robert Václavík, Petr Všetečka

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):289-295

Vlastní vila architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947) postavená v letech 1905-1906 patří mezi nejvýznamnější stavby Brna vytvořené na počátku 20. století. Byla vystavěna v duchu moderny, spojuje vlivy vídeňské a britské architektury doplněné o prvky lidového umění. Vila nevznikala jako izolovaná stavba. Jurkovič vždy uvažoval o své tvorbě v širších kontextech a velmi citlivě dokázal reagovat na charakter okolní krajiny. Navázal na soudobé úvahy o podobě moderního bydlení v zahradách na okrajích měst a navrhl celou vilovou kolonii. Inspirován komplexy na Mathildenhöhe v Darmstadtu od Josefa Marii Olbricha a Hohe Warte ve Vídni od Josefa Hoffmanna připravil...

Mezi čestným dvorem, parkem a zahradou: úprava okolí Kotěrovy budovy muzea v Hradci Králové a její kontext

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):296-300

Příspěvek se na příkladu parkové úpravy okolí budovy muzea v Hradci Králové snaží rekonstruovat jednotlivé časové vrstvy této vrcholné zahradní realizace Jana Kotěry a snaží se připomenout důležité myšlenkové souvislosti. Inspiracemi na cestě od sentimentální zahrady, vycházející z německého prostředí konce 19. století, bylo hlavně představení teorie anglického domu ve středoevropském prostoru. Kotěra tak má možnost přejít k racionálně asketické poloze, která je mu nejbližší mezi léty 1908-1914. Do této doby spadá také vrcholná realizace budovy muzea, jejíž okolí však nikdy nedoznalo - absencí zamýšlené přístavby - kýžené a plánované podoby. Přesto...

Zámecká zahrada ve Zdislavicích na přelomu 19. a 20. století

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):301-305

Druhá polovina 19. století je v zahradním umění obdobně jako v architektuře obdobím návratů a hledání nových cest. Výsledkem byla velká pestrost volených přístupů. Jisté zklidnění přináší až příchod nových směrů počínaje secesí a pozoruhodný rozkvět moderní architektury v prvorepublikovém období.Jako zajímavý příklad pro prezentaci vývoje zahradních kompozic na přelomu 19. a 20. století může ve Zlínském kraji sloužit zámecká zahrada ve Zdislavicích. Dochoval se zde soubor staveb z 80. let 19. století a 30 let 20. století, které mimo jiné dokumentují překotný vývoj společnosti a kultury ve sledovaném období.V roce 1833 získali zámecký areál...

Drobná zahradní architektura žateckých zahrad 19. a 20. století

Markéta Doležalová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):306-308

Článek nazvaný Drobná zahradní architektura žateckých staveb 19. a 20. století se zaměřuje na specifický vývoj žateckých staveb přelomu století, se zaměřením na altány a další drobnou zahradní architekturu. Žatec je znám jako jedno z historických měst Ústeckého kraje rozkládající se v okresu Louny. Historické jádro tohoto města, úzce spjatého s chmelařstvím a pivovarnictvím, je od 60. let dvacátého století plošně chráněné městskou památkovou rezervací a zónou. Autorka se zamýšlí nad vlivem chmelařské výroby, jako zdroje financí, díky němuž byly vystavěny zajímavé stavební objekty, doprovázené prvky zahradní architektury. Věnuje se jak širšímu kontextu...

Zahradní architekti první republiky

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):309-316

Příspěvek podává informaci o trojici nejvýznamnějších zahradních architektů jejichž převážná část tvorby je spjata s dobou první republiky. Pozornost je věnována základním životopisným údajům, podrobněji je pojednáno o specifikách tvorby jednotlivých osobností.

Zahrada vily Stiassni - příklad prvorepublikového zahradního umění

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):317-323

V textu je představena unikátní vilová zahrada z meziválečného období nacházející se ve městě Brně. Pozornost je věnována historickým souvislostem, které zapříčinily vznik objektu - rodinné vily manželů Stiassni se 3ha zahradou. Je pojednáno o vile a ostatních objektech v zahradě, jsou zmíněny panující vztahy mezi vilou a zahradou. Podrobně je popsán původní vzhled zahrady a vylíčena problematika určení přesného autorství zahrady. V závěru je poukázáno na novodobou historii objektu a současnou situaci.

Zahrada vily Tugendhat

Kamila Krejčiříková, Přemysl Krejčiřík

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):324-327

Příspěvek o vile Tugendhat popisuje obnovu zahrady jako nedílnou součást díla Miese van der Rohe. Přírodní prostřední inspirovalo architekta k neopakovatelnému dílu. Popnutí fasád rostlinami, terasy pod vilou umístění jednotlivých místností s pohledy zacílenými na dominanty Brna vychází krajinného kontextu. Článek popisuje zkušenosti z průběhu obnovy zahrady.

Soubor vily a zahrady Františka Schnöblinga ve Strančicích

Tereza Hrubá, Šárka Koukalová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):328-334

Mezi komponovanými zahradami vilové architektury podle návrhů význačných architektů, které vznikaly v blízkosti hlavního města Prahy a velkou měrou ovlivnily urbanistickou strukturu daných lokalit, má prvořadý význam neznámé a donedávna odborníky opomíjené sídlo Františka Schnöblinga (1885-1949) ve Strančicích, oblíbené vilové lokalitě v blízkosti Říčan.Stavebník patřil k předním podnikatelům v oboru farmacie a kosmetiky, jehož firma patřila mezi největší podniky svého druhu v Praze. Vilu ve stylu pozdní klasicisující moderny projektoval pražský architekt a stavitel Tomáš Šašek v roce 1929. Na rozlehlém pozemku v okolí vily (7,8 ha) postupně vznikal...

Vila a zahrada Ing. Dr. Františka Müllera v Praze

Ina Truxová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):335-339

Příspěvek je rekapitulací historie vzniku ojedinělé Müllerovy vily se zahradou a ohlédnutím za její vzorovou rekonstrukcí. Osobní pohled se snaží o zachycení nejdůležitějších momentů z historie objektu, jeho obnovy a následného vývoje zahrady, kdy je vila i zahrada hojně užívána návštěvníky a slouží k rozmanitým kulturním a didaktickým účelům. Národní kulturní památka, jež se stala vyhledávanou destinací odborníků i turistů, kteří chtějí osobně prozkoumat Loosovo vrcholné dílo.

Studie a materiálie

Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu v České republice prostřednictvím institutu krajinných památkových zón (SWOT analýza)

Věra Kučová, Lenka Stroblová, Martin Weber

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):340-346

Příspěvek prezentuje základní informace o výsledcích SWOT analýzy systému ochrany a péče o historickou kulturní krajinu, uskutečněné na bázi výzkumného projektu NAKI "Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón". Analýza je členěna do šesti základních oblastí, vycházejících z tezí Evropské úmluvy o krajině. Oblasti postihují: zvyšování povědomí o hodnotě historické kulturní krajiny a jejích změnách; vzdělávání a výchovu; vymezení krajinných památkových zón (KPZ) a jejich typů, zpracování jejich charakteristik a sledování jejich vývoje; vyhodnocení KPZ s ohledem na hodnoty, které jim přikládá odborná...

Vývoj rybniční sítě v kulturní krajině Telčska

Jana Dostálová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):347-350

Rybniční síť na Telčsku byla utvářena od konce 14. století, kdy Panství Telč vlastnili páni z Hradce. Právě ti měli na jejím vzniku největší podíl. Na Telčském panství se na konci 16. století nacházelo 117 rybníků, z nichž necelá polovina byla v nejbližším okolí Telče. Rybniční síť byla v dalších obdobích udržována, nové rybníky byly majiteli panství přikupovány. Do poloviny 20. století došlo k vybudování a udržení circa 50 chovných rybníků kolem Telče. Potenciál rybniční sítě byl využit stavbami několika vodních mlýnů a vodovodními rozvody do centra města Telče, zámku a zámecké zahrady.

Různé

Tomáš Durdík - archeolog, medievista a kastelolog

Petr Sommer

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):351-352

Tomáš Durdík - (středo)evropský kastelolog

István Feld

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):352-353

Tomáš Durdík a jeho výzkum českých hradů

Petr Chotěbor

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):353-354

Tomáš Durdík - pedagog na Fakultě architektury ČVUT

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):355

Tomáš Durdík a památková péče

Josef Štulc

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):356

Ohlédnutí za publikací Hrady na Malši

Iva Košatková

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):357

70 let od úmrtí Antonína Frömla, vrchního zahradníka rodiny Stiassni

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):358-359

Obnova zahrady Rothmayerovy vily

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):359-361

This article briefly assesses the renovation of the villa and mainly of the garden from the architect and designer Otto Rothmayer (1892-1964). The idea of a substantive, even mystical connection between the very architecture of the villa with its immediate surroundings, was incorporated as an eminently intimate environment with a number of artistic elements from various historical (primarily folk) structures such as millstones, stone troughs, etc.The garden and villa were designed as a follow-up of the previous realization of the summer house of Otakar Hátlý in Káraný in the district of Prague-East. The villa's own garden in the newly built villa...

Henry Hope Reed (1915-2013)

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):361

Vojtěch Láska sedmdesátiletý

Miroslav Brožovský

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):362-363

Životní jubileum Ing. Dagmar Fetterové

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):363-364

Semináře, konference, akce

Sedmé pracovní jednání zahradníků Národního památkového ústavu

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):365-366

Aktuální stav projektu Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):366-367

Otevření nových expozic na Arcibiskupském zámku v Kroměříži

Dagmar Šnajdarová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):367-368

Rok lidové architektury 2013

Pavel Bureš

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):368-369

Z obsahu odborných časopisů

Architekt 1/2013

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):369-370

Zlatý řez č. 35

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):370