Zámecká zahrada ve Zdislavicích na přelomu 19. a 20. století

Zprávy památkové péče 2013, 73(4):301-305

Zámecká zahrada ve Zdislavicích na přelomu 19. a 20. století

Lenka Křesadlová

Druhá polovina 19. století je v zahradním umění obdobně jako v architektuře obdobím návratů a hledání nových cest. Výsledkem byla velká pestrost volených přístupů. Jisté zklidnění přináší až příchod nových směrů počínaje secesí a pozoruhodný rozkvět moderní architektury v prvorepublikovém období.
Jako zajímavý příklad pro prezentaci vývoje zahradních kompozic na přelomu 19. a 20. století může ve Zlínském kraji sloužit zámecká zahrada ve Zdislavicích. Dochoval se zde soubor staveb z 80. let 19. století a 30 let 20. století, které mimo jiné dokumentují překotný vývoj společnosti a kultury ve sledovaném období.
V roce 1833 získali zámecký areál ve Zdislavicích Dubští z Třebomyslic a používali jej jako letní sídlo až do roku 1932, kdy jej kupuje jeden z ředitelů baťových závodů ve Zlíně Josef Hlavnička (1897-1943).
Zásadní přeměnou prochází kompozice zahrady v 80. a 90. letech 19. století za osobního přispění Mořice svobodný pán Ebner von Eschenbach (1815-1898), manžela Marie von Ebner-Eschenbach rozené Dubské z Třebomyslic (1847-1927), významné německy píšící spisovatelky. Z tohoto období se v zahradě zachovala mimo jiné trojice staveb - Čínský pavilon, antický chrámek a obelisk. Rodina Josefa Hlavničky pak umisťuje do zahrady koupací bazén s objektem převlékáren, hřiště nebo kurt s tribunou a hudební pavilon. Obdobných staveb se u nás dochovalo poměrně málo. Z mnoha zámeckých zahrad a parků mizely po druhé světové válce jako "málo hodnotná" stopa prvorepublikového vývoje, nebo postupně zchátraly vinnou nekvalitní údržby. Bohužel i stavby ve Zdislavicích byly za posledních 14 let, kdy nemá zámecký areál využití a náležitou údržbu, vážně poškozeny.