Zprávy památkové péče 2013, 73(4):296-300

Mezi čestným dvorem, parkem a zahradou: úprava okolí Kotěrovy budovy muzea v Hradci Králové a její kontext

Ladislav Zikmund-Lender

Příspěvek se na příkladu parkové úpravy okolí budovy muzea v Hradci Králové snaží rekonstruovat jednotlivé časové vrstvy této vrcholné zahradní realizace Jana Kotěry a snaží se připomenout důležité myšlenkové souvislosti. Inspiracemi na cestě od sentimentální zahrady, vycházející z německého prostředí konce 19. století, bylo hlavně představení teorie anglického domu ve středoevropském prostoru. Kotěra tak má možnost přejít k racionálně asketické poloze, která je mu nejbližší mezi léty 1908-1914. Do této doby spadá také vrcholná realizace budovy muzea, jejíž okolí však nikdy nedoznalo - absencí zamýšlené přístavby - kýžené a plánované podoby. Přesto se ukazuje, že současná podoba, která slouží jako zahrada mateřské školky, manipulační dvůr muzea a park bez pobytové funkce, neodpovídá ani jedné historicky relevantní vrstvě (stav těsně po dokončení a 20. a 30. léta). V souvislosti s plánem města ucházet se s fondem moderní architektury o pozici v indikativním seznamu na zápis mezi památky UNESCO navrhuje článek v závěru provést obnovu parkové úpravy okolí této národní kulturní památky, která by byla aluzí na stav před druhou světovou válkou, která byla asi nejblíže Kotěrovu záměru, na němž měl pravděpodobně i částečný koncepční podíl František Thomayer.

Klíčová slova: Jan Kotěra, budova muzea v Hradci Králové, čestný dvůr, moderní architektura, parková úprava

Zveřejněno: 1. prosinec 2013  Zobrazit citaci