Zprávy památkové péče, 2012 (roč. 72), číslo 5

Editorial

Josef Štulc, Valburga Vavřinová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):313

Věda a výzkum jsou neodmyslitelnou součástí památkové péče. Výzkum, který měla v názvu u nás již první státní památková instituce - v roce 1850 ve Vídni založená Centrální komise pro průzkum a uchování stavebních památek, se postupně stal základnou kvalifikovaného výběru a právní ochrany památek i kvalifikované péče o ně. Bez vědeckého výzkumu, spolehlivých historických dat a všestranného poznání hodnot památkového fondu by se památky i celý obraz památkové péče nemohly prezentovat veřejnosti s cílem zvyšovat její zájem o kulturní dědictví. Je proto logické, že plnění úkolů výzkumu a vývoje, dnes s využitím účelové či institucionální podpory, je jednou...

Skvosty hodovních tabulí 19. století. Stříbrné dekorativní nástolce

Anna Grossová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):315-320

Kolekce užitkových předmětů v mobiliárních fondech státních hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu jsou často výjimečné nejen svým předmětným a materiálovým obsahem, ale především v poskytování jedinečných poznatků pro studium historie životního stylu a vkusu jejich majitelů. Přestože se stříbrnické produkce těšily největšímu rozšíření v 19. století, kdy je již mechanizovanější technologické postupy a zavádění levnější tovární výroby učinily dostupnějšími i neprivilegovanému obyvatelstvu, vlastnictví určitých předmětů zůstávalo stále výsadou vyšších majetných vrstev. Především to byly tzv. "stolní šperky" vyráběné ze stříbra, sloužící...

Příbory ve stolování šlechtického domu

Valburga Vavřinová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):321-326

V roce 2010 byl v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) přijat Ministerstvem kultury ČR k financování pro léta 2011 až 2015 projekt "Každodenní život a kulturní vliv aristokracie v Českých zemích a ve střední Evropě v kontextu veřejně přístupných historických sídel ve správě Národního památkového ústavu - instalace, prezentace, aplikace" (DF11P01OVV026). Projekt se zabývá různými aspekty každodennosti v prostředí šlechtických sídel. Jedním z témat projektu je vývoj stolního náčiní jako součásti historie stolovaní v šlechtické domácnosti. Dnes běžná sestava příboru evropského typu, sestávající z nože, lžíce...

Průzkum kostela sv. Floriána v Ústí nad Labem - Krásném Březně z hlediska vlhkosti

Lukáš Balík, Táňa Nejezchlebová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):327-332

Článek se zabývá výsledky průzkumu stávajícího vlhkostního stavu a výsledky kvantitativní analýzy přítomnosti solí ve zdivu spodní partie kostela sv. Floriána v Ústí nad Labem - Krásném Březně. Tento vlhkostní průzkum je součástí širšího projektu, který sleduje účinnost navržených a realizovaných vlhkostně sanačních opatření. První část průzkumu se uskutečnila v průběhu realizace sanačních opatření a jeho součástí je též stanovení příčin současného zavlhčení objektu. Příčiny zavlhčení byly vedle exaktních postupů určovány také studiem archivních materiálů a dochovaných historických stop na konstrukcích objektu tak, aby bylo možné vytvořit model historických...

Zvony ve Žlebech a v Markovicích

Petr Vácha

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):333-337

Na zvonici ve Žlebech jsou dnes zavěšeny tři zvony. Největší renesanční zvon z r. 1550 s nápisy gotickou minuskulí a humanistickou majuskulí ulil Jiřík Klabal v Kutné Hoře. Zvon má původní srdce s obsáhlým nápisem na dříku, které je díky tomu zcela ojedinělé. Nápis na srdci, z něhož byla dosud uváděna jen část, se podařilo přečíst v plném rozsahu. Druhý pozdně gotický zvon z r. 1536 byl ulit rovněž Jiříkem Klabalem. Třetí pozdně gotický zvon z počátku 16. století byl přenesen ze zbořeného pohřebního kostela sv. Anny v Markovicích. Tento anonymní zvon se podařilo autorsky určit jako dílo Jiřího, konváře v Chrudimi.U rekvírovaných zvonů ze zvonice...

Knihovní fondy liechtensteinské primogenitury a zámecká knihovna v Lednici

Pavla Holíková

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):338-343

Zámecká knihovna v Lednici patřila jednomu z nejstarších a nejbohatších šlechtických rodů na Moravě. Veškeré knihovní fondy liechtensteinské primogenitury čítaly koncem 19. století neuvěřitelných 100000 svazků, na Moravě byly uloženy pouze zčásti na zámcích v Lednici a ve Valticích. Do dnešního dne se na našem území uchoval pouze zlomek celkového valtického a lednického fondu. Pomocí tohoto zlomku, archivních a bibliografických pramenů však můžeme dokumentovat vztah Liechtensteinů ke knižní kultuře a k historii vlastního rodu, jejich vzdělanost, sběratelské záliby, zájmové zaměření majitelů knih 19. a 20. století a jejich veřejnou a charitativní činnost....

Umělecké památky z doby kolem roku 1600 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně

Lenka Češková

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):344-355

Většina nejstaršího zachovaného mobiliáře jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází z doby krátce po vysvěcení novostavby chrámu 22. září 1602. Hlavní mecenáš brněnských jezuitů, olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina, si tehdy začal pod presbytářem kostela budovat svou hrobku a presbytář chrámu měl tedy představovat jakousi jeho pohřební kapli. V té souvislosti byl podle kardinálova přání roku 1603 zřízen hlavní oltáře a do dlažby presbytáře byla roku 1607 osazena bohatě inkrustovaná krycí deska. Do presbytáře také nechal pořídit chórové lavice, které jsou dílem jezuitského bratra Emericha Thurna a jeho spolupracovníků a v...

Zpevňování omítek vápennou vodou II - výsledky experimentů a několik praktických zkušeností s využitím vápenné vody při záchraně historických omítaných fasád

Dagmar Michoinová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):356-361

Hledání prostředků, které by šetrně zpevnily strukturu a tím prodloužily trvanlivost historických malt a omítek je náročný úkol. S ohledem na hodnoty historických omítek je navíc prostor pro výběr prostředků limitován odbornými hledisky památkové ochrany originálů (šetrnost zásahu, materiálová kompatibilit, uchování vzhledu i projevů stárnutí originálů po zásahu, předvídatelnost interakce prostředku s originálem, rekonzervovanost zásahu, preference tradičních materiálů).Kritériím pro strukturní zpevnění historických vápenných materiálů vyhovují bezesporu vápenné vodné prostředky, výzkumu kterých se v posledních několika letech věnuje zaslouženě...

J. Volman, továrna na obráběcí stroje v Čelákovicích - dobrý příklad špatné památkové praxe

Květa Jordánová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):362-365

Článek se zabývá historickým a stavebně-technickým vývojem firmy J. Volman, továrna na obráběcí stroje v Čelákovicích. Na základě informací získaných při terénním a archivním průzkumu firmu hodnotí v kontextu s historickým vývojem oborového strojírenství na našem území a upozorňuje na výjimečnost souboru staveb, dochovaných detailů i tradici ve vývoji konstrukce obráběcích strojů, která v Čelákovicích přetrvala do současné doby. Areál podniku je zároveň dosud "živou" upomínkou na absenci zájmu památkové péče o tento stavební fond a ukázkou nevhodného přístupu odborné veřejnosti k činným výrobním objektům.

Archeologické památky v extravilánech - specifika ochrany a prezentace

Petr Sokol

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):366-373

Absence nápadnosti a s ní spojená i nižší bezprostřední pozornost věnovaná terénním archeologickým památkám má ambivalentní důsledky. Jejich nenápadnost je sice na jedné straně chrání před nevítanou pozorností, jež může vést k záměrnému poškozování, na druhé straně ale pozornosti uniká i jejich více či méně přirozený zánik či škody páchané nevhodnými zásahy.Archeologické nemovité památky tvoří neodmyslitelnou součást krajiny a mohou ovlivňovat vztah širší veřejnosti nejen k památkám samotným, ale i k minulosti a k oborům, které se minulostí a památkami zabývají. Základní roli pro ochranu má spolehlivá evidence. Na ní navazuje poznání způsobů ohrožení...

Rozhledny na hradních zříceninách - využití nebo zneužití torzální architektury? Příklady z Plzeňského kraje

Petr Sokol

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):374-380

V poslední době se v souvislosti s hradními zříceninami ve větší míře objevují snahy o zbudování rozhledny nebo vyhlídky. Návštěvnost, zvýšení turistické atraktivity a cestovního ruchu se stává téměř zaklínadlem. V případě rozhleden a vyhlídek jde přitom o závažný zásah do prostředí i podstaty památky. Zřizování vyhlídek a rozhleden bývá někdy spojeno s dotačními programy zaměřenými nikoli primárně na péči o samotnou památku, ale na její využití v rámci podpory cestovního ruchu. Vlastní oprava památky se tak stává pouze krokem napomáhajícím dosažení uvedeného cíle a nutně je svázána s dalšími úpravami, které obvykle nejsou z hlediska péče o památku...

Umění ve veřejném prostoru - srovnání areálu dostavby Národního divadla a areálu letiště v Ruzyni

Kateřina Hubrtová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):381-388

Článek nazvaný Umění ve veřejném prostoru - srovnání areálu dostavby Národního divadla a areálu letiště v Ruzyni se zaměřuje na období 60. - 80. let 20. století v tehdejším Československu. Věnuje se situaci v hlavním městě Praze na příkladu dvou funkčně odlišných areálů z 60. až 80. let 20. století - areálu tzv. Nového letiště Ruzyně, velké dopravní stavby té doby a areálu dostavby Národního divadla, nové divadelní scény Prahy. Autorka se zamýšlí nad spojením umění, architektury a veřejného prostoru, přibližuje postavení řady zúčastněných architektů a předkládá srovnání výtvarného konceptu u obou areálů a podíl architektů na jejich výběru či návrhu....

Možnosti in situ hodnocení zpevnění historických omítek

Petr Kuneš

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):393-396

Příspěvek shrnuje možnosti a omezení in situ hodnocení zpevnění omítek a podává přehled o dostupných metodách použitelných v terénu. Stručně jsou probrány charakteristiky měření odtrhu pásky, odporového vrtání, odtrhové zkoušky, zkoušky Schmidtovým kladívkem, měření nasákavosti Karstenovou trubicí, mikronasákavosti a délky stopy vsakování. Porovnání metod vychází z rešerše literatury a praktického vyzkoušení metod pro hodnocení zpevnění málo soudržné vápenné omítky vápennou vodou, organokřemičitým esterem a vzájemnou kombinací těchto prostředků. Zdůrazněna je skutečnost, že výpovědní hodnota jak empirického, tak exaktního hodnocení, je vždy podmíněna...

Gotické malby v kostele sv. Jakuba Většího v Přelouči

Václav Paukrt

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):389-392

V roce 2003 byl publikován příspěvek o nálezu gotických maleb v sakristii kostela sv. Jakuba Většího v Přelouči. V sondách byly zjištěny postavy dvou světců, které po dokončení restaurování maleb v roce 2009 byly identifikovány jako sv. Petr s klíčem v levé ruce a papežskou tiárou na hlavě (první papež a Kristův zástupce na zemi) a sv. Pavel s mečem rovněž v levé ruce. Postava sv. Pavla není dokončena a v dolní partii malby je pomocný nápis S. PAULU(S). Prostora sakristie měla být s největší pravděpodobností pokryta malbami na všech stěnách, jak dokládá i další rozkresba obličejové části hlavy na západní stěně sakristie.Přelouč a farnost v Přelouči...

Příběh stolu, aneb odhalené souvislosti

Kateřina Rozinková, Tomáš Wizovský

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):396-397

Úspěšná certifikace pěti metodik NPÚ

Milan Jančo

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):398

Odešel Ing. arch. Jiří Gwuzd, CSc. (1941-2012)

Miloš Matěj

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):398

Odešel prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc. (1951-2012)

Zdena Kalová

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):399

Architektura 1945-1979

Jan Zikmund

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):399-400

Památkářská sekce na IV. sjezdu historiků umění

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):400

Hrad Džbán

Iva Košatková

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):400

Burgen und Schlösser

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):401