Archeologické památky v extravilánech - specifika ochrany a prezentace

Zprávy památkové péče 2012, 72(5):366-373

Archeologické památky v extravilánech - specifika ochrany a prezentace

Petr Sokol

Absence nápadnosti a s ní spojená i nižší bezprostřední pozornost věnovaná terénním archeologickým památkám má ambivalentní důsledky. Jejich nenápadnost je sice na jedné straně chrání před nevítanou pozorností, jež může vést k záměrnému poškozování, na druhé straně ale pozornosti uniká i jejich více či méně přirozený zánik či škody páchané nevhodnými zásahy.
Archeologické nemovité památky tvoří neodmyslitelnou součást krajiny a mohou ovlivňovat vztah širší veřejnosti nejen k památkám samotným, ale i k minulosti a k oborům, které se minulostí a památkami zabývají. Základní roli pro ochranu má spolehlivá evidence. Na ní navazuje poznání způsobů ohrožení lokalit a vhodných způsobů úprav, provedených pouze v nejnutnější míře a vždy s ohledem na specifika dané památky a její atmosféru. Ta je jednou ze stěžejních hodnot archeologických památek ve volné krajině.
Základní schéma užší preventivní péče o archeologické nemovité památky v terénu tak lze pojmout jako několik na sebe navazujících kroků: mapování stavu památek - poznání škodlivých procesů, jejich intenzity a závažnosti - vytipování rizikových zásahů a procesů působících negativně na památku - určení ideální a možné prevence a ochrany konkrétní památky - uvedení těchto opatření v život. Své nezastupitelné role mají v tomto procesu všichni účastníci: odborná organizace památkové péče, výkonné orgány státní správy a samosprávy, vlastník a uživatel pozemku, případně zájmová sdružení.
Při záměru prezentace archeologické lokality veřejnosti na jedné straně stojí výběr menšího množství památek, které by byly vhodné k cílené prezentaci se všemi průvodními jevy (např. nutnými terénními úpravami včetně přístupu a opatření na ochranu nadzemních reliktů před návštěvníky, propagace), na straně druhé pak v případě potřeby jen základní úpravy památek tak, aby bylo zajištěno jejich další trvání a ochrana a současně přijatelný vzhled. K cílené prezentaci veřejnosti v rámci např. speciální naučné stezky, archeoparku či jakéhosi muzea v přírodě je třeba zvolit jen vhodně vytipované památky, většiny památek by se však týkaly "pouze" takové úpravy, které by chránily památku před jejím probíhajícím či potenciálním poškozováním, tzn. informování vlastníka a uživatele, označení památky v terénu, volba vhodné úpravy a stanovení režimu činností.