Zprávy památkové péče, 2020 (roč. 80), číslo 3-4

Editorial

Petr Fidler

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):257

In Medias Res

Fenomén renesančního štuku a jeho reflexe v současnosti

Petr Kuneš, Renata Tišlová

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):259-261 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.02

Úvodní příspěvek si klade za cíl čtenáře blíže seznámit s aktuálně probíhajícím výzkumným projektem Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě, v rámci kterého většina dále prezentovaných statí čísla vznikla.

Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě: možnosti a metody výzkumu, dosavadní stav poznání

Ondřej Jakubec, Pavel Waisser

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):262-270 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.03

Stať v úvodu nastiňuje metodické trendy dějin umění v rámci bádání o renesančním umění a snaží se do nich zasadit současný zvýšený zájem o dekorativní techniky architektury, mezi které patří i plastické štukové dekorace. V základních bodech shrnuje dosavadní výzkum štukatur 16. století v České republice (na pozadí italských východisek), který výzkumné aktivity v přibližně posledních pěti letech umožňují konfrontovat s aktuálním interdisciplinárním výzkumem v Evropě.

Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna

Jana Zapletalová

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):271-281 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.04

Článek si klade za cíl podat souhrnné informace o štukatérovi Antoniu Melanovi († ante 1594) z Arogna, zveřejnit údaje o jeho původu nově nalezené ve švýcarských archivech a v neposlední řadě též kontextualizovat Melanovo působení v Čechách v rámci činnosti dalších umělců z Arogna a blízkého okolí. Obsahuje regesta matrik farnosti Arogno týkající se Antonia Melany, Baldassarra Maggiho a jejich spolupracovníků.

Poznatky k historii štukatérství ze skript Francesca Carradoriho

Jana Waisserová, Milena Poeta

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):282-291 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.05

Stať se zaměřuje na lingvistický výklad štukatérské terminologie ve skriptech pro studenty sochařství florentské akademie, sepsaných Francescem Carradorim na počátku 19. století, s cílem rehabilitovat a interpretovat zaniklou "neliterární" tradici řemeslné techniky štuku a tím pomoci dnešní praxi restaurování štukových děl a tvorbě jejich replik.

Ještě jednou k výzdobě tzv. Soudnice zámku v Bechyni

Pavel Waisser

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):292-303 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.06

Studie se zabývá ikonografií tzv. Soudnice zámku v Bechyni. Doplňuje teze Milady Lejskové-Matyášové z roku 1973. K tehdy postulované inspiraci emblematy Georgette de Montenay přidává kompoziční vzory nalezené v impresách Clauda Paradina, rytině Kristus zachraňující člověka od hříchu od Cornelise Bose a sérii grafik Poznání a sedm ctností od Harmena Müllera. V tuto chvíli tak známe všechny grafiky, které inspirovaly "puzzle" klenby Soudnice, a eschatologická podstata výzdoby je potvrzena.

Štukové dekorativní systémy ve vzájemné symbióze. Recepce italských vzorů na Moravě

Veronika Řezníčková

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):304-312 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.07

Studie představuje dva specifické typy geometrických štukatur, které spojuje návaznost na antické a renesanční italské vzory a které se na Moravě začaly uplatňovat od konce 16. století. Oba systémy sice využívají odlišného způsobu rozložení tvarů, přesto se často vzájemně doplňují a někdy dochází i ke stírání jejich rozdílů.

Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí

Zdeněk Kovářík, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):313-329 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.08

Na příkladu lokalit z širší oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí článek představuje nové poznatky k renesanční technice vytlačovaného štuku, které byly získány interdisciplinárním výzkumem. Problematika je zpracována od základní terminologie a historické geneze otiskovaných ornamentů k popisu technologických a materiálových charakteristik této štukové techniky a doplněna rekonstrukcí techniky na vybraném renesančním ornamentu. V další části příspěvku je uveden detailní popis studovaných lokalit včetně popisu stávajícího stavu štukatur a rozbor restaurátorských zásahů.

Technologické poznatky ke štukové výzdobě Císařského pokoje v Bučovicích

Veronika K. Wanková, Renata Tišlová, Peter Majoroš, Vojtěch Krajíček

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):330-341 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.09

Bučovická výzdoba Císařského sálu objednaná moravským šlechticem Janem Šemberou patří k nejvýznamnějším štukovým památkám vzniklým v druhé polovině 16. století na našem území. Provedený restaurátorský průzkum se zasloužil o identifikaci materiálů a určení technologických postupů uplatňovaných u soch. Zároveň vyvrátil předchozí teorii o využití forem a potvrdil, že štukové sochy byly vytvořeny alla prima postupným nanášením hmoty na vnitřní konstrukci. Jediná socha Marta měla terakotové jádro, jež se po osazení na místo dotvořilo bílým štukem. Zpřesněním technologických postupů a odhalením odlišností v použitých materiálech se přispívá k lepšímu pochopení...

K památkovým aspektům a revizi poznání jindřichohradeckého Rondelu

Petra Hečková, Zdeněk Kovářík, Petr Kuneš

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):342-353 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.10

Rondel je tradičně považován za výtvarně nejhodnotnější část renesanční přestavby zámku v Jindřichově Hradci. Stavba i její interiér prodělaly v uplynulých dvou stoletích několik proměn a zásadních památkových zásahů. Na základě analýzy archivních materiálů, spisové dokumentace a zjištění z probíhajícího restaurátorského průzkumu článek postihuje rozsah intervencí a interpretuje je v kontextu soudobých památkářských koncepcí i ve vztahu k možnostem budoucího památkového zásahu.

Renesanční štukové sochy Adama a Evy na zámku v Telči

Zdeňka Míchalová, Lucie Bartůňková, Renata Tišlová

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):354-365 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.11

Článek přináší nová zjištění ke vzniku a proměnám štukových soch Adama a Evy umístěných ve výklenku arkádového loubí východního křídla hlavního nádvoří telčského zámku. Sochy zhotovené ze štuku, adjustované v nevelké nice s malířskou výzdobou, tvoří jednoznačně opomíjenou část renesančních dekorací v Telči. Hlubší poznání bylo možné díky mezioborovému výzkumu i zkoumání díla v širším kontextu ostatních štukových děl zámku, což napomohlo k novému zhodnocení památky, jež nemá v kontextu renesančního figurálního štukatérství na území Čech a Moravy mnoho paralel.

Devastované štukatury zahradního pavilonu zámku v Gořanově

Vladislava Říhová, Zuzana Křenková, Lucie Bartůňková, Pavla Jandová

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):366-377 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.12

Studie se věnuje restaurátorskému průzkumu raně barokního zahradního pavilonu v Gořanově (Gorzanów, Polsko), který vznikl v roce 1667. Stavba je i se štukovou, malířskou a grottovou výzdobou velmi devastovaná. Rešerše sleduje štukové dekorace s důrazem na postupy jejich vzniku, které jsou kvůli stavu degradace dobře patrné, soustředí se na popis dochování a na rekonstrukci původní podoby na základě zachovaných historických fotografií.

Studie a materiálie

Vlastníctvo a ochrana hnuteľných archeologických nálezov

Róbert Antal

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):378-384 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.13

Predložený článok pojednáva o vplyve rôznych modelov prístupu k vlastníctvu archeologických nálezov na ich ochranu. Najskôr prezentuje teoretické východiska, na ktoré nadväzuje popisom troch odlišných modelov - Českej republiky, Rakúska a Spojeného kráľovstva. Pozornosť venuje právnej úprave a ochrane archeologických nálezov v praxi. Na záver sú tieto prístupy porovnané a vyhodnotená je ich úspešnosť.

Různé

Památkářská sanitka jezdí bez majáčku. Rozhovor s Mgr. Danielou Zacharovou, PhD., z Odboru preventivní údržby památek Památkového úřadu Slovenské republiky

Vilém Faltýnek

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):385-390

Malováno dlátem. Sousoší sv. Jana Nepomuckého v Oseku a fenomén multiplikací maleb a grafik v barokním sochařství

Martin Pavlíček

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):390-392

Vzpomínka na Ing. Marii Pavlátovou

Marek Ehrlich, Božena Pacáková-Hošťálková

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):393-394

Za profesorem Janem Bouzkem

Stanislava Kučová, Eva Lukášová, Josef Štulc

Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):394-396