Zprávy památkové péče, 2018 (roč. 78), číslo 3

Editorial

Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):185

Studie a materiálie

Čas pověřenců. Působení osobností angažovaných v záchraně movitých památek v období bezprostředně po skončení 2. světové války zvláště v severních a severozápadních Čechách

Kristina Uhlíková

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):187-202 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.02

Příspěvek se věnuje institucím a osobnostem, které se na území Československa podílely na záchraně uměleckých děl a dalších cenných kulturních artefaktů ohrožených situací po konci 2. světové války. S ohledem na dostupnost pramenného materiálu se článek soustředí zejména na dění v severních a severozápadních Čechách.

Pravoslavný chrám sv. Olgy ve Františkových Lázních

Lubomír Zeman

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):203-207 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.03

První ze dvou příspěvků věnovaných chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních, první pravoslavné sakrální novostavbě na území Čech. Článek se soustředí na shrnutí dějin vzniku chrámu a charakteristiku jeho architektonického zpracování.

Ikony na průčelí pravoslavného chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních

Anežka Mikulcová

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):208-216 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.04

Druhý příspěvek věnovaný pravoslavnému chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních z let 1887-1889, který je nejstarší církevní pravoslavnou stavbou na území České republiky. Předkládaný článek se zabývá ikonami umístěnými na průčelí stavby, které byly na konci loňského roku restaurovány. Zobrazují Krista Pantokratora, sv. Olgu a sv. Vladimíra.Text je zaměřen na ikonografii maleb, jejich provenienci, výtvarné předobrazy a analogie.

Krnovská dezinatura a její požár. Redefinice národní kulturní památky

Michaela Ryšková

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):217-224 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.05

Dne 20. prosince 2017 vyhořela (rukou žháře) dezinatura1 podniku Karnola v Krnově. Unikátní soubor vybavení dílny, zachovaný ve stavu posledního pracovního dne, byl za kulturní památku prohlášen v roce 2003 a v roce 2010 získal statut národní kulturní památky. V roce 2018 měla začít rozsáhlá obnova areálu, spojená s vybudováním textilního muzea. Památková péče stojí před otázkou, do jaké míry byla památková hodnota narušena, jak nově definovat podstatu ochrany a jak přistoupit k obnově. V širším kontextu pak jde o otázky specifických památkových hodnot průmyslového dědictví.

Dokumentace příměstské rekreační krajiny 19. a 20. století archeologickými metodami. Zaniklá výletní restaurace se železniční zastávkou v Zábělé u Plzně

Petr Sokol

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):225-233 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.06

Lesní celek Zábělá při severovýchodním okraji Plzně představuje dlouhodobě zalesněnou lokalitu s řadou dokladů staršího využití krajiny od pravěku po současnost. Článek je zaměřen na doklady příměstského rekreačního využití oblasti od druhé poloviny 19. století. Obsahem je historie zaniklé výletní restaurace se železniční zastávkou, zhodnocení současného stavu a seznámení s výsledky průzkumu jejich terénních a stavebních reliktů, krajinářských úprav a mobiliáře nejen formou povrchového průzkumu, fotodokumentace a základního geodetického zaměření, ale především pomocí dat leteckého laserového skenování, digitálních modelů terénu a trojrozměrných modelů...

Content is King. Příklady uplatnění tabletů a chytrých telefonů při prezentaci kulturního dědictví

Petr Hudec, Anna Šubrtová

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):234-241 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.07

Digitální technologie přinášejí nové možnosti prezentace a interpretace kulturního dědictví. Mají své přednosti i limity, přičemž reflexe jejich uplatňování může podpořit adekvátní způsoby využívání nových médií v kontextu polarity mezi tradiční formou prezentace a atraktivitou kulturního dědictví pro mladou generaci. Příspěvek představuje tři podoby využití digitálních technologií při interpretaci památky UNESCO Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, na níž participovaly Národní památkový ústav a Muzeum umění Olomouc - Arcidiecézní muzeum Kroměříž.

Pásy tzv. "Brautgürtel" ze západních Čech v mobiliárních fondech NPÚ

Veronika Pilná

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):242-251 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.08

Zdobené dámské opasky tzv. Brautgürtel byly typickou součástí oděvu měšťanských žen v druhé polovině 16. a na počátku 17. století. V mobiliárních fondech západočeských památkových objektů se dochovaly tři takové opasky, které se od sebe liší kvalitou zpracování i použitým materiálem. Příspěvek přibližuje tyto tři exempláře spravované NPÚ a porovnává je s dalšími kusy v českých sbírkách.

Čištění sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce s využitím laseru

Jakub Ďoubal

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):252-259 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.09

Článek shrnuje základní principy laserového čištění a představuje jeho praktickou aplikaci na příkladu sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce. Základem pro posouzení různých metod čištění (abrazivní, chemické, laserové) bylo důkladné laboratorní a restaurátorské vyhodnocení jejich zkoušek. Ze zkoumaných metod byla vybrána jako nejcitlivější metoda využívající laserový paprsek, jež byla použita pro očištění skulptury v návaznosti na celkovou koncepci restaurování objektu. Závěrečná diskuse popisuje některé limity užití zkoumaných metod čištění.

Zkoušky stárnutí fasádních nátěrů v přírodních podmínkách

Petr Kotlík

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):260-266 | DOI: 10.56112/zpp.2018.3.10

V článku je popsáno chování čtyř základních typů fasádních nátěrů - vápenných, silikátových, silikonových a akrylátových - při dlouhodobé expozici přírodním podmínkám. Jsou uvedeny rozdíly v jejich vzhledu, špinění i ochranné funkci po 16 letech stárnutí.

Různé

Památky na dlani: mobilní haptické půdorysy českých památek UNESCO

Petr Hudec

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):267-269

Barokní plán hřbitova ve Střílkách

Tomáš Kleisner

Zprávy památkové péče 2018, 78(3):269-270