Zprávy památkové péče, 2017 (roč. 77), Příloha

Editorial

redakce

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha)  

Archeologický výzkum bojiště u Lipan 1434 a jeho přínos k poznání významné dějinné události. První etapa výzkumu

Jan Biederman, Petr Čornej, Lenka Militká, Zdeněk Šámal

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):1-10  

Hlavním cílem projektu zaměřeného na průzkum bojiště bitvy u Lipan je upřesnění lokalizace prostoru této slavné bitvy českých dějin, ale i zajištění aktivní archeologické památkové péče pro potencionálně ohroženou lokalitu, která dlouhodobě láká k nelegálním návštěvám uživatelů detektorů kovů, tak aby byly v předstihu zdokumentovány movité archeologické nálezy, kterým hrozí vyjmutí z kontextu bez odborné dokumentace. Základním pilířem projektu je terénní identifikace a dokumentace areálu bojiště pomocí standardních i nových dokumentačních metod. Ale samozřejmě, že primárním záměrem celého projektu byla jeho multidisciplinarita.Úvodní kapitola obsahuje...

Repositoria jezuitské lékárny v Telči: nástin uměleckohistorického kontextu

Anna Hamrlová

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):11-18  

Historie jezuitské lékárny v Telči sahá do 17. století, první zmínky jsou spjaty s rokem 1657 krátce po založení jezuitské koleje ve městě. Lékárna byla součástí koleje až do zrušení Jezuitského řádu, poté byla odkoupena posledním lékárníkem Ignácem Lyrem a přestěhována do domu čp. 39 na hlavním náměstí v Telči. Z původního vybavení se dochovaly tři lékárenské skříně, jež je možné datovat do druhé poloviny 17. století až počátku 18. století. Dynamický konkávně vydutý tvar skříní je rozčleněn řadou zásuvek s malovanými čely dle dobové módy. Hlavní témata představují grisaillové osamocené krajiny či krajiny doplněné kostely, městy a chudými domky. Přestože...

Jubilejní park ve Znojmě - příprava obnovy ke 100. výročí vzniku republiky

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):19-27  

Jubilejní park ve Znojmě je příkladem veřejného prostoru velkoryse založeného u příležitosti desátého výročí trvání Československa v roce 1928. Cílem města je otevřít obnovený park u příležitosti 100. výročí vzniku státu v roce 2018. Zásadní význam mezi provedenými průzkumy této kulturní památky zaujímá ten historický.Příspěvek pojednává o dějinách parku a jeho současném stavu. Podrobně se zaměřuje na rozbor historické (původní) kompozice v souvislosti s přípravou jeho obnovy, a to analýzou historických pramenů. Vyslovena jsou doporučení pro obnovu vycházející z komparace historické a současné podoby parku. Závěrem je definován jeho historický...

Olomoučtí puškaři v 16.-18. století a sbírkové fondy NPÚ

Roman Gronský

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):28-36  

Příspěvek se zabývá dějinami puškařství 16.-18. století v Olomouci, konkrétně puškaři z rodiny Reimerů. Stručný historický přehled je doplněn katalogem vybraných exemplářů ze sbírek státních hradů a zámků v Čechách a na Moravě.

Shrnutí poznatků komplexního výzkumu genealogického vývodu Leopolda hraběte z Klenové a Janovic z mobiliárního fondu zámku Kozel

Tomáš Štumbauer

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):37-46  

V roce 2016 získal certifikaci Ministerstva kultury ČR Památkový postup pro systematické jednotící zpracování způsobu komplexních výzkumů a pokročilé evidence k artefaktům genealogické a heraldické povahy v mobiliárních fondech státních památkových objektů. Tento článek přináší shrnutí poznatků výzkumu konkrétního genealogického artefaktu z oblasti západních Čech (genealogický vývod hraběte z Klenové a Janovic z mobilárního fondu státního zámku Kozel), který ověřil praktické využití postupu a je pokračováním zamýšlené série publikovaných zpráv o jeho uplatnění v aplikovaném výzkumu movitého kulturního dědictví.

Markraběnka Gabriela Pallavicini a její vliv na podobu interiérů zámku Jemnice

Lucie Bláhová, Jana Petrová

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):47-54  

Markraběnka Gabriela Pallavicini, rozená Fürstenberg, byla velmi pravděpodobně iniciátorkou úpravy interiéru zámku v Jemnici v tehdy moderním stylu druhého rokoka. Článek se pokusil identifikovat a blíže popsat některé předměty, které pocházejí ze zámku v Jemnici a měly vazbu k osobnosti markraběnky. K identifikaci uměleckých předmětů ze zámku Jemnice souvisejících s osobností Gabriely byl použit inventář z roku 1875, podle něhož se podařilo rozpoznat některá díla nacházející se v současné době ve svozech Jemnice na zámcích v Jaroměřicích nad Rokytnou a Náměšti nad Oslavou. Podrobnější informace o předmětech pomohou při jejich využití v instalacích...

Hrabě Gabriel Gudenus a jeho fotografický odkaz

Zuzana Macurová, Zdeňka Míchalová

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):55-62  

Hrabě Gabriel Gudenus (1853-1915) byl členem dolnorakouského šlechtického rodu, který vlastnil ve druhé polovině 19. století statky na Vysočině, kde byl jejich nejvýznamnějším statkem Moravec. Tam prožil Gabriel Gudenus většinu svého života společně s manželkou Aloisií, rozenou von Teuber, která byla členkou významné brněnské průmyslnické rodiny. Gudenus se od roku 1885 vytrvale věnoval fotografické zálibě, po níž se zachovala velmi rozsáhlá pozůstalost. Celkově je známo přibližně 1 300 fotografií a okolo 900 skleněných negativů deponovaných převážně na zámku v Lysicích. Zajímavým dokladem o činnosti fotoamatéra je také soubor dobové fotografické literatury...

Rodina Leopolda II. Berchtolda na cestách

Lucie Pešlová, Veronika Syslová

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):63-73  

Cestování bylo nejen životním stylem rodiny Leopolda Berchtolda (1863-1942), ale obecně patřilo k životu vyšších společenských vrstev. Leopold Berchtold stejně jako jeho žena Ferdinandine (Nandine) (1868-1955) vyrůstali v prostředí plném změn a pohybu, v prostředí několika domovů. Život na cestách byl pro ně přirozeným a stejně tak vychovávali i své tři syny Aloise (Louise), Adalberta (Bélu) a Zikmunda (Zsigu). V diplomatických službách působil Leopold Berchtold od roku 1893, nejprve v Paříži, pak v Londýně a následně v Petrohradu. Vrcholem jeho kariéry byl post ministra zahraničí Rakouska-Uherska, který zastával od roku 1912 do roku 1915. Poté ve...

Julius Scheurer a Opočno

Matouš Jirák, Milan Junek

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):74-81  

Tento příspěvek se zaměřuje na výsledky výzkumu činnosti Julia Ernsta Scheurera na zámku Opočno, zejména na jím vytvořenou unikátní ilustrovanou kartotéku zbrojnice.Colloredo-Mansfeldská sbírka zbraní a zbroje uložená na Státním zámku v Opočně patří mezi nejvýznamnější soubory svého druhu v České republice. Na základech zbraní a loveckého náčiní užívaných pro potřeby místních honů začala coby sbírka artefaktů pravděpodobně cíleně vznikat v průběhu 19. století. Její nejdynamičtější rozvoj je spojen s osobou Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866-1957), který pro ni při úpravách opočenského zámku po roce 1895 vyčlenil dva sály severního křídla. Určil...

Mezi teorií a praxí: František Horčička a Opočno

Matouš Jirák

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):82-90  

Příspěvek se zabývá činností malíře, restaurátora a správce obrazových sbírek Colloredo-Mansfeldů, Františka Horčičky (1776-1856), který byl autorem prvního inventáře obrazové sbírky, soustředěné později do obrazáren a expozic zámku v Opočně. Vyjmenovány jsou i některé předešlé barokní soupisy, převážně účelově vzniklé. Horčičkův inventář z roku 1829 se stal základem pro další katalogy, včetně současné databáze CastIS. V Opočně se však dochovaly i tři portréty, jimž lze na základě stylových a historických souvislostí přisoudit autorství Horčičky, který do řady děl aktivně zasáhl jako restaurátor, případně falzifikátor, což prokazují restaurátorské průzkumy.

Osobnost sběratele a bibliofila Josefa Colloredo-Mannsfelda

Anežka Hůlková, Matouš Jirák

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):91-100  

Příspěvek je zacílen na sběratelské a bibliofilské aktivity Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866-1957). První část příspěvku je věnována mimoevropským loveckým a etnografickým sbírkám, druhá část pojednává o historické knihovně.Lovecké a etnografické sbírky tvoří specifickou složku mobiliáře Státního zámku v Opočně. Jedná se o sbírky afrického a amerického původu, které si Josef Colloredo-Mannsfeld dovezl ze svých zámořských cest uskutečněných mezi lety 1901 až 1906. Hlavním cílem afrických i amerických cest byl s největší pravděpodobností lov divoce žijící zvěře. Sběratelství jako takové bylo patrně až důsledkem okouzlení navštívenou krajinou a "vedlejším...

"Kastenbrust" ze zbrojnice státního zámku Frýdlant

Stanislav Hrbatý

Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):101-105  

Článek pojednává o unikátním druhu části plátové zbroje - prsním plátu (tzv. kastenbrust) z poloviny 15. století, který je znám především ze zpodobnění na obrazech či sochách. Dle autora článku je v současné době ve veřejných sbírkách uloženo pouze pět dochovaných exemplářů, a to v Glasgow, New Yorku, Berlíně a Vídni - a posledním je právě nově objevený prsní plát ze státního zámku Frýdlant. S největší pravděpodobností se jedná o produkci tyrolských dílen z Innsbrucku či Müllau.