Zprávy památkové péče 2017, 77(Příloha):74-81

Julius Scheurer a Opočno

Matouš Jirák¹, Milan Junek²

¹ NPÚ, ÚOP v Josefově

² NPÚ, ÚPS Sychrov

Tento příspěvek se zaměřuje na výsledky výzkumu činnosti Julia Ernsta Scheurera na zámku Opočno, zejména na jím vytvořenou unikátní ilustrovanou kartotéku zbrojnice.
Colloredo-Mansfeldská sbírka zbraní a zbroje uložená na Státním zámku v Opočně patří mezi nejvýznamnější soubory svého druhu v České republice. Na základech zbraní a loveckého náčiní užívaných pro potřeby místních honů začala coby sbírka artefaktů pravděpodobně cíleně vznikat v průběhu 19. století. Její nejdynamičtější rozvoj je spojen s osobou Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866-1957), který pro ni při úpravách opočenského zámku po roce 1895 vyčlenil dva sály severního křídla. Určil tak základní obrysy jedné z největších rodových zbrojnic u nás, k jejímuž vzniku významně přispěl vlastní - nejméně třicetiletou - sběratelskou činností.
Odborným utříděním a katalogizací sbírkových předmětů byl nejpozději v roce 1908 pověřen vídeňský znalec Julius Ernst Scheurer, který pro Opočno do roku 1933 vytvořil dva řádkové a dva ilustrované inventáře. Dochovaná část ilustrovaného soupisu má formu kartotéky, v níž jsou exponáty ve většině jednotlivě evidovány na 1757 lístcích opatřených v případě 758 předmětů ruční perokresbou.
V úvodní části článek pojednává o historii sbírky od doby barokní, pozornost je přes téma odborného působení Scheurera dále věnována i práci jeho následovníků od 30.-80. let 20. století, kteří na starší soupisy navazovali, případně je revidovali. Prostor je ale věnován i nejstarším soupisům z 18. století, se kterými autor kartotéky prokazatelně pracoval.
Výzkum přinesl nové poznatky o vývoji sbírky a docenil přínos Josefa Colloredo-Mannsfelda - sběratele. Rozvoj opočenské zbrojnice zřejmě nekončí na uvažovaném a v pramenech uváděném počátku 20. století, ale její budování prakticky přerušila až blížící se druhá světová válka.
Podrobné zkoumání a srovnávání inventářů se snažilo rozkrýt i způsoby práce při jejich tvorbě. Detailní pozornost byla věnována kresbám, u kterých bylo snahou v konkrétních případech osvětlovat jejich nápadnou podobnost s fotografiemi z aukčních katalogů, stejně jako důvody jejich občasných dokumentačních nepřesností. Způsob autorovy práce naznačuje i uvedená polemika ve věci popisu některých exponátů.
Scheurerovy popisy a kresby zachycují mimoděk i celou řadu zapomenutých historických instalací, dokazují roztříštění sbírkových souborů reinstalačními zásahy a dokládají původní vzhled (stav) řady exponátů.
Velmi strohé informace se bohužel dochovaly o nezvěstné listové části ilustrované kartotéky, která by nepochybně významně přispěla ke ztotožnění exponátů z historických soupisů s položkami dnešního sbírkového fondu Opočna.
Rovněž o osobě autora, respektive jeho odborných aktivitách se dochovalo informací poskrovnu. Jejich prakticky jediným zdrojem jsou výsledky jeho práce - ať už inventáře sbírek zahraničních zámků (Peleš, Sighartstein) či katalogy aukčních firem, s nimiž spolupracoval (Dorotheum, C. J. Wawra aj.).
Pro potřeby výzkumu byly použity a vyhodnocovány vedle inventářů zbrojnice z let 1727-1953 i dochované doklady o nákupech exponátů, aukční katalogy, historické fotografie expozic, dílčí seznamy předmětů (Verseichniss), zápisy o odvozech předmětů (protektorát), dostupné informace o původně opočenských exponátech v jiných sbírkách a samozřejmě literatura.

Klíčová slova: Julius Ernst Scheurer; zámek Opočno; zámecká zbrojnice

Zveřejněno: 1. prosinec 2017  Zobrazit citaci