Zprávy památkové péče, 2016 (roč. 76), číslo 6

Editorial

Naděžda Goryczková

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):569  

Vila Tugendhat - instalovaná památka moderní architektury

Iveta Černá, Lucie Valdhansová

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):571-580  

Vila Tugendhat, jakožto jediná realizace světově proslulého německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe v Československu, se stala jeho ikonickým dílem a je považována za architektovu nejlépe dochovanou stavbu v Evropě. Vilu si v letech 1929-1930 nechali postavit manželé Tugendhatovi, kteří ji ale obývali jen do začátku 2. světové války, kdy museli uprchnout před nacistickým nebezpečím. Jejich dům byl vydán všanc nacistické a později také ruské armádě. Po válce se rodina do Československa již nevrátila. Vila byla zestátněna a využívána nejprve jako taneční škola, poté jako zdravotnické zařízení a později po nutné rekonstrukci v první polovině 80....

Vilová zahrada JUDr. Hynka Bulína v Brně

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):581-590  

Příspěvek se zaměřuje na rozbor historické kompozice vilové zahrady, kterou si dal v roce 1924 v prestižní vilové Masarykově čtvrti v Brně navrhnout známý brněnský advokát a politik JUDr. Hynek Bulín. Autorem návrhu byl vyhledávaný zahradní architekt Josef Kumpán z Prahy. Pozornost je soustředěna zejména na analýzu použitých skladebných prvků kompozice, čímž je dokumentována bohatost tehdejší zahradní tvorby. Příspěvek pojednává také o současném stavu zahrady s nastíněním specifik případné obnovy takového díla.

Osada Baba a její památková ochrana

Eliška Varyšová

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):591-602  

Jádrem vilové čtvrti Baba v pražských Dejvicích je výstavní kolonie Osada Baba, soubor 40 domů vystavěných Svazem československého díla ve 30. letech 20. století. Kolonie jako stylově jednotný celek funkcionalistických rodinných domů je ve čtvrti dodnes patrný a právě kvůli němu je celá oblast chráněna jako městská památková zóna.Svaz čs. díla uspořádal zmíněnou výstavu Osada Baba jako manifest moderního bydlení v roce 1932 po vzoru výstavních kolonií Werkbundu v dalších evropských zemích - především kolonie Weissenhofsiedlung ve Stuttgartu z roku 1927. Právě Weissenhof, uspořádaný německým Werkbundem za mezinárodní účasti soudobých architektonických...

Regulační plán Litomyšle Ladislava Machoně (1946-1948) aneb Kolektivní vize nového města

Anna Šubrtová

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):603-609  

Článek představuje dosavadní stav poznání regulačního plánu Litomyšle, který mezi lety 1946 a 1948 vypracoval pražský architekt a urbanista Ladislav Machoň. Plán charakterizují zejména tři "netradiční" aspekty, prozrazující architektův šetrný přístup k územnímu plánování. Jednak je to tzv. "lidová" metoda kolektivní vize budoucího města, v rámci níž se architekt při přípravách dotazoval místních občanů, jak si představují budoucí růst města, a podněcoval je ke spoluúčasti na přípravách projektu. Druhým aspektem je architektův cit pro práci s historickým městem drobného měřítka, jehož starobylý umělecký ráz a jednotlivé stavební památky je třeba při...

Cukrovary na jižní Moravě z pohledu památkové péče

Karel Sklenář

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):610-616  

Cílem článku je analýza architektonického dědictví cukrovarnictví z pohledu současné památkové péče. Nejde jen o zhodnocení stavebního fondu, případně dokumentaci zanikajících objektů, ale také o identifikaci původního technického zařízení, jeho návaznost na celý proces výroby, urbanistické zhodnocení působení cukrovarů na okolí a poukázání na exkluzivitu staveb souvisejících s tímto prosperujícím oborem.Jižní Morava byla jedním z historických center cukrovarnického průmyslu v českých zemích. Vedle vhodných klimatických podmínek a kvalitní komunikační sítí tomu také přispívala blízkost Brna, jednoho z center industrializace ve střední Evropě. První...

Památkový underground: historická podzemní důlní díla, možnosti poznání a ochrany jejich hodnot

Ondřej Malina

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):617-626  

Historické důlní podzemí je specifickou sférou hned v několika směrech, i když je jen jedním segmentem technických památek a pouze částí kulturního dědictví těžby a zpracování surovin.Narůstající zájem široké veřejnosti o podzemní památky se odráží jak v počtu nově zpřístupněných míst s historickým důlním podzemím, tak již i v reakci školství. V dnešní době je například možné studovat obor Geovědní a montánní turismus na VŠB-TU v Ostravě.Možnosti montánní památkové péče výrazně limituje báňská legislativa jako téměř monopolní právní rámec. Její nejdůležitější zákony a prováděcí vyhlášky neznají pojem historická či památková hodnota důlních...

Geometrická analýza pozdně gotických kleneb kaple sv. Jeronýma v olomoucké radnici

Thomas Bauer, Jörg Lauterbach, Michaela Pavelková Rýdlová

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):627-636  

Studie o klenbách kaple sv. Jeronýma na olomoucké radnici využila jednak zcela exaktní metodické přístupy, pohledové zkoumání kamenické techniky jednotlivých částí interiéru i zdiva, jakožto i rešerše archivních pramenů, aby dospěla k následujícím závěrům: Kaple sv. Jeronýma i její arkýř byly zaklenuty ve stejném období. Síťová klenba nepředstavuje oproti kroužené klenbě nijak významově menší součást, naopak je originálním výsledkem zpracování náročného zadání vzhledem k nepravidelnému půdorysu kaple.Na základě výsledků dendrochronologického datování krovů radnice se autoři studie domnívají, že nejpravděpodobnější doba zaklenutí kaple je kolem...

Dlouhodobé sledování poruch historických staveb

Ladislav Klusáček, Petr Ducháč, Zdeněk Bažant

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):637-642  

Estetické a statické sanace a rekonstrukce stavebních objektů jsou prováděny již od dávné minulosti. Existuje řada způsobů a technologických postupů pro zajištění stability staveb. Všechny varianty mají přes řadu odlišností jedno společné: jejich nesprávná volba pro konkrétní případ poruchy může mít za následek stále se zhoršující stav objektu. Článek popisuje pokročilý způsob sledování poruch historických staveb včetně analýzy výsledků na příkladu dlouhodobého monitoringu staticky narušeného zámku ve Vyškově. Výsledky mohou sloužit jako obecné vodítko pro sledování historických staveb, pro pochopení dlouhodobého porušování jejich nosných konstrukcí...

Vzpomínka na Jana Sedláka

Dagmar Černoušková, Jindřich Chatrný

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):643-645  

Po stopách Löw-Beerů v Brně a okolí

Petra Svobodová

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):645-648  

Obnova vlastní vily Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách

Petr Všetečka

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):648-651  

Vila Stiassni: 7 let památky ve správě Národního památkového ústavu

Petr Svoboda

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):651-653  

Hrady a zámky objevované a opěvované a Velká hradozámecká inventura - k pokračování projektu Po stopách šlechtických rodů

Petr Pavelec

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):653-659  

Doprovodné vzdělávací programy k výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované

Hana Havlůjová, Petr Hudec, Radka Těšínská Lomičková

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):659-664  

Sto let Katechismu památkové péče Maxe Dvořáka

Jan Uhlík

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):664-666  

Proběhl 5. ročník odborného semináře na téma Památky zahradního umění, jejich historie a současnost v zahradě vily Stiassni v Brně

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):666-667  

Zpráva z konference ERIH Plzeň 21.-23. 10. 2015 na téma How ro attract new audiences? (Jak přilákat nové návštěvníky)

Vladimíra Lasotová

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):667  

Aristokracie ducha a vkusu

Zuzana Macurová

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):667-668  

Obsah a rejstřík ročníku

Zprávy památkové péče 2016, 76(6):672-679