Zprávy památkové péče, 2015 (roč. 75), číslo 5

Editorial

Lukáš Hyťha

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):401  

Středověké nástěnné malby v kostele v Potvorově na Plzeňsku. K úloze historika umění a památkáře při vytváření koncepcí restaurování

Petr Skalický

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):403-412  

Příspěvek se z uměleckohistorických pozic zabývá obsahem pojmu koncepce restaurování (popřípadě koncepce obnovy), který je v současné odborné mluvě hodně nadužíván a zaměňován za formulaci záměru. Koncepce by přitom měla spíše vyjadřovat hlubší ideová východiska, která vycházejí ze snahy umělecké dílo (památku) v maximálně možné míře nejdříve poznat. Jako zásadní vstupní vklad historika umění při dialogické formulaci koncepce spatřuje autor v hodnotové klasifikaci památky, a to v duchu jak to předestřel již Alois Riegl. Zároveň by nebylo vhodné mechanicky Rieglovu klasifikaci, která se nutně váže k době před více než sto lety, mechanicky a bez snahy...

Lesnické stavby knížat Lichnovských

Jiří Jung

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):413-419  

Knížata Lichnovští vlastnili vedle velkostatku Chuchelná v pruském Slezsku od konce 18. století také panství Hradec u Opavy se zámkem a rozsáhlým lesním komplexem. Lesy byly vyžívány nejprve převážně k lovu, ale od počátku 19. století se i zde postupně lesnictví stává nedílnou součástí knížecího hospodářství a jsou uplatňovány odborné metody pěstění lesa. Pro lesnický personál se od 70. let 19. století až do první světové války staví nové moderní, komfortní a reprezentativní budovy mysliven a hájenek, které nahradily starší, povětšinou ještě dřevěné stavby. Jejich styl odrážel vedle neogotických vlivů především prvky vernakulární architektury (alpský...

Starohraběnka Elisabeth Salm-Reifferscheidt, rozená Fürstenberg, a její vztah k předmětům ve svozu mobiliárního fondu zámku Budkov

Lucie Bláhová, Jana Petrová

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):420-425  

Článek se snaží poznat a připomenout osobnost starohraběnky Elisabeth Salm-Reifferscheidt, především její zálibu ve sběratelství uměleckých předmětů. Princezna Elisabeth Fürstenberg provdaná za majitele budkovského panství starohraběte Karla Salm - Reiffercheidt byla pro své okolí výraznou osobností. Narodila se ve významné knížecí rodině Fürstenberg ovlivňující nejvyšší politické kruhy v období konce 19. a počátku 20. století. Starohraběnčiny dochované fotografie a rozsáhlá korespondence nejen s rodinou ale i s příslušníky mnoha významných šlechtických rodů dokládají její výraznou osobnost daleko přesahující hranice regionu, do kterého se vdala.Alespoň...

Železnice v Olomouci v komparaci s umístěním brněnského železničního nádraží. Památkově hodnotné železniční stavby v Olomouci

Alena Borovcová

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):426-432  

Olomouc a Brno byly koncovými stanicemi odbočných křídel Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB)na území Moravy. Společnost KFNB umístila nádraží v Olomouci na katastru obce Bělidla, která byla výhodná i možností už tehdy projektovaného prodloužení trati směrem do Prahy. Dekretem z roku 1841 převzal stát výstavbu nejdůležitějších tratí do vlastní režie. Spojení Vídně s Prahou zajistila Severní státní dráha vedená tratěmi z Brna i z Olomouce, které se setkaly v České Třebové. Původní olomoucké nádraží sloužilo až do přelomu 60. a 70. let 19. století, kdy bylo nové osobní a seřazovací nádraží KFNB posunuto na katastr Hodolan s novou společnou výpravní...

Architektura železničních nádraží druhé poloviny 20. století, jejich umělecká výzdoba a památková péče

Martin Strakoš

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):433-444  

Železniční nádraží postavená ve 2. polovině 20. století představují z hlediska své architektury i umělecké výzdoby specifickou skupinu dopravních staveb. Jejich dispoziční, prostorové i konstrukční řešení, důraz na uspořádání veřejných prostor v podobě velkých odbavovacích hal s patřičným architektonickým řešením a uměleckou výzdobou dobře dokladují vývojové tendence pozdního modernismu. Úvod charakterizuje zaměření článku na architektonickou a uměleckou stránku této typologicky specifické oblasti architektonické tvorby. Nejprve text stručně zařazuje otázku péče o železniční nádraží dané doby do širšího kontextu péče o památkové dědictví, související...

Postup vyhodnocování historického klimatu na příkladu státního zámku Hluboká nad Vltavou

Alena Selucká

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):445-449  

Dlouhodobé záznamy hodnot relativní vlhkosti a teploty jsou jedním z hlavních parametrů pro analýzu klimatických podmínek uvnitř budov. Nedávno vydaná evropská norma ČSN EN 15757 z roku 2011 zavádí novou metodiku vyhodnocování, která je založena na konceptu tzv. historického klimatu. Tento princip vychází z předpokladu, že riziko fyzického poškození organických hygroskopických materiálů vlivem fluktuací vlhkosti a teploty, které nepřesáhnou ověřený rozsah (na který jsou předměty dlouhodobě aklimatizovány), je velmi nízké. Metodika stanovení historického klimatu byla aplikována ve vybraných prostorách státního zámku Hluboká nad Vltavou s cílem posoudit...

Sanace vybraných klenbových konstrukcí konventu kláštera premonstrátů v Teplé

Jiří Witzany, Tomáš Čejka, Klára Kroftová, Václav Maršík, Radek Zigler

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):450-456  

V rámci rozsáhlé obnovy části objektů v areálu kláštera premonstrátů v Teplé byla provedena ojedinělá sanace klenbových konstrukcí ve dvorním traktu konventu. Stabilizace a sanace provedená pásky kompozitu z vysokopevnostních uhlíkových vláken a epoxidové pryskyřice aplikovanými na povrchu klenbového zdiva představuje novou neinvazivní a šetrnou metodu zpevnění narušených klenbových konstrukcí. V článku je popsán návrh a postup stabilizace a zpevnění kleneb nad křížovou chodbou v konventu v 1. NP porušených průběžnou, místy výraznou tahovou trhlinou ve vrcholu klenby metodou nepředpjatých pásků z uhlíkového kompozitu. Článek zároveň dokládá důležitost...

Regulace podmínek pro uchování předmětů kulturní povahy v historických objektech

Jan Červenák, Zdeněk Vácha

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):457-464  

Jednou ze základních strategií dneška pro dlouhodobé zachování či uchovávání kulturních statků, a to věcí nemovitých i movitých, je princip tzv. preventivní konzervace. Jde o aktuální strategii, jež spadá do kategorie opatření směřujících k dlouhodobé udržitelnosti, neboť jejím cílem je vytvoření podmínek, jež minimalizují nutnost nápravy poškození. Ta je zpravidla nákladná a v konečném důsledku již spojená se ztrátou hodnot díla. Zejména jde o jejich autenticitu, hlavně autenticitu hmoty a formy. Prevence je tedy v tomto ohledu nejefektivnější, jelikož jde o opatření, jež mají za úkol optimalizovat podmínky existence artefaktu tak, aby degradační...

Počátky anglického parku v Hradci nad Moravicí ve světle archivních pramenů

Romana Rosová

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):465-472  

V roce 1778 koupil hradecké panství Jan Karel Lichnovský a touto koupí Hradec připadl na téměř 170 let rodu Lichnovských, kteří se výrazně zapsali do podoby hradeckého zámku i okolí. Syn Jana Karla Karel Alois pak na konci 18. století postupně odstranil opevnění někdejšího hradu a na jeho místě položil základy zpočátku pouze okrasné zahrady. Zároveň bylo na jižní straně zámecké budovy postaveno i příslušenství s parkem související, jako oranžerie, skleníky a zimní zahrada. Počátky vlastního parku spadají do doby kolem roku 1820, roku 1835 již F. Ens zmiňuje existenci "nádherného libosadu". Do podoby parku pak zřejmě zasáhl Felix Lichnovský (1814-1848),...

Tisky 16. století v zámecké knihovně Český Krumlov. Příspěvek k poznání vlastnických proměn

Pavel Hájek

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):473-484  

Zámecká knihovna v Českém Krumlově náleží mezi nejvýznamnější historické knihovní fondy dochované na území České republiky. Knihovna vznikala postupným narůstáním od 17. století až do 20. století. Její nejstarší část představuje sbírka Jana Oldřicha z Eggenbergu, budovaná původně na rodovém zámku Eggenberg ve štýrském Grazu na konci 16. století a na počátku 17. století. Původní eggenberskou sbírku významně na konci 17. století rozšířila manželka posledního z pánů z Eggenberga, Marie Ernestina rozená ze Schwarzenbergu, která nechala knihovní fond svázat do jednotných bílých pergamenových vazeb a knihy opatřila vlastnickým supralibros "ME". Rozvoj knihovního...

Chování plátového nastavovacího spoje pro opravy dřevěných historických konstrukcí

Petr Fajman

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):485-490  

Při řešení plátového spoje byly nejprve teoretické výstupy konfrontovány s výsledky experimentu. Poté bylo provedeno množství výpočtů s měnícími se parametry, z kterých lze odhadnout meze sil, které vznikají v jednotlivých částech plátu.Z uvedených výsledků při plném využití lineární únosnosti vyplývá, že použití různých spojovacích prostředků ani jejich přidávání nemá velký vliv na únosnost spoje. Řešení s vloženým plátem snižuje napětí v oslabeném průřezu, zvyšuje počet střihů kolíku, a proto je ze statického hlediska velmi vhodným řešením.Pokud rozhoduje při návrhu mezní stav použitelnosti, je vhodné zmenšit délku plátu tak, aby byl konec...

Za Markem Fajmanem (22. 1. 1976 - 4. 7. 2015)

Marta Procházková

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):491-492  

Palác Městské pojišťovny v Praze

Renata Klímová

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):492-495  

O rekonstrukci kroužené klenby - vrcholu pozdně gotického kamenického řemesla

Thomas Bauer, Jörg Lauterbach

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):495-497  

Proběhl 4. ročník odborného semináře na téma Vilové zahrady, jajich historie a současnost v zahradě vily Stiassny v Brně

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):498-499  

Vila, villegiatura a jejich intepretace

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2015, 75(5):499-500