Zprávy památkové péče 2015, 75(5):413-419

Lesnické stavby knížat Lichnovských

Jiří Jung

Knížata Lichnovští vlastnili vedle velkostatku Chuchelná v pruském Slezsku od konce 18. století také panství Hradec u Opavy se zámkem a rozsáhlým lesním komplexem. Lesy byly vyžívány nejprve převážně k lovu, ale od počátku 19. století se i zde postupně lesnictví stává nedílnou součástí knížecího hospodářství a jsou uplatňovány odborné metody pěstění lesa. Pro lesnický personál se od 70. let 19. století až do první světové války staví nové moderní, komfortní a reprezentativní budovy mysliven a hájenek, které nahradily starší, povětšinou ještě dřevěné stavby. Jejich styl odrážel vedle neogotických vlivů především prvky vernakulární architektury (alpský či norský styl, dřevěné vyřezávané prvky, hrázděné zdivo atp.). Nejstarší dochované budovy pochází ze 70. let 19. století (myslivny v Hradci, Strahovicích či Píšti). Na konci 90. let 19. století bylo postaveno několik dalších dle projektů opavského stavitele Julia Lundwalla, a to ve značně romantickém duchu kombinující neogotiku a alpský styl (Bolatice, Chuchelná, Křeménky). V prvním desetiletí 20. století vznikají další dle projektů místního stavitele Josefa Holuschi (Chuchelná, Bleška, Píšť, Ovsiště). Autory těch nejkvalitnějších budov, jejichž architektura odráží aktuální Heimatstil, bohužel neznáme (Hradečná, Kajlovec). Výstavba lesnických objektů představuje zajímavý fenomén architektury aristokratických velkostatků 19. a 20. století.

Klíčová slova: lesnictví, myslivost, architektura, historismus, Slezsko, Lichnovský

Zveřejněno: 1. prosinec 2015  Zobrazit citaci