Zprávy památkové péče 2015, 75(5):433-444

Architektura železničních nádraží druhé poloviny 20. století, jejich umělecká výzdoba a památková péče

Martin Strakoš

Železniční nádraží postavená ve 2. polovině 20. století představují z hlediska své architektury i umělecké výzdoby specifickou skupinu dopravních staveb. Jejich dispoziční, prostorové i konstrukční řešení, důraz na uspořádání veřejných prostor v podobě velkých odbavovacích hal s patřičným architektonickým řešením a uměleckou výzdobou dobře dokladují vývojové tendence pozdního modernismu. Úvod charakterizuje zaměření článku na architektonickou a uměleckou stránku této typologicky specifické oblasti architektonické tvorby. Nejprve text stručně zařazuje otázku péče o železniční nádraží dané doby do širšího kontextu péče o památkové dědictví, související s vývojem železniční dopravy. Následuje oddíl zaměřený na stručnou sumarizaci vývojových tendencí v architektuře výpravních budov železničních nádraží od funkcionalismu k pozdnímu modernismu. Ten dokládají analýzy výpravních budov železničních nádraží navržených architektem Josefem Dandou (Pardubice, Klatovy, Cheb, Ostrava-Vítkovice). Na zmíněných příkladech autor článku dokládá architektonické a umělecké principy, charakterizující dané období a typ budov. Podrobně se věnuje rozboru těchto staveb a jejich umělecké výzdoby, zvláště s ohledem na proměny související s ústupem socialistického realismu a nástupem pozdního modernismu v podobě bruselského stylu. Zatímco socialistický realismus se projevoval realisticky a ideologicky podmíněnými uměleckými díly, jako je tomu například v případě výpravní budovy železničního nádraží v Klatovech, pozdní modernismus v pojetí bruselského stylu se stal příznačný pro nová nádraží vznikající od konce 50. let (zde např. Cheb a Ostrava-Vítkovice). Zmíněné tendence jsou v druhé části hlavního bloku textu doloženy na příkladech dalších železničních nádraží na Ostravsku. Jedná se o budovu železničního nádraží v Třinci, jež byla z větší části nedávno zbořena, dále výpravní budovu stanice Karviná hlavní nádraží, výpravní budovu železničního nádraží Havířov a výpravní budovu Ostrava hlavní nádraží. Text zdůrazňuje architektonické a výtvarné kvality zmíněných realizací a nutnost památkové ochrany těchto vybraných příkladů drážní architektury 2. poloviny 20. století.

Klíčová slova: železniční nádraží, architektura 2. poloviny 20. století, bruselský styl, Josef Danda, ohrožené památky

Zveřejněno: 1. prosinec 2015  Zobrazit citaci