Zprávy památkové péče, 2015 (roč. 75), číslo 2

Editorial

Jiří Křížek

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):89  

Husinecká "světnička" - místo paměti a staletých rozpaků

Martin Gaži

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):91-102  

Studie rekapituluje historii husineckých domů čp. 36 a 37, které stojí na místě tradičně pokládaném za rodiště středověkého reformátora katolické církve Jana Husa. Memoriální hodnotu lokality metodicky zasazuje do evropského kontextu výzkumů sociálních rámců paměti (Maurice Halbwachs, Eric Hobsbawm, Paul Connerton, Pierre Nora, Peter Burke) a souvislostí katolicky i reformačně uctívaných "rodných míst" (zejména sv. Jana Nepomuckého a Martina Luthera). Nachází zlom ve společenském přijetí lokality související s panslavisticky orientovanou "výroční poutí" do Husova rodiště, která byla počátkem září 1869 organizována jako jeden z veřejných projevů odporu...

Pomník Mistra Jana Husa stoletý

Marie Foltýnová

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):103-114  

Názorový střet z roku 1889 mezi zástupci strany mladočechů a konzervativními stranami o jméno Jana Husa na nové budově Národního muzea odstartoval pětadvacetileté úsilí o stavbu monumentálního pomníku mistra Jana Husa v Praze. Byl založen Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa v Praze, který společně s dalšími institucemi i jednotlivci začal nejprve shromažďovat finanční prostředky na stavbu pomníku. Kromě soutěžních konkurzů pro výběr nejlepšího uměleckého návrhu se Spolek také zasadil o umístění pomníku na jedno z prestižních náměstí. Vítězný návrh sochaře Ladislava Šalouna a architekta Antonína Pfeifera z roku 1901 byl do definitivní podoby...

"Vynikati útulností a ladností." Sbory Církve československé husitské v Královéhradeckém kraji z 20. a 30. let 20. století a jejich památkové zhodnocení

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):115-124  

Studie představuje unikátní a velmi bohatý památkový fond sborů Církve československé husitské v Královéhradeckém kraji, kde se nachází asi největší počet kulturních památek tohoto segmentu architektonického dědictví. Stavební podoba sborů byla utvářena hlavně v průběhu 20. let. Prvním kánonem byl modernizovaný antický chrám a architektonický dekorativismus, jehož syntézou je třeba sbor v Jaroměři. Ideová soutěž v roce 1924 přinesla příklon k asketickým a věcným stavebním formám, které nejplodněji syntetizoval Josef Gočár v Hradci Králové nebo Jan Víšek v Brně. Dominantním stylem husitských meziválečných sborů se tak stal purismus (sbor ve Dvoře Králové,...

Architekt Vladimír Krýš - stavitel sborů Církve československé husitské v Semilech a Turnově

Petra Šternová

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):125-134  

Příspěvek představuje osobnost architekta a stavitele Vladimíra Krýše jako svébytného regionálního stavitele. Vladimír Krýš se narodil 15. 6. 1897 v Malšovicích u Hradce Králové. Vyučil se zedníkem v Českém Dubu a po absolvování vojenské služby (1916-1920) pracoval u českodubské stavební firmy Josefa Najmana, kde setrval až do roku 1927, kdy se osamostatnil a založil si vlastní firmu Architekt Vladimír Krýš, stavitel Turnov. Svá studia ukončil v roce 1929 získáním oprávnění stavitele. Tvorba stavitele Krýše je velice rozsáhlá a zahrnuje především realizace rodinných domů, nájemních domů a zaměstnaneckých sídlišť. V neposlední řadě se zabýval i stavbou...

Principy obnovy památky zahradního umění na modelovém příkladu zahrady Stiassni v Brně

Roman Zámečník, Pavel Šimek

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):135-149  

Příspěvek se zaměřuje na specifické postupy předcházející zpracování projektu obnovy památky zahradního umění, které demonstruje na konkrétním případu předprojektové přípravy obnovy zahrady Stiassni. V první části je pozornost věnována historickému průzkumu se zaměřením na interpretaci archivních materiálů. Druhá část se věnuje hodnocení současného stavu zahrady realizací terénního průzkumu, který se skládá ze specifických operací (dendrologický průzkum, pasport zahrady, rozbor autenticity dřevin, aj.).

Soubor děl Lorenze Kohla von Kohlenegg v Kloboukách u Brna

Pavla Cenková

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):150-156  

Mezi movité kulturní památky, evidované v obci Klobouky u Brna, náleží také soubor několika obrazů, zapsaných do státního seznamu na základě mylně určeného autorství, coby díla slavného pražského malíře Ludvíka Kohla (1746 - 1821). Také další odborná literatura uváděla chybnou autorizaci obrazů, stejně jako nepřesnou dataci jejich vzniku. Na základě aktuálně prováděného výzkumu lze přesvědčivě doložit, že autorem souboru byl baron Lorenz (Vavřinec) Kohl von Kohlenegg (1783 - 1851), rakouský důstojník a litograf. Terénní výzkum ukázal, že v majetku římskokatolické farnosti v Kloboukách se v současnosti nachází následující malířská díla Lorenze Kohla:...

Pohřební výbavy příslušníků šlechtického rodu Gryspeků z Griesbachu. Příspěvek k poznání oděvu elit přelomu 16. a 17. století v západních Čechách

Veronika Pilná

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):157-167  

Článek popisuje stav pohřebních výbav rodu Gryspeků z Griesbachu uložených v rodinné hrobce Kralovického kostela sv. Petra a Pavla. Oděvy lze odlišit na původní z konce 16. a počátku 17. století a rubáše, která těla získala jako milodar v průběhu 19. století. Rozbor se orientuje především na původní pohřební oděvy, jejich popis a analogie. Průzkum proběhl během dvou konzervátorských zásahů v roce 2012. V záběru řešeny etické otázky průzkumu pohřebních textilií.

Provenienční průzkum zámecké knihovny na Hrádku u Nechanic

Klára Andresová

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):168-175  

Předkládaná studie se věnuje knihovně na státním zámku Hrádku u Nechanic, která patřila od svého založení v polovině 19. století do roku 1945 hraběcímu rodu Harrachů. Poté přešla do vlastnictví státu a roku 1954 pod správu oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea v Praze.Většina hrádeckých knih pochází z 19. století. Přestože byl tento knižní fond ve starší literatuře označován za výrazně bohemikální a v některých zdrojích bylo dokonce uváděno, že v něm jazykově česká literatura převládá, obsahuje ve skutečnosti nejvíce literatury jazykově německé, které je ve fondu asi třetina. Českých svazků je v knihovně skoro o tisíc méně než německých,...

Edukační programy jako prostředek k pochopení průmyslového dědictví

Květa Jordánová

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):176-180  

Téma příspěvku bylo zvoleno jako reakce na současnou pozici technických památek ve fondu kulturního dědictví. Pojem je laickou veřejností akceptován, ale v důsledku nepochopení významu technických památek a jejich hodnot (architektonická a výtvarná hodnota, technologický tok, doklad vývoje lidské činnosti atd.) dochází k ničení významných lokalit, ztrátám původního strojního zařízení, případně k necitlivým architektonickým konverzím. Jedním z východisek z této situace je postupná osvěta, zprostředkovaná například formou edukačních programů nejen pro dětské návštěvníky, ale i pro dospělou populaci. Součástí příspěvku jsou příklady domácích edukačních...

Edukace v památkové péči a NPÚ. Poznámky inspirované projektem NAKI

Vít Jesenský

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):181-183  

Označení "Evropské dědictví" za rok 2014

Pavla Hlušičková

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):183-184  

Co nového v Brně

Božena Víchová

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):184-185  

Ojedinělá výstava hliněných konstrukcí ve Strážnici

Jitka Matuszková

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):185  

Protektorátní Praha jako německé město

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):186-187  

Fascinující Svět měst

Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):187-188  

Metodika Neslyšící návštěvník v muzeu a galerii

Milan Jančo

Zprávy památkové péče 2015, 75(2):188-189