Zprávy památkové péče 2015, 75(2):115-124

"Vynikati útulností a ladností." Sbory Církve československé husitské v Královéhradeckém kraji z 20. a 30. let 20. století a jejich památkové zhodnocení

Ladislav Zikmund-Lender

Studie představuje unikátní a velmi bohatý památkový fond sborů Církve československé husitské v Královéhradeckém kraji, kde se nachází asi největší počet kulturních památek tohoto segmentu architektonického dědictví. Stavební podoba sborů byla utvářena hlavně v průběhu 20. let. Prvním kánonem byl modernizovaný antický chrám a architektonický dekorativismus, jehož syntézou je třeba sbor v Jaroměři. Ideová soutěž v roce 1924 přinesla příklon k asketickým a věcným stavebním formám, které nejplodněji syntetizoval Josef Gočár v Hradci Králové nebo Jan Víšek v Brně. Dominantním stylem husitských meziválečných sborů se tak stal purismus (sbor ve Dvoře Králové, v Dobrušce, v Nové Pace) a funkcionalismus (sbor v Novém Městě nad Metují, v Jičíně). Sbory dodnes obsahují unikátní původí vybavení - výplně dveří, lavice, menzy, osvětlovací tělesa, ale i původní technické vybavení, jako jsou prvky elektroinstlace (vypínače) či topení a topná tělesa. Samostatnou kapitoly tvoří povrchy - původní výmalby, štuky, dřevěné, kamenné či šamotové obklady. Zařízení interiérů husitských sborů bylo doplňováno ještě v 50.-60. letech, což se týká třeba sborů v Nové Pace nebo v Jičíně.
V současnosti se vlastník, Církev československá husitská, potýká s nedostatkem finančních prostředků na památkově přijatelnou údržbu a obnovu především těch sborů, které sice nejsou kulturními památkami, ale vykazují nesporné historické a umělecké kvality. Východiskem by bylo vytipování několika dalších hodnotných staveb k prohlášení za kulturní památky a zavedení statutu památky místního významu, jak s tím počítá věcný návrh nového památkového zákona. Sbory se v současnosti potýkají s dožíváním 90-70 let starých materiálů - fasád, klempířských prvků, výplní oken a dveří, a především se zatékáním a vzlínající vlhkostí, která často narušuje statiku staveb. Problematiku památkově uspokojivé péče o tento neopomenutelný segment nemovitého kulturního dědictví bude třeba řešit i v souvislosti s probíhající odlukou církve od státu.

Klíčová slova: Sbory Církve československé husitské, Jan Hus, Josef Gočár, Jindřich Freiwald, Oldřich Liska, Královéhradecký kraj

Zveřejněno: 1. červen 2015  Zobrazit citaci