Zprávy památkové péče 2015, 75(2):91-102

Husinecká "světnička" - místo paměti a staletých rozpaků

Martin Gaži

Studie rekapituluje historii husineckých domů čp. 36 a 37, které stojí na místě tradičně pokládaném za rodiště středověkého reformátora katolické církve Jana Husa. Memoriální hodnotu lokality metodicky zasazuje do evropského kontextu výzkumů sociálních rámců paměti (Maurice Halbwachs, Eric Hobsbawm, Paul Connerton, Pierre Nora, Peter Burke) a souvislostí katolicky i reformačně uctívaných "rodných míst" (zejména sv. Jana Nepomuckého a Martina Luthera). Nachází zlom ve společenském přijetí lokality související s panslavisticky orientovanou "výroční poutí" do Husova rodiště, která byla počátkem září 1869 organizována jako jeden z veřejných projevů odporu proti rakousko-uherskému vyrovnání. Upozorňuje na rozporuplné vnímání domu v dobové krásné literatuře, zejména publicistice. Na základě průzkumu archivních pramenů si všímá dění okolo "Památníku Mistra Jana Husa" v padesátých až osmdesátých letech 20. století, cituje též z kritických reakcí tehdejší, nejednou ideologicky zmanipulované veřejnosti. Přibližuje okolnosti vzniku a fungování expozice upravované v letech 1952, 1965 a 1975. Konstatuje propad zájmu o dané místo po roce 1989 i snahy o revitalizaci objektu a jeho náplně v posledním desetiletí. V závěru se zamýšlí nad možnostmi prezentace památky i jejich úskalími, z nichž za nejproblematičtější považuje snahy o výtvarnicky monumentalizované lpění na jakkoli petrifikovaném "učebnicovém" schématu vnímání Husovy osobnosti. Mezi novými impulzy k rehabilitaci místa oceňuje spojení diskusně pojatého obsahu expozice a duchovního centra. Podporuje názory volající po venkovsky kontextuálně pojaté úpravě areálu.

Klíčová slova: Husinec, Husův památník, světnička, muzejní expozice, prezentace památky

Zveřejněno: 1. červen 2015  Zobrazit citaci