Zprávy památkové péče, 2013 (roč. 73), číslo 5

Editorial

Kateřina Bečková

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):377

Je to zdánlivě banální věta, řeklo by se fráze, ale její pochopení, poctivé naplňování či naopak ignorování je doslova osudové pro památkový fond České republiky: "Základní podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat," praví platný památkový zákon. Základními podmínkami jsou přitom myšlena ona kritéria, za nichž může být realizován stavební záměr dotýkající se objektu pod některou formou památkové ochrany, nebo dokonce objektu dosud památkově nechráněného.Co to však je ten "současný stav poznání", z něhož se musí vycházet? Něco neuchopitelného, co lze nahradit slovní vatou o úctyhodném...

Bývalé papírny na Sušicku. Teze probíhajícího výzkumu

Michal Rys

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):379-383

V rámci probíhající úvodní fáze plošného výzkumu bývalých papíren na území Plzeňského kraje, byly na základě studia odborné literatury a vlastního bádání v území, vymezeném správním obvodem ORP Sušice v okrese Klatovy, zjištěny všechny prokazatelně existující bývalé továrny na papír. Ty byly na základě studia starých katastrálních map a shromážděné archivní a ikonografické dokumentace identifikovány, přímo na místě byl zjištěn jejich stávající stav, který byl následně fotograficky zdokumentován. Mohlo tak být konstatováno, že z celkového počtu jedenácti papíren pět zaniklo zcela (Annín, Kundratice, Lídlovy Dvory, Prášily II, Radešov), dvě se zachovaly...

Strousbergova železnice, železárna v osadě Františkov u Zbirohu a projekt "Strousberg-stadt" u obce Kařez

David Tuma

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):384-394

V roce 1868 koupil zbirožské, osecké a mirošovské panství pruský podnikatel Bethel Henry Strousberg (1823-1884), který se rozhodl okolí města Zbiroh proměnit v průmyslové centrum. Tento článek si klade za cíl podat přehled o průmyslovém dědictví a s ním souvisejících objektech na Strousbergem zakoupených panství. První část článku se věnuje podrobněji rozsáhlé stavbě Strousbergovy železnice, která měla propojit průmyslové areály v osadě Františkov u města Zbiroh a Borku u obce Kařez.

Vrstvy designu. Památkářské memento staré vily Josefa Sochora ve Dvoře Králové

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):395-399

Objekt nedávno zbořené tzv. staré vily Josefa Sochora ve Dvoře Králové nad Labem představoval zcela unikátní souhru a postupné doplňování exteriérů a interiérů původně historizující stavby o prvky kubistické, prvky a vybavení v národním slohu, interiéry puristické a funkcionalistické. Ačkoliv byly dosud vyzdvihovány především interiéry vstupu, síně se schodištěm a jídelny v národním slohu od Josefa Gočára, Františka Kysely a Otto Gutfreunda, hlavní hodnota tkvěla právě v koexistenci několika odlišných stylových a časových vrstev designu interiéru vily. Přesto byla vila v roce 2010 necitlivě zbořena. Článek, hodnotící význam této výjimečné a pozoruhodné...

Moderní architektura 70. let 20. století ve východních Krkonoších. Stavby architekta Josefa Poláka

Vladimíra Paterová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):400-403

Článek se zabývá historií vzniku a popisem tří krkonošských horských chalup vyprojektovaných v 70. letech 20. století. Ve Špindlerově Mlýně jsou to Krakonošova krčma u hotelu Montana z roku 1972 a Myslivna z roku 1973, na křižovatce cest z Pece pod Sněžkou do Strážného a Špindlerova Mlýna se nachází Bufet Na Rozcestí z roku 1978. Všechny tři objekty byly navrženy architektem Josefem Polákem z Pražského projektového ústavu pod vlivem nových architektonických tendencí a filosofických úvah. V úvodu se autorka zabývá myšlenkovými inspiracemi a dobovými souvislostmi, jež vznik staveb ovlivnily, nechybí zde srovnání s obdobnými realizacemi v zahraničí. Podrobněji...

Sakrální tvorba Josefa Břenka

Pavla Cenková

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):404-411

Josefa Břenka považujeme za předního představitele lokální brněnské umělecké scény druhé a třetí čtvrtiny 19. století. Samostatně působil od roku 1844, kdy se stal měšťanským sochařem v Brně, nejvíce jeho realizací je dochováno v tišnovském regionu. Břenek pracoval pro víceméně stálý okruh objednavatelů, mezi něž patřily některé šlechtické rodiny (zejména rody Serényiů a Mitrovských) a církevní instituce (benediktinské opatství v Rajhradě, klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova). Vedle toho přijímal drobné zakázky, realizované hlavně pro menší farnosti a obce na moravském venkově. Článek věnovaný dosud málo známé interiérové sakrální tvorbě Josefa...

Poznatek o "Silberkammer" šlechtické rodiny Seilernů-Aspangů v zámku Lešná u Zlína

Anna Grossová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):412-419

Stříbrné komory, zřizované jako zvláště chráněná místa k ukládání stříbrného a postříbřeného nádobí i jiných rodinných cenností, vybavené k tomuto účelu navrženým nábytkem a později i trezory, nebyly jen výsadou panovnických rodů, ale běžnou součástí bohatých šlechtických domácností. Tuto speciální místnost si koncem 19. století zřídili i Seilernové - Aspangové v zámku Lešná u Zlína.Jako své hlavní letní sídlo užívali lešenský zámek, (postavený v letech 1805-1806) od šedesátých let 19. století. Pro stavbu zcela nového objektu na stejném místě se rozhodl hrabě František ze Seilernu a Aspangu (1859-1919) poté, co ho při snaze o přestavbu starého...

Kresby německých nazarénů ve sbírkách zámku Sychrov. Z rozsáhlého souboru kreseb německých autorů 19. století

Petr Janák

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):420-426

Na zámku Sychrov se v jednom z konfiskátů svezených sem po druhé světové válce nachází cenná rozsáhlá sbírka kreseb německých autorů převážně z 19. století. Do Čech se celý tento soubor dostal za neznámých okolností z Německa až během války, ne dříve než po roce 1942. Z velkého počtu autorů byla vybrána pro tuto stať skupina kreseb německých představitelů nazarenismu, výtvarného hnutí romantismu vyznačujícím se hledáním duchovní náplně tvorby v inspiraci křesťanským uměním pozdní gotiky a rané italské renesance. Na Sychrově představují tento proud velmi kvalitní kresby Friedricha Overbecka, Julia Schnorr von Carolsfeld a Carla Gottlieba Peschela. Overbeck,...

Hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic a její vliv na osudy mobiliárního fondu zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

Lucie Bláhová, Jana Petrová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):427-431

Životní příběh hraběnky Elvíry Wrbna-Kounic se odehrává v době rozpadu starého společenského řádu, na pozadí těchto dějinných událostí se mění také sociální a kulturní motivace aristokracie k uchovávání mobiliárních sbírek svých rodů. Na vztahu hraběnky ke sběratelské činnosti se ukazuje zcela jasně, že hraběnka na tyto předměty nahlížela pouze osobně a využívala je pro uspokojení svých potřeb a zálib. Nesnaží se o budování rodového pomníku s kulturním přesahem. Snaží se neztratit osobně nic na svém výlučném společenském postavení i za cenu hospodářského úpadku, spojeného také s rozpadem rodiny a s jednáním za hranicí morálních zásad. Tyto snahy však...

Nové možnosti prezentace interiérové instalace zámku Bečov

Kateřina Rozinková, Tomáš Wizovský

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):432-437

Příspěvek zhodnocuje dosavadní výstupy z odborných výzkumů věnovaných budově dolního zámku v Bečově nad Teplou, včetně archivní rešerše zaměřené na dějiny rodiny Beaufort-Spontin a jejich akviziční činnost. Představuje možnosti budoucí instalace objektu vzhledem k výhledu do roku 2015, kdy má dojít k přesunu jedné se stávajících návštěvnických tras (relikviář sv. Maura) do jiných prostor v areálu. Po tomto přesunu bude možné realizovat nové pojetí okruhu zámeckých interiérů s větším důrazem na osobnosti jednotlivých majitelů, stejně jako na rozmanitost představovaných interiérů.

Obraz Anglie ve sbírce kresby, grafiky a fotografie na státním zámku v Lednici na Moravě

Petr Czajkowski

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):438-442

Součástí sbírkového fondu kresby, grafiky a fotografie na státním zámku v Lednici na Moravě je rozsáhlý konvolut obrazového materiálu anglické provenience o celkovém objemu několika set kusů. Variabilita jeho obsahu ukazuje šířkou svého sběratelského záběru na programový zájem o tuto zemi ze strany pravděpodobných uživatelů sbírky, knížat Jana II. a Františka I. z Liechtensteina. Vyhodnocení a interpretace úzkého výseku poznané části fondu přispělo k poznání a pochopení jejich přístupu k vizuální informaci, pohybující se v tomto období mezi prostou dokumentací určitých dobových fenoménů a přímým inspiračním zdrojem.

Čtyři šlechtické portréty z Potštejna. Restaurování a identifikace portrétovaných osobností

Veronika Cinková, Pavel Blattný, Petr Tybitancl

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):443-447

Článek se zabývá metodou identifikace neznámých rodových portrétů demonstrovanou na příkladu čtyř restaurovaných podobizen ze zámku v Litomyšli, kmenovým původem ze zámku v Potštejně ve východních Čechách. Metoda je založena na interdisciplinární spolupráci autorů z oboru restaurování, dějin umění a heraldiky. Výsledkem je získání co největšího množství informací o zkoumaných uměleckých dílech, která byla porovnávána s dalšími obrazy z potštejnské rodové galerie. Bylo zjištěno, že čtyři restaurované portréty pravděpodobně zobrazují příbuzné prvních potštejnských majitelů z rodu Harbuval Chamaré, Jana Josefa Antonína von Ludwigsdorff s manželkou Marií...

Nová zjištění na hradě Přimda. Vizuální průzkum a zaměření areálu hradní zříceniny

Filip Prekop, Petr Sokol

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):448-455

V souvislosti s revizí a následnou aktualizací zaměření areálu národní kulturní památky zříceniny hradu Přimda byl v letech 2012-2013 proveden vizuální průzkum skalního hřebene tvořícího centrální část areálu hradní zříceniny, jižně od dochovaného románského donjonu. Dosavadní kastelologické bádání se soustředilo především na dominantní obytnou věž. Zjištění vázající se k využití skalního hřebene byly následující: Stopy konstrukcí vstupu na horní nádvoří - tesané schody a lůžka pro trámy související s konstrukcí brány procházející skalním hřebenem. Stopy trámové konstrukce v severní části hřebene (2-3 rovnoběžné žlaby přes šířku hřebene - trámová lůžka...

Příspěvek k modifikaci vlastností vápenných malt tradičními organickými přísadami

Dagmar Michoinová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):456-460

Článek přináší vybrané výsledky výzkumu, který studoval vliv přírodních organických látek na změny vlastností tradičních vápenných malt. Výzkum se zabýval vlastnostmi malt s velmi malými obsahy organických přísad, kterými byly krev, olej, sádlo, tvaroh, vaječný žloutek a bílek. Stávající i nově publikované výsledky dokládají obsáhlost a složitost tématu. Proto lze odůvodněně předpokládat, že pochopení vlivu přírodních organických přísad na vlastnosti vápenných malt by bylo vhodné studovat podle ucelené, nejlépe jednotné metodiky výzkumu, tak, aby bylo možné dílčí výsledky vzájemně srovnávat. Protože je složité zkoumání vlivu přírodních přísad do vápenných...

Pomníky v krajině. Na okraj památek napoleonských bitev a jednoho slavného výročí

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):461-471

Ve skupině dosud prohlášených památkových zón krajinného typu v České republice jsou tři bojiště, z nichž dvě se týkají napoleonských válek. Článek je primárně příspěvkem k připomenutí 200. výročí jedné z napoleonských bitev na území České republiky (1813), která se konala u Chlumce, Varvažova a Přestanova v blízkosti města Ústí nad Labem. V území bojiště bylo postupně zbudováno několik umělecky velmi významných památníků, k jejichž koncepci byli přizváni přední umělci své doby.Bitva byla součástí významné série událostí, jež pomohly ukončit Napoleonovu expanzi, na svou větší společenskou rehabilitaci a širší osvětu zatím čeká. Naproti tomu například...

Vzdělávací role památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu

Hana Havlůjová, Martina Veselá

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):472-480

Národní památkový ústav spravující více než 100 nemovitých kulturních památek, které mnohdy tvoří základ území s kulturně historickými hodnotami a zahrnují i bohaté autentické mobiliární fondy, vstoupil do programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) jako řešitel projektu "Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky".Hlavním cílem tohoto projektu, který má časové vymezení v letech 2012 - 2015, je vytvoření systému vzdělávacích programů zaměřených na vzdělávání v oblasti nemovitého a movitého kulturního dědictví, včetně historických sídel,...

Platzerův anděl z Úterý zpět v Čechách zásluhou soukromého sběratele aneb bezprecedentní návrat ukradené památky

Šárka Radostová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):481

European Heritage Legal Forum

Wolfgang Karl Göhner

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):482-485

Jubilejní V. ročník Ceny Břetislav Štorma za rok 2012/2013

Jiří T. Kotalík

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):485-486

Obnova památek 2013 - Krovy a dřevěné konstrukce

Alena Krusová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):486-487

Památka roku 2013

redakce

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):488

Fakulta restaurování v Litomyšli jubiluje

Božena Víchová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):488

Publikace o zaniklých kostelních stavbách na území Čech

Michal Tryml

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):488-489

Publikace Divotvůrkyně Přeštická

Helena Zápalková

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):489-490

Publikace o budově muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry

Jaroslav Horáček

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):491-492

Série publikací o krajině a přírodě v České republice

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):492-494

Tak trochu jiný Pražský hrad

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):494-497

Kratochvíle posledních Rožmberků

Petr Kindlmann

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):497-498

Z odborného tisku

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):498-500