Sakrální tvorba Josefa Břenka

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):404-411

Sakrální tvorba Josefa Břenka

Pavla Cenková

Josefa Břenka považujeme za předního představitele lokální brněnské umělecké scény druhé a třetí čtvrtiny 19. století. Samostatně působil od roku 1844, kdy se stal měšťanským sochařem v Brně, nejvíce jeho realizací je dochováno v tišnovském regionu. Břenek pracoval pro víceméně stálý okruh objednavatelů, mezi něž patřily některé šlechtické rodiny (zejména rody Serényiů a Mitrovských) a církevní instituce (benediktinské opatství v Rajhradě, klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova). Vedle toho přijímal drobné zakázky, realizované hlavně pro menší farnosti a obce na moravském venkově. Článek věnovaný dosud málo známé interiérové sakrální tvorbě Josefa Břenka, vychází ze studia nalezených archivních pramenů a z rešerší dobového tisku a přispívá tak k hlubšímu obecnému poznání moravského sochařství 19. století a moravské středostavovské kultury v této době. Text se věnuje Břenkovým interiérovým sakrálním dílům v Bedřichově (1850), Šerkovicích (1852), Lomnici (1852), Doubravníku (1853 a 1867), v Brně-Komárově (1856), Hlíně (50. léta 19. stol.), Brně-Řečkovicích (60. léta), Březí u Mikulova (1862), Syrovicích (1864), Mohelnici (1865), Předklášteří (1866), Bogatynii (1866), Zatonii (1866), Uníně (1872-1873), Deblíně (1873), Rapotíně (1873-1874) a Ochozi u Tišnova (1876).