Poznatek o

Zprávy památkové péče 2013, 73(5):412-419

Poznatek o "Silberkammer" šlechtické rodiny Seilernů-Aspangů v zámku Lešná u Zlína

Anna Grossová

Stříbrné komory, zřizované jako zvláště chráněná místa k ukládání stříbrného a postříbřeného nádobí i jiných rodinných cenností, vybavené k tomuto účelu navrženým nábytkem a později i trezory, nebyly jen výsadou panovnických rodů, ale běžnou součástí bohatých šlechtických domácností. Tuto speciální místnost si koncem 19. století zřídili i Seilernové - Aspangové v zámku Lešná u Zlína.
Jako své hlavní letní sídlo užívali lešenský zámek, (postavený v letech 1805-1806) od šedesátých let 19. století. Pro stavbu zcela nového objektu na stejném místě se rozhodl hrabě František ze Seilernu a Aspangu (1859-1919) poté, co ho při snaze o přestavbu starého zámku zastavilo odhalení materiálových a konstrukčních nedostatků. Inspiračním podnětem velkorysého záměru mu byl s největší pravděpodobností zámek Ó Kigyosi z let 1875-1879 hraběte Bedřicha z Wenckheimu (1842-1912). Vypracováním projektu splňujícího nároky důstojného hlavního rodinného sídla pověřil vídeňského architekta Johana Micka, jenž v letech 1885 až 1888 vytvořil čtyři kompletní projekty nového zámku. Poslední, realizovaná varianta obsahovala i prvotní záměr vybudovat v Lešné stříbrnou komoru.
Z jejího původního vybavení se dodnes dochovala pouze velká zapuštěná šestidílná ocelová trezorová skříň, vyrobená roku 1891 v dílnách vídeňského c. a k. dvorního zámečníka Antona Bira. Nejreprezentativnější stříbrné kusy byly vystavovány v jídelně na policích tzv. bufetu, navrženého, jako pevná součást dřevěného obložení místnosti, architektem Viktorem Siedekem. Po smrti hraběte Františka (zemřel na Lešné 23. ledna 1919) se nedílnou součástí moravského fideikomisu Seilernů-Aspangů, mimo veškerého vnitřního zařízení lešenského zámku, stal i obsah stříbrné komory (550 kusů). Část jejího obsahu se dodnes dochovala v mobiliárním fondu zámku Lešná, v současnosti spravovaném Národním památkovým ústavem.