Zprávy památkové péče, 2011 (roč. 71), číslo 4

Editorial

Pavel Jerie

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):233

Současná oprava chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře

Jiří Kott, Jan Vinař

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):252-260

Článek pojednává o opravě střech a vnějšího pláště chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře probíhající od roku 1996. V krátkosti je shrnuta historie chrámu, metodika přípravy projektové dokumentace a celkové opravy chrámu, uveden výčet částí dokumentace a všech konstrukcí opravou dotčených. Poslední předchozí velká oprava chrámu proběhla v letech 1882-1905 pod vedením Josefa Mockera a Ludvíka Láblera. Stanové střechy a střechy kaplí byly pokryty novou břidlicí, mezistřešní a zaatikové žlaby vykryl olověný plech. Do žlabů kolem střech kaplí bylo instalováno elektrické vytápění, aby se v nich v zimě nehromadil led. Výměny kamene byly prováděny lokálně. Přednost...

Restaurování sochařských prvků výzdoby chrámu sv. Barbory v letech 2003-2011

Jakub Ďoubal

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):261-265

Článek shrnuje poznatky a zajímavosti z restaurování sochařských prvků vnějšího pláště chrámu sv. Barbory. Restaurování chrámu bylo započato v roce 2003 a v loňském roce byla zahájena poslední etapa zahrnující rekonstrukci průčelí. Autor stručně připomíná historii stavby, pojednává o různých druzích kamene použitých při stavbě a jejich vlastnostech, neboť při restaurování je z tohoto důvodu třeba věnovat jednotlivým prvkům specifickou péči. Zejména při očišťování nečistot a krust z jejich povrchu, kdy hrozil úbytek původní hmoty. Z toho důvodu bylo zvoleno vhodné zpevnění před provedením vlastního zákroku. Dalším tématem je okruh problémů spojených...

Obnova jezuitské koleje v Kutné Hoře

Jan Frolík, Jiří Krejčík, Jiřina Muková

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):266-271

Jezuitská kolej představuje monumentální raně barokní novostavbu, jejíž realizace však trvala od roku 1667 a v zásadě byl dokončena až kolem poloviny 18. století. Úprava původního terénu pro základ stavby přivodila změnu hydrologického režimu. Do zásypu zavezeného příkopu byl proto vložen systém štol, který odvodňoval terén pod budovou. Již během výstavby bylo dolní nádvoří přeměněno v zahradu. Svažitý terén byl rozdělen do čtyř výškových úrovní, a to výstavbou tří tarasních zídek, jak je zachyceno na plánu koleje z roku 1732. Tato úprava byla zrušena v roce 1773, kdy objekt získala armáda a nechala celý areál zplanýrovat do jednotné plochy. Další...

Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

Jaroslav J. Alt, Vít Mlázovský, Aleš Pospíšil

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):272-280

V letech 2001-2008 byla uskutečněna celková obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, který zaujímá ve vývoji české a středoevropské architektury období gotiky a baroka mimořádné postavení. Původně šlo o kostel s neobvykle složitým katedrálním půdorysem, jehož uvedl do torzálního stavu požár založený husity. Obnova kostela po roce 1700 pak přinesla uplatnění jedinečného fenoménu barokní gotiky Jana Blažeje Santini-Aichla. Zmíněná poslední celková obnova kostela, probíhající po sto letech, přinesla řadu technologických postupů v oblasti rekonstrukce památek vycházejících z tradičního řemesla. Šlo například o uplatnění celodřevěných tesařských...

Padesát let městské památkové rezervace Kutná Hora (1. část: 1952-1990)

Vojtěch Láska

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):235-245

Text pojednává o péči, která byla věnována městské památkové rezervaci Kutná Hora od roku 1952, kdy byla rezervace prohlášena poprvé, do konce 80. let 20. století. Autor přináší informaci o stavu městské památkové rezervace v jednotlivých desetiletích, o celkové péči i o některých konkrétních opravách jednotlivých objektů, významných jednáních, připravovaných koncepčních materiálech a v neposlední řadě i o odborných metodických přístupech.V 50. letech se v Kutné Hoře podařilo opravit celou řadu měšťanských domů. Z počátku se tehdy uplatňovala především obecně konzervační metoda. Větší opravy se týkaly kostela Panny Marie na Náměti, fasády jezuitské...

Padesát let městské památkové rezervace Kutná Hora (2. část: 1991-2000)

Jiří Mrázek

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):246-248

Článek se zabývá vývojem ochrany městské památkové rezervace v Kutné Hoře v období 90. let 20. století. Je přitom prostředním ze série těchto tří článků popisujících situaci v městské památkové rezervaci od nejstarší historie přes vyhlášení rezervace v roce 1961 po shrnutí uplynulého desetiletí. Právě období devadesátých let přineslo zcela zásadní změny.V tomto období nastal velice bouřlivý rozvoj stavební činnosti. Kutná Hora začala prožívat silně zvýšený investorský zájem. Je přitom pozitivní skutečností, že v řadě případů této doby lze zaznamenat výrazné zvýšení nároků na odbornou náročnost při opravách památek. Významným momentem se stalo zařazení...

Padesát let městské památkové rezervace Kutná Hora (3. část: 2001-2010)

Aleš Pospíšil

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):249-251

Příspěvek popisuje dění v městské památkové rezervaci Kutná Hora v letech 2001-2010, čímž završuje líčení historických událostí v uplynulých padesáti letech. Poslední desetiletí lze bez nadsázky považovat za vyvrcholení celého tohoto období. V uplynulém desetiletí stála na prvním místě obnova bývalého konventního kostela v Sedlci a chrámu sv. Barbory. Poprvé v tomto regionu byla uplatněna řada technologických postupů v oblasti rekonstrukce památek vycházejících z tradičního řemesla. Došlo k obnově Vlašského dvora, kostela Všech Svatých na hřbitově nedaleko městského centra a od roku 2003 dodnes probíhá celková obnova kostela Panny Marie Na Náměti....

Vesnické kostely na panství cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory

Karel Kibic ml.

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):281-288

Příspěvek sleduje čtyři vesnické kostely na bývalém panství cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory, které se nacházejí v severovýchodním okolí Kutné Hory. Jejich charakteristickým rysem jsou, respektive byly středověké věže nad chóry, které jsou v Čechách ojedinělé, a které v podstatě je můžeme spojit s činností cisterciáckého řádu. Podrobný průzkum jednotlivých staveb odhalil, že šlo o stavby s promyšlenou koncepcí, jejichž cílem nebylo jen splnění sakrálního poslání. Vyjma kostela ve Svatém Mikuláši, který se dochoval torzálně, obsahují kostely složitě dostupné útočištné prostory v patrech věží. Ve Svaté Kateřině je patro věže přístupné portálem,...

Kutnohorské projekty v programu Ministerstva kultury ČR Podpora pro památky UNESCO

Aleš Pospíšil

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):289-290

Další ceny Evropské unie za památkovou péči včetně uznání pro Českou republiku

Naděžda Goryczková, Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):290-292

Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):292-294

Kolokvium o dějinách SIALu v Liberci

Bohdana Fabiánová

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):294-295

Konference Historická Olomouc XVIII. Město v baroku, baroko ve městě

Filip Hradil, Martina Potůčková

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):295-296

Památková obnova vily Tugendhat v Brně

Miloš Solař

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):297

Projekt Půlstoletí městské památkové rezervace Kutná Hora (1961-2011)

Aleš Pospíšil

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):297-298

Litomyšl hostila mezinárodní kolokvium Vysokoškolské vzdělávání v oblasti restaurování v evropském vzdělávacím prostoru

Luboš Machačko

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):299

Raně gotická architektura benediktinského kláštera v Břevnově

Michal Tryml

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):300

Dvě nevelké publikace ze Slovenska

Michal Tryml

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):301

Recenze publikace Typologie obnovy

Karel Kibic st.

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):301-303

Kutnohorský svazek Historického atlasu měst

Vojtěch Vaněk

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):304

Staletá Praha

Michal Tryml

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):304-305

Z obsahu odborných časopisů

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):305-306

Časopis Společnosti přátel starožitností

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):306

Konference Sanace a rekonstrukce staveb 2011

Zprávy památkové péče 2011, 71(4):306