Zprávy památkové péče 2011, 71(4):281-288
Vesnické kostely na panství cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory
Příspěvek sleduje čtyři vesnické kostely na bývalém panství cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory, které se nacházejí v severovýchodním okolí Kutné Hory. Jejich charakteristickým rysem jsou, respektive byly středověké věže nad chóry, které jsou v Čechách ojedinělé, a které v podstatě je můžeme spojit s činností cisterciáckého řádu. Podrobný průzkum jednotlivých staveb odhalil, že šlo o stavby s promyšlenou koncepcí, jejichž cílem nebylo jen splnění sakrálního poslání. Vyjma kostela ve Svatém Mikuláši, který se dochoval torzálně, obsahují kostely složitě dostupné útočištné prostory v patrech věží. Ve Svaté Kateřině je patro věže přístupné portálem, situovaným cca 2 m nad podlahou půdy. Všechna podlaží, včetně posledního zvonového patra mají zachované původní okenní otvory. Zbytek chórové věže byl identifikován také nad žebrově klenutým presbytářem (dnes sakristií) kostela v Rohozci. Zmíněné tři kostely vznikly v osadách na místě vymýceného lesa Boru, který cisterciáci získali v roce 1278. Vesnice mají podobné půdorysné schéma s ulicovou návsí, uprostřed níž stojí kostelní areál. K založení kostelů došlo podle všeho současně s vysazením vesnic nebo krátce po něm. Zdá se, že vytvoření útočištných a úložištných prostor v každé vesnici bylo součástí kolonizačního podniku. Chórové věže pak inspirovaly zakládání podobně řešených kostelů v okolí (Nová Ves u Kolína, po roce 1291) a v případě kostela v Církvici i stavbu věže nad starším pravoúhlým presbyteriem. Třebaže je kostel v Církvici dnes z velké části barokní, středověké chórová věž je z velké části zachovaná.
Klíčová slova: vesnické kostely, cisterciácký klášter, Sedlec u Kutné Hory, věž nad chórem, stavebně-historický průzkum
Zveřejněno: 1. prosinec 2011 Zobrazit citaci