Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):354-365 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.11

Renesanční štukové sochy Adama a Evy na zámku v Telči

Zdeňka Míchalová, Lucie Bartůňková, Renata Tišlová
Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Článek přináší nová zjištění ke vzniku a proměnám štukových soch Adama a Evy umístěných ve výklenku arkádového loubí východního křídla hlavního nádvoří telčského zámku. Sochy zhotovené ze štuku, adjustované v nevelké nice s malířskou výzdobou, tvoří jednoznačně opomíjenou část renesančních dekorací v Telči. Hlubší poznání bylo možné díky mezioborovému výzkumu i zkoumání díla v širším kontextu ostatních štukových děl zámku, což napomohlo k novému zhodnocení památky, jež nemá v kontextu renesančního figurálního štukatérství na území Čech a Moravy mnoho paralel.

Klíčová slova: Renaissance stucco, Telč Castle, Adam and Eve, polychromy, Zachariáš of Hradec

Zveřejněno: 1. září 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Míchalová, Z., Bartůňková, L., & Tišlová, R. (2020). Renesanční štukové sochy Adama a Evy na zámku v Telči. Zprávy památkové péče80(3-4), 354-365. doi: 10.56112/zpp.2020.3.11
Stáhnout citaci

Reference

  1. Pavel Waisser et al., Renesanční štuková díla zámku v Telči v kontextu dějin umění, technologie a restaurování, Pardubice 2020.
  2. Pavel Mach - Jan Salava, Renesanční sídlo Zachariáše z Hradce na Telči v druhé polovině 16. století, Zprávy památkové péče 72, 2012, s. 258-264.
  3. Ivan Muchka et al., Hvězda: arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu, Praha 2014.
  4. Pavel Mach - Jan Salava, Pán moří či podsvětí? Několik poznámek k pracím štukatéra a kameníka Antonia Melana na zámku v Telči v souvislosti s plánovaným restaurováním tzv. Reliéfu Poseidona či Neptuna, in: Památky Vysočiny 1, 2008-2009, s. 236-245.
  5. Jiří Bláha - Tomáš Kyncl, Přínos dendrochronologie pro poznání stavebních památek města Telče, Průzkumy památek 15, 2008, s. 108.
  6. Lubomír Konečný, Habsburské impresy v Telči, in: Jiří Kroupa (ed.), Ars naturam adiuvans. Sborník k poctě prof. PhDr. Miloše Stehlíka, Brno 2003, s. 95-103.
  7. Vlasta Kratinová - Bohumil Samek - Miloš Stehlík, Telč. Historické město jižní Moravy, Praha 1992.
  8. Ondřej Jakubec - Pavel Waisser, Mauzoleum Zachariáše z Hradce na zámku v Telči a jeho výzdoba v kontextu renesančních zámeckých kaplí, Opuscula historiae artium 64, 2015, s. 23.
  9. August Prokop, Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung, Band III, Wien 1904.
  10. Veronika Korčáková, Ikonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči, Průzkumy památek 8, 2001, s. 21-36.
  11. Zdeňka Míchalová, Zaniklé nápisy v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči, Památky Vysočiny 4, 2012, s. 159-169.
  12. Jarmila Krčálová, Centrální stavby české renesance, Praha 1976.
  13. Jarmila Krčálová, Kašny, fontány a vodní díla české a moravské renesance, Umění XXI, 1973, s. 538, 540.
  14. Francesco Carradori, Istruzione elementare per gli studiosi della scultura, 1802. Dostupné na: Internet Archive, https://archive.org/details/bub_gb_Wu2yael83roC/page/n21/mode/2up, vyhledáno 5. 4. 2020.
  15. Jan Müller, Pozdně renesanční rezidence pánů z Hradce, in: Václav Bůžek (ed.), Poslední páni z Hradce. Opera historica 6, České Budějovice 1998, s. 91-103. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Květa Křížová, K některým částem výzdoby renesančních interiérů zámku v Telči, Zprávy památkové péče 66, 2006, s. 339.
  17. Radka Šefců - Štěpánka Chlumská - Alena Hostašová, An investigation of the lead tin yellows type I and II and their use in Bohemian panel paintings from the Gothic period, Heritage science 3, 2015, dostupné z: https://heritagesciencejournal.springeropen.com/articles/10.1186/s40494-015-0045-2, vyhledáno 4. 11. 2020. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Eva Kotulánová et al., Degradation of lead-based pigments by salt solutions, Journal of Cultural Heritage 10, 2009, s. 367-378. Přejít k původnímu zdroji...
  19. August Prokop, Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung, Bd. III, Wien 1904.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.