Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):330-341 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.09

Technologické poznatky ke štukové výzdobě Císařského pokoje v Bučovicích

Veronika K. Wanková1, Renata Tišlová2, Peter Majoroš2, Vojtěch Krajíček2
1 KTF, Univerzita Karlova v Praze
2 Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Bučovická výzdoba Císařského sálu objednaná moravským šlechticem Janem Šemberou patří k nejvýznamnějším štukovým památkám vzniklým v druhé polovině 16. století na našem území. Provedený restaurátorský průzkum se zasloužil o identifikaci materiálů a určení technologických postupů uplatňovaných u soch. Zároveň vyvrátil předchozí teorii o využití forem a potvrdil, že štukové sochy byly vytvořeny alla prima postupným nanášením hmoty na vnitřní konstrukci. Jediná socha Marta měla terakotové jádro, jež se po osazení na místo dotvořilo bílým štukem. Zpřesněním technologických postupů a odhalením odlišností v použitých materiálech se přispívá k lepšímu pochopení procesu vzniku štukové výzdoby bučovického zámku a renesančního štuku obecně.

Klíčová slova: Bučovice, Imperial Room, Jacopo Strada, terracotta, stucco all'antica

Zveřejněno: 1. září 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Wanková, V.K., Tišlová, R., Majoroš, P., & Krajíček, V. (2020). Technologické poznatky ke štukové výzdobě Císařského pokoje v Bučovicích. Zprávy památkové péče, 80(3-4), 330-341. doi: 10.56112/zpp.2020.3.09
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Nová encyklopedie českého výtvarného umění - dodatky, Praha 2006.
    2. Augustin Kratochvíl, Dějiny Bučovic od nejstarších dob až po smrt pana Václava z Boskovic (1554), Praha 1921.
    3. Kateřina Dufková, Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Moravský Petr Vok, Praha 2014.
    4. Fabián Slabý, Příspěvky k dějinám Bučovic, svazek I., Bučovice 1940.
    5. Karel Šmrha, Brněnští malíři z období kolem roku 1600, in: Brno v minulosti a dnes 2, 1960, s. 197-220.
    6. Petr Kroupa - Jiří L. Bílý, Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570-1620, Brno 1987.
    7. Bernt von Hagen - Jürgen Pursche - Eberhard Wendler, Die "Badstuben" im Fuggerhaus zu Augsburg, München 2012.
    8. Herbert Haupt, Fürst Karl I. von Liechtenstein, Hofstaat und Sammeltätigkeit. Obersthofmeister Kaiser Rudolfs II. und Vizekönig von Böhmen. Edition der Quellen aus dem liechtensteinischen Archiv. Quellenband, Wien - Köln - Graz 1983.
    9. Karel van Mander, Het schilder-boeck, Haarlem 1604.
    10. Lars Olof Larsson, Hans Mont van Gent. Versuch einer Zuschreibung, Konsthistorisk Tidskrift 36, 1967, s. 1-12. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Jarmila Krčálová, Centrální stavby české renesance, Praha 1976.
    12. Jarmila Krčálová, Zámek v Bučovicích, Praha 1979.
    13. Jarmila Vacková, The Imperial Room in the Castle at Bučovice in Moravia. Some Remarks to the Origin and the Meaning of its Decorations, Jaarboek van het Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antwerpen, Antwerpen 1979, s. 227-247.
    14. Magdalena Smělá - Jarmila Vacková, Na okraj Giambolognovy výstavy v Anglii a ve Vídni, Umění 28, 1980, s. 75-81.
    15. Lars Olof Larsson, Bildhauerkunst und Plastik am Hofe Rudolf II, Leids Kunsthistorisch Jaarboek, 1982, s. 211-235.
    16. Eliška Fučíková, Štuková výzdoba zámku v Bučovicích, Historická Olomouc a její současné problémy IV, 1983, s. 263-264.
    17. Historická Olomouc a její současné problémy IV, 1983.
    18. Dějiny českého výtvarného umění II/I, Praha 1989.
    19. Bohumil Samek et al., Zámek Bučovice, Brno 2003.
    20. Thomas DaCosta Kaufmann, Zur Zierd: Revisiting the Prague Kunstkammer, Studia Rudolphina 17-18, 2018, s. 141-153.
    21. Dorothea Diemer, Hubert Gerhard und Carlo di Cesare del Palagio: Bronzeplastiker der Spätrenaissance. I., Berlin 2004. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Hilda Lietzmann, Das Neugebäude in Wien. Sultan Süleymans Zeit - Kaiser Maxmilians II. Luftschloss. Ein Beitrag zur Kunst- und Kulturgeschichte der zweiten Halfte des sechzenten Jahrhundert, München - Berlin, 1987.
    23. Dirk Jacob Jansen, Jacopo Strada and Cultural Patronage at the Imperial Court, Leiden - Boston 2018.
    24. Zora Peloušková, Malíři v Brně kolem roku 1600 - příspěvek ke slovníku umělců. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské university. Řada uměnovědná. F 41, 1997, s. 5-29.
    25. Fabián Slabý - Jan Racek, Bučovice a okolí, Bučovice 1932.
    26. Albert Starzer (ed.), Quellen zur Geschichte der Stadt Wien. I. Abteilung. Regesten aus in- und ausländischen Archiven mit Ausnahme des Archives der Stadt Wien, VI. Band, Wien 1908.
    27. Pavel Preiss, Italští umělci v Praze. Renesance, manýrismus, baroko, Praha 1986.
    28. Jan Chlíbec, Italští sochaři v Českých zemích v období renesance, Praha 2011.
    29. Ladislav Hosák, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1981.
    30. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 1, A-I, Praha 1994.
    31. Petr Czajkowski, Příspěvek ke stavebnímu vývoji zámku v Drnholci, Sborník prací filozofické fakulty brněnské university. Řada uměnovědná. F 40, 1996,s. 121-127.
    32. Augustin Kratochvíl (ed.), Epicedium minoritského kláštera v Brně, Časopis Matice moravské 43, Brno 1919.
    33. Sabina Gavazzi Nizzola - Mariaclotilde Magni, Una traccia per Francesco Silva stuccatore ticinese, Arte Lombarda 17, č. 37, 1972, s. 86-95.
    34. Sabina Gavazzi Nizzola, Schede per la chiesa di S. Salvatore e il santuario della Beata Vergine della Neve a Vercana, Arte cristiana 81, 1993, s. 439-448.
    35. Sabina Gavazzi Nizzola - Mariaclotilde Magni, Aggiunta al catalogo dei Silva stuccatori morbiesi. Nuove attribuzioni e considerazioni, Archivio Storico Ticinese, 2004, č. 136, s. 309-326.
    36. Lucia Aliverti - Alberto Felici - Giacinta Jean, L'impresa dei Silva di Morbio, in: Maria Felicia Nicoletti - Paola Carla Verde (edd.), Pratiche architettoniche a confronto nei cantieri italiani della seconda metà del Cinquecento, Milano 2019, s. 97-119.
    37. Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996.
    38. Giorgio Vasari - Luciano Bellosi (ed.) - Aldo Rossi (ed.), Le vite de' più eccellenti architetti, pittori, et scultori italiani, da Cimabue insino a' tempi nostri, Torino 1986.
    39. Benvenuto Cellini - Carlo Milanesi (ed.), I trattati dell'oreficeria e della scultura, Firenze 1857.
    40. Renate Eikelmann - Jens Ludwig Burk, Bella Figura. Europäische Bronzekunst in Süddeutschland um 1600, München 2015.
    41. Andrea Bianchi (ed.), La bellissima maniera. Alessandro Vittoria e la scultura del Cinquecento, Trento 1999.
    42. Charles Avery, Giambologna's sketch models and his sculptural technique, Studies in European sculpture, London 1981, s. 79-86.
    43. Friedrich Wilhelm Heinrich Hollstein, The New Hollstein Dutch & Flemish Etchings, Engravings and Woodcuts, 1450-1700, Amsterdam 1993.
    44. Václav Bůžek, Sebeprezentace křesťanského rytíře ve výzdobě císařského sálu v Bučovicích, in: Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám, Brno 2009, s. 316-317.
    45. Josef Válka, Dějiny Moravy. Díl 2., Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1996.
    46. Jaroslav Pánek, Podíl předbělohorského českého státu na obraně střední Evropy proti osmanské expanzi, Československý časopis historický 36, 1988, č. 6, s. 859-872.
    47. Veronika K. Wanková, Perla Moravy. Nástěnná malířská výzdoba pěti sálů na zámku v Bučovicích, Praha 2015.
    48. Veronika K. Wanková, Veroneseho kresby jako předlohy k výzdobě bučovického zámku, Ars linearis VIII, 2018, s. 27-36.
    49. Ladislav Hosák - Eduard Petrů - Jan Skutil (edd.), Boskovice v dějinách. Sborník příspěvků k historii města a okolí, Boskovice 1969.
    50. Ondřej Jakubec (ed.), Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624-1695): olomoucký biskup a kníže střední Evropy, Olomouc 2019.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah