Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):262-270 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.03

Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě: možnosti a metody výzkumu, dosavadní stav poznání

Ondřej Jakubec1, Pavel Waisser2
1 Seminář dějin umění, FF Masarykova univerzita v Brně
2 Katedra dějin umění, FF Univerzita Palackého v Olomouci

Stať v úvodu nastiňuje metodické trendy dějin umění v rámci bádání o renesančním umění a snaží se do nich zasadit současný zvýšený zájem o dekorativní techniky architektury, mezi které patří i plastické štukové dekorace. V základních bodech shrnuje dosavadní výzkum štukatur 16. století v České republice (na pozadí italských východisek), který výzkumné aktivity v přibližně posledních pěti letech umožňují konfrontovat s aktuálním interdisciplinárním výzkumem v Evropě.

Klíčová slova: stucco, decoration of architecture, Renaissance, current research, 16th century, Czech Republic, Europe

Zveřejněno: 1. září 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jakubec, O., & Waisser, P. (2020). Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě: možnosti a metody výzkumu, dosavadní stav poznání. Zprávy památkové péče, 80(3-4), 262-270. doi: 10.56112/zpp.2020.3.03
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Roger Ling (ed.), Stuccowork and Painting in Roman Italy, Aldershot 1999.
    2. Claire Gapper - Jeff Orton, Plaster, Stucco and Stuccoes, Journal of Architectural Conservation 17, 2011, Nr. 3, s. 7-22. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Svetlana Alpers, The Art of Describing. Dutch Art in the Seventeenth century, Chicago 1983.
    4. Hiram Haydn, Counter-Renaissance, New York 1950.
    5. Eugenio Battisti, L'antirinascimento, Torino 1962.
    6. Storia dell'arte italiana. Dal Medioevo al Quattrocento V., Torino 1983.
    7. Ernst Hans Gombrich, Symbolic Images, London 1972.
    8. Keith Moxey, Panofsky's Concept of "Iconology" and the Problem of Interpretation in the History of Art, New Literary History 17, 1986, No. 2, s. 265-274. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Jan Dienstbier, Erwin Panofsky a česká ikonografie, Umění 66, 2018, č. 5, s. 422-430.
    10. James Elkins, Series Preface, in: James Elkins - Robert Williams (edd.), Renaissance Theory (The Art Seminar Book 5), New York - London 2008, s. 8. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Jonathan Goldberg (ed.), Queering the Renaissance, Durham 1993. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Garry Ferguson, Queer (Re)Readings in the French Renaissance, London - New York 2008.
    13. Thomas DaCosta Kaufmann - Catherine Dossin - Béatrice Joyeux-Prunel (edd.), Circulation in the Global History of Art, Farnham 2015.
    14. Peter Burke - Luke Clossey - Felipe Fernández-Armesto, The Global Renaissance, Journal of World History 28, 2017, č. 1, s. 1-30. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Jill Burke (ed.), Rethinking the High Renaissance, New York - London 2016. Přejít k původnímu zdroji...
    16. W. J. T. Mitchell, Picture Theory: Essays on Verbal and Visual Representation, Chicago 1994.
    17. Alice E. Sanger - Siv Tove Kulbrandstad Walker (edd.), Sense and the Senses in Early Modern Art and Cultural Practice, Farnham 2012.
    18. Barbara Baert, Interruptions and transitions: Essays on the senses in medieval and early modern visual culture, Leiden - Boston 2019.
    19. Maria F. Maurer, Gender, space and experience at the Renaissance court: Performance and Practice at the Palazzo Te, Amsterdam 2019. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Anne L. McClanan - Karen Rosoff Encarnación (edd.), The Material Culture of Sex, Procreation, and Mariage in Premodern Europe, New York 2001. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Suzanna Ivanič - Mary Laven - Andrew Morrall (edd.), Religious materiality in the early modern world, Amsterdam 2019. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Hohti Erichsen - Paula Artisans, Objects and Everyday Life in Renaissance Italy: the material culture of the middling class, Amsterdam 2020. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Michael Yonan, Toward a Fusion of Art History and Material Culture Studies, West 86th: A Journal of Decorative Arts, Design History, and Material Culture 18, 2011, č. 2, s. 232-248. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Sally M. Promey (ed.), Sensational Religion. Sensory Cultures in Material Practice, New Haven - London 2014.
    25. Eric E. Benay - Lisa M. Rafanelli (edd.), Faith, Gender and the Senses in Italian Renaissance and Baroque Art: Interpreting the Noli me tangere and Doubting Thomas, New York - London 2015.
    26. Pascale Rihouet, Art moves. The material culture of procession in Renaissance Perugia, London - Turnhout 2017.
    27. Alina Payne, Materiality, Crafting, and Scale in Renaissance Architecture, Oxford Art Journal 32, 2009, No. 3, s. 367-386. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Gülru Necipoğlu - Alina Payne (edd.), Histories of Ornament. From Global to Local, Princeton 2016.
    29. Georgia Clarke, Roman House - Renaissance Palaces: Inventing Antiquity in Fifteenth-Century Italy, Cambridge 2003.
    30. Philip Mattox, Domestic sacral space in the Florentine Renaissance palace, Renaissance Studies 20, č. 5, 2006, s. 658-673. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Marta Ajmar-Wollheim - Flora Denis (edd.), At Home in Renaissance Italy, London 2006.
    32. Richard Viladesau, Aesthetic and Religion, in: Frank Burch Brown (ed.), Religion and the Arts, Oxford 2014, s. 32-33. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Katie Jakobiec, Beyond Form and Fancy: The Merchant Palaces of Kazimierz Dolny in Poland, Architectural History 60, 2017, s. 37-69. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Ethan Matt Kavaler, Ornament and Systems of Ordering in the Sixteenth-Century Netherlands, Renaissance Quarterly 72, 2019, s. 1269-1325. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Leon Battista Alberti, Deset knih o stavitelství (překlad do češtiny Alois Otoupalík), Praha 1956.
    36. Andrea Palladio, Čtyři knihy o architektuře, Praha 1958 (překlad do češtiny L. Macková).
    37. Claire Gapper, What is 'Stucco'? English Interpretations of an Italian Term, Architectural History 42, 1999, s. 333-343. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Geoffrey Beard, Stucco and Decorative Plasterwork in Europe, London 1983.
    39. Claire Farago (ed.), Reframing the Renaissance, New Haven and London, Yale University Press, 1995.
    40. Iris Lauterbach - Klaus Endelmann - Christoph Luitpold Frommel (edd.), Die Landshuter Stadtresidenz, München 1998.
    41. Ulrike Heckner, Im Dienst von Fürsten und Reformation: Fassadenmalereien den Schlössern in Dresden und Neuburg an der Donau, Berlin - München 1995.
    42. Andrea Langer - Georg Michels (edd.), Metropolen und Kulturtransfer im 15.-16. Jahrhundert: Prag - Krakau - Danzig - Wien. Stuttgart 2001.
    43. Jan Bažant - Nina Bažantová, Vila Hvězda v Praze (1555-1563). Mistrovské dílo severské renesance, Praha 2013.
    44. Ivan Prokop Muchka - Ivo Purš - Sylva Dobalová - Jaroslava Hausenblasová, Hvězda. Arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu, Praha 2014.
    45. Miloš Suchomel, Restaurování figurálních štukových reliéfů v Nelahozevsi, Zprávy památkové péče 27, 1967, č. 2, s. 44-49, 62-64. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Jaroslav Pánek (ed.), Václav Březan, Životy posledních Rožmberků I-II, Praha 1985.
    47. Bernt von Hagen - Jürgen Pursche - Eberhart Wendlel, Die Badstuben im Fuggerhaus zu Augsburg, München - London - New York 2013.
    48. Reinhold Baumstark (ed.), Rom in Bayern. Kunst und Spiritualität der ersten Jesuiten (katalog výstavy), München 1997.
    49. Herbert Brunner - Brigitte Langer - Elmar Schmidt, Landshut, Burg Trausnitz, München 2003.
    50. Die Begräbnis kapelle im Freiberger Dom und die Nikolaikirche Freiberg, Freiberg 2004.
    51. Dorothea Diemer, Hubert Gerhard und Carlo di Cesare del Palagio. Bronzeplastiken der Spätrenaissance, Berlin 2004. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassare Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986.
    53. Ivan Prokop Muchka, Objevy odborníků i laiků. Rudolfínská štuková výzdoba Španělského sálu - renesance a art-deco, Umění a řemesla 34, 1992, č. 1, s. 65-66.
    54. Dirc Jacob Jansen, Jacopo Strada and Cultural Patronage at the Imperial Court, Leiden - Boston 2019.
    55. Hilda Lietzmann, Das Neugebäude in Wien: Sultan Süleymans Zelt. Kaiser Maxmilians II. Lustschloß. Ein Beitragzur und Kulturgeschichte der zweiten Hälfte des sechzehnten Jahrhunderts, München 1987.
    56. Richard Kralik, Geschichte der Stadt Wien und ihrer Kultur, Wien 1926.
    57. Ivan Rusina, Renesančná a baroková plastika v Bratislave, Bratislava 1983.
    58. Ivan Rusina a kol., Renesancia, umenie medzi neskorou gotikou a barokem, Bratislava 2009.
    59. Barbara Rinn-Kupka, Stuck in Deutschland. Von der Frühgeschichte bis in die Gegenwart, Regensburg 2018.
    60. Václav Bůžek - Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, České Budějovice 2012.
    61. Milada Lejsková-Matyášová, Program štukové výzdoby soudnice zámku v Bechyni, Umění 21, 1973, s. 1-17.
    62. Jiří Bláha - Tomáš Kyncl, Přínos dendrochronologie pro poznání stavebních památek města Telče, Průzkumy památek 11, 2008, č. 2, s. 99-118.
    63. Pavel Mach, Sporné otázky účasti Baldassare Maggiho na stavebním vývoji zámku v Telči v druhé polovině 16. století, Památky Vysočiny 2, 2010, s. 47-65.
    64. Jiří Kroupa - Ondřej Jakubec, Telč. Historické centrum, Praha 2013.
    65. Renata Tišlová - Jana Waisserová - Pavel Waisser - Thomas Köberle, Italský renesanční štuk na zámku v Telči - materiálová charakteristika a jeho technologická rekonstrukce, in: Acta Artis Academica, Sborník 5. mezioborové konference ALMA: Interpretace analýz výtvarného umění v různých kontextech, Praha 2014, s. 153-180.
    66. Jiří Bláha - Jana Waisserová, Restaurování maleb a štuků na zámku Kratochvíle, in: Restaurování a ochrana uměleckých děl, Koncepce restaurátorského zásahu (Konference pro ochranu památek Arte-fakt), Kutná Hora 2011, s. 18-25.
    67. Zdeňka Míchalová, "Objev" epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci, Zprávy památkové péče LXXIX, 2019, č. 2, s. 214-215. Přejít k původnímu zdroji...
    68. Ondřej Jakubec, Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby, Olomouc 2003.
    69. Jiří Kropáček, Arcibiskupský palác v Praze, Kostelní Vydří 2003.
    70. Zdeněk Vácha, Oltář sv. Šebestiána z roku 1580 v opatské kapli premonstrátského kostela Panny Marie a sv. Václava ve Znojmě-Louce, Památková péče na Moravě 16, 2014, s. 55-65.
    71. Miroslav Karnet, Štukatérství, Brno 1961.
    72. Ludvík Losos - Miloš Gavenda, Štukatérství, Praha 2010.
    73. Vlastimil Richard Klenka, Stucco a jeho technika a vývin zvláště na půdě české, Dílo I., 1903, s. 181-206.
    74. Wilhelm Lübke, Geschichte der Renaissance in Deutschland, Stuttgart 1873.
    75. Emanuel Poche, Renesance: Architektura, in: Václav Dědina (ed.), Československá vlastivěda. Sv. 8. Umění, Praha 1935, s. 102, 105.
    76. Ferdinand Seibt (ed.), Renaissance in Böhmen, München 1985.
    77. Renata Tyršová (ed.), Dra Miroslava Tyrše: Úvahy a pojednání o umění výtvarném II. Praha 1912.
    78. Jan Koula, Majorátní dům knížat Schwarzenbergů na Hradčanech, Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém XVIII, 1883, č. 3-4, s. 2-3.
    79. Jan Koula, Výklad o vývoji a stylu A. Wiehla, Zprávy Spolku architektů a inženýrů v království Českém XVIII, 1883, č. 4, s. 7-8.
    80. Miloš Suchomel, Štuková výzdoba letohrádku Hvězda, Umění 21, 1973, s. 99-116.
    81. Milada Lejsková-Matyášová, Výjevy z římské historie v prostředí české renesance, Umění 8, 1960, s. 287-299.
    82. Milada Lejsková-Matyášová, Restaurování rožmberské Kratochvíle, Památková péče 30, 1970, č. 2, s. 100-109.
    83. Jarmila Vacková, The imperial room in the castle at Bučovice in Moravia: some remarks to the origin and the meaning of its decorations, Jaarboek/ Koninklijk Museum voor Schone Kunsten, 1979, s. 227-247.
    84. Jarmila Krčálová, Zámek v Bučovicích, Praha 1979.
    85. Marie Mžyková, Theatrum Mortis, Umění a řemesla, 1981, č. 4, s. 44-48.
    86. Veronika Korčáková, Ikonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči, Průzkumy památek 8, 2001, s. 21-36.
    87. Jennifer Morris, Dry Bones and Floating Spirits? Neo-Platonism and the Schlosskapelle at Telč, in: Ondřej Jakubec (ed.), Parallel Inquiries. Central European and American Perspectives on Visual Arts in Early Modern Europe, Brno 2013, s. 40-59.
    88. Květa Křížová, K některým částem výzdoby renesančních interiérů zámku v Telči, Památky a příroda 39, 1979, s. 534-540.
    89. Květa Křížová, K dalším částem výzdoby renesančních interiérů zámku v Telči, Zprávy památkové péče 66, 2006, č. 4, s. 337-340.
    90. Pavel Mach - Jan Salava, Pán moří či podsvětí? Několik poznámek k pracím štukatéra a kameníka Antonia Melana na zámku v Telči v souvislosti s plánovaným restaurováním tzv. Reliéfu Poseidona či Neptuna, Památky Vysočiny 1, 2008-2009, s. 236-245.
    91. Ondřej Jakubec - Pavel Waisser, Mauzoleum Zachariáše z Hradce na zámku v Telči a jeho výzdoba v kontextu renesančních zámeckých kaplí, Opuscula historiae artium 64, 2015, s. 2-19.
    92. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnným malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63-80.
    93. Ivan Prokop Muchka, Zur Tätigkeit de Brocco-Werkstatt in Prag, in: Beket Bukovinská - Lubomír Konečný (edd.), Dresden - Prag um 1600, Praha 2018, s. 47-53.
    94. Blanka Kubíková - Jaroslava Hausenblasová - Sylva Dobalová (edd.), Ferdinand II.: arcivévoda Ferdinand II. Habsburský: renesanční vladař a mecenáš. Mezi Prahou a Innsbruckem, Praha 2017.
    95. Ivo Purš, Grotesque stucco motifs in the Hvězda Summer Palace, Umění 67, 2019, č. 5, s. 396-416.
    96. Tomáš Knoz, Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích, Rosice 1996.
    97. Jan Chlíbec, Italští sochaři v českých zemích v období renesance, Praha 2011.
    98. Christine Casey - Conor Lucey (edd.), Decorative plasterwork in Ireland and Europe. Ornament and the Early Modern Interior, Dublin 2012.
    99. Petr Macek - Richard Biegel - Jakub Bachtík (edd.), Barokní architektura v Čechách, Praha 2015.
    100. Ondřej Jakubec - Marek Perůtka (edd.), Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620-1780 II., Olomouc 2010.
    101. Ondřej Jakubec, Motiv srdce v pozdně renesančních štukaturách Moravy a Polska, in: Pavol Černý (ed.), Historia Artium 4. Sborník k 80. narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc., Olomouc 2002, s. 297-324.
    102. Ondřej Jakubec, Skupina pozdně renesančních štukatur na Moravě, jejich styl a význam - možnosti a meze interpretace, Umění 51, č. 4, 2003, s. 278-291.
    103. Vladislava Říhová, Skupina štukatur počátku 17. století na Moravskotřebovsku, Moravskotřebovské vlastivědné listy 16, 2005, s. 24-31.
    104. Pavel Waisser - Jana Waisserová - Renata Tišlová - Petra Hečková, Renesanční štuková díla zámku v Telči v kontextu dějin umění, technologie a restaurování, Pardubice 2020.
    105. Bernd Euler-Rolle - Georg Heiligensetzer - Manfred Koller, Schloss Weinberg im Lande ob der Enns, München 1991.
    106. Pavla Mikešová, Restaurování štukové výzdoby v letohrádku Hvězda vedené Pavlem Janákem a jeho předchůdci, Zprávy památkové péče 79, 2019, č. 3, s. 353-364. Přejít k původnímu zdroji...
    107. Giuseppe Bergamini - Paolo Goi (edd.), L'arte dello stucco in Friuli nei secoli XVII-XVIII. Storia, tecnica, restauro, interconnessioni. Atti del Convegno Internazionale, Udine 2001.
    108. Guido Biscontin - Guido Driussi (edd.), Lo stucco: Cultura, Tecnologia, Conoscenza. Atti del convegno di studi, Marghera-Venezia 2001.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah