Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
do rukou se vám dostává v tomto čísle ZPP řada podnětných studií věnovaných štukatérskému umění raného novověku, ke kterému jako k "art minor" naše uměnověda přistupuje spíše s macešským odstupem. Příspěvky představují žeň z první fáze projektu MK ČR, programu NAKI II "Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě", který má zmapovat památkový fundus štukatur 16. století a prvních decenií století 17. Jsou pojaty interdisciplinárně a zahrnují vedle uměnovědných analýz i výsledky technologických restaurátorských průzkumů i metodologické podněty či návrhy na restaurování.
Ondřej Jakubec a Pavel Weisser se věnují obecně fenoménu renesančního štuku, jeho postavení v hierarchii raně novověkých uměleckých disciplín a reflektují i aktuální chápání pojmu renesance. Studie se neobejde bez přehledu dosavadního bádání a přináší kritickou bibliografii literatury věnované štuku.
Jana Zapletalová přispěla do čísla studií o štukatéru Antoniovi Melanovi a jeho krajanech z Arogna, ve které mohla zúročit svoje recentní rešerše v zahraničních archivech.
Milena Poeta a Jana Weisserová zkoumají unikátní skripta Francesca Corradoriho, která autor sepsal na začátku 19. století, aby v nich zachytil autentické, od antiky tradované receptury štukatérského umění.
Ačkoliv program štukové výzdoby tzv. soudnice v bechyňském zámku byl již několikrát v odborné literatuře analyzován, stať Pavla Waissera dokáže nyní představit její sofistikované "concetto" ve vyčerpávající celistvosti.
Studie Veroniky Řezníčkové se zabývá rozvrhem štukových dekorací na renesančních klenbách, které v odborné literatuře nesou označení "komunikující rámy" a rytmizované kazety.
Článek autorského týmu Zdeňka Kováříka, Zdeňky Míchalové a Renaty Tišlové se věnuje "vytlačovanému" neboli "raženému" štuku v profánních a sakrálních stavbách v česko-moravsko-rakouském regionu.
Dílčí studie věnované uměleckohistorické, technologické a metodologické problematice konkrétních památek štukového umění přinášejí nejenom překvapující objevy získané in situ restaurátorským a technologickým výzkumem anebo archivními rešeršemi, ale zároveň umožňují poznatky o zkoumaných památkách včlenit do širších souvislostí.
Veronika K. Wanková, Renata Tišlová, Peter Majoroš a Vojtěch Krajíček se tak ve studii zaměřili na technologické zkoumání štukové výzdoby Císařského sálu bučovického zámku.
Kombinace studia archivního a novodobého spisového materiálu i restaurátorského průzkumu umožnila Petře Hečkové, Zdeňku Kováříkovi a Petru Kunešovi přispět k rekonstrukci původního vzhledu štukového interiéru tzv. Rondelu v areálu jindřichohradeckého zámku.
Zdeňka Míchalová, Lucie Bartůňková a Renata Tišlová přispívají článkem o vzniku a proměnách ve štuku provedených soch Adama a Evy v nádvoří zámku v Telči.
Značně zdevastovanému raně baroknímu ansámblu štuk v letohrádku zámku v kladském Gořanově je věnována zpráva o průzkumu na objektu od Lucie Bartůňkové, Pavly Jandové, Zuzany Křenkové a Vladislavy Říhové.
Posledně uvedený příspěvek sice přesahuje časový rámec našeho projektu NAKI II, na straně druhé však vzbuzuje naději na pokračování interdisciplinárního výzkumu o štukatérském umění v českých zemích i po roce 1620, kdy se štuková dekorace stává "kritickou formou" interiérů naší architektury.
Download citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.