Zprávy památkové péče 2019, 79(2):190-204 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.10

Kryté plavecké bazény a koupaliště druhé poloviny 20. století a jejich památkový potenciál

Martin Strakoš
NPÚ, ÚOP v Ostravě

Studie se zabývá vývojem uvedeného typu staveb a možnosti jejich památkové ochrany. V moderní době vznikla celá řada nových typů sportovních staveb, k nimž náleží také kryté plavecké bazény, často dotvářené venkovním koupalištěm. Kryté plavecké bazény navazují na starší typy lázeňských budov, určené k péči o zdraví a hygienu. Jejich zaměření na rozvoj plavání a rekreaci se projevil v konkrétním architektonickém řešení s důrazem na rozměrné bazénové haly a navazující provozy. V úvodu se text věnuje genezi uvedeného typu objektů, ve výsledku ustálené v podobě bazénů dvou velikostí a to 25 a 50 metrů s různým počtem plaveckých drah. Následuje analýza vybraných staveb na území České republiky. K náročnějším příkladům padesátimetrových bazénů z probíraného období náleží krytý bazén a plovárna v Praze-Podolí, krytý bazén v Českých Budějovicích nebo méně známé kryté bazény v Brně, Liberci, v Ostravě nebo v Chomutově. Menší objekty vznikaly podle typových podkladů v okresních městech nebo např. jako součást školských areálů. Řada staveb se však nedochovala v původním stavu, protože byla v uplynulých desetiletích přestavěna nebo rekonstruována a ev. humanizována po vzoru vodních zábavních parků, často bez ohledu na původní architektonické řešení i na soudobý architektonický výraz, takže výsledkem bývá stavitelský průměr. Od roku 2001 jsou chráněny tzv. Zimní lázně ve Zlíně, otevřené pro veřejnost v roce 1950. V roce 2018 byl za kulturní památku prohlášen bazén v Českých Budějovicích a v současnosti se projednává návrh památkové ochrany pražského plaveckého areálu v Praze-Podolí. Další dosud nechráněné objekty dokládají, že důraz na architektonickou stránku staveb přinesl celou řadu invenčních řešení, příznačných pro pojetí bazénových hal, vestibulů nebo urbanistického začlenění do rozsáhlejších komplexů a krajiny. Navíc mnohé stavby jsou dotvářeny uměleckými díly, reprezentujícími dobový umělecký vývoj. Soustavnější péče o tyto stavby a to jak památková, tak i z hlediska současné architektonické kultury odpovídá potřebě komplexního přístupu k uchování a rozvoji veřejného prostoru a k zachování či akcentaci kvalit vlastních těmto veřejným stavbám.

Klíčová slova: kryté bazény, plavecké kryté bazény, koupaliště, architektura 2. poloviny 20. století, pozdně modernistická architektura sportovních staveb, pozdní internacionální styl, bruselský styl, brutalismus, technicismus, postmodernismus, státní památková péče, památková ochrana architektury 2. poloviny 20. století

Zveřejněno: 1. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Strakoš, M. (2019). Kryté plavecké bazény a koupaliště druhé poloviny 20. století a jejich památkový potenciál. Zprávy památkové péče, 79(2), 190-204. doi: 10.56112/zpp.2019.2.10
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Jan Michl, Realizace a projekty v současné architektuře, Praha 1978.
    2. Markéta Svobodová, Když se led proboří… Lázně, plovárny a bazény v české architektuře 19. a 20. století, Umění XLVIII, 2000, č. 5, s. 351-368.
    3. Rostislav Švácha (ed.), Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012, Praha 2012.
    4. Jan Drnek - Ota Brachtel, Bazén pro půl miliónu. Historie městského bazénu Plzeň-Slovany, Plzeň 2016.
    5. Robert Šrek, Plavání a architektura. Několik příkladů z Moravy a Slezska do počátku 20. století, Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci. Společenské vědy, 2014, č. 308, s. 125-134.
    6. Rudolf Ortner, Sportbauten. Anlage - Bau - Ausstattung, Berlin 1956.
    7. Andreas Butter - Ulrich Hartung, Ostmoderne. Architektur in Berlin 1945-1965, Berlin 2005.
    8. František Troníček, Kryté lázně plavecké. Studie objemu a provozu, Praha 1955.
    9. Alex. Hofbauer - Václav Kolátor, Lázně. Stavba lázní, koupališť a plováren, jejich úprava a zařízení, Praha 1935.
    10. Václav Kolátor, Tělovýchova ve službách národa, Architektura ČSR V, 1946, s. 180.
    11. František Balcárek - Karel Kopp, Tělovýchovné středisko dneška, Architektura ČSR V, 1946, s. 183.
    12. Jiří Voženílek, Nová výstavba Zlína, Architektura ČSR VI, 1947, s. 78.
    13. Pavel Novák, Zlínská architektura 1900-1950, Zlín 1993.
    14. Martin Strakoš, Nová Ostrava a její satelity, Ostrava 2010.
    15. Otakar Jandera, Postavíme si tisíc koupališť!, Základní tělesná výchova V, 1960, č. 16, s. 328-329.
    16. František Troníček, Letní lázně plavecké, Praha 1955.
    17. Josef Pechar, Kryté lázně - Ostrava, Architektura ČSSR XXIII, 1964, č. 4, s. 263-266.
    18. Martin Strakoš, Po sorele brusel, kov, sklo, struktury a beton, Ostrava 2014.
    19. Marie Judlová (ed.), Ohniska znovuzrození; české umění 1956-1963, Praha 1994.
    20. Lenka Tichá, Středoevropská architektura v letech 1956-1963 a bruselský styl, Umění IL, 2001, s. 151-160.
    21. Daniela Kramerová - Vanda Skálová (edd.), Bruselský sen. Československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, Praha 2008.
    22. Olomoucká architektura 1950-1983, Olomouc 1983.
    23. Richard F. Podzemný, Plavecký stadión v Praze-Podolí, Architektura ČSSR XXV, 1966, č. 2, s. 99-102.
    24. Jaroslav Paroubek, K realizaci plaveckého stadiónu, Architektura ČSSR XXV, 1966, č. 2, s. 103-105.
    25. V. Moravec, Plavu, plaveš, plaveme. Rozhovor s ředitelem Zdeňkem Jelínkem, Československý architekt XXV, 1979, č. 2, s. 3.
    26. Bohumil Böhm, Plavecký stadión v Českých Budějovicích, Architektura ČSR XXXII, 1973, č. 9, s. 452-455.
    27. Daniel Kovář (ed.), Slavné stavby Českých Budějovic, Praha 2016.
    28. Encyklopedie Českých Budějovic, České Budějovice 1998.
    29. Felix Haas, Architektura 20. století, Praha 1980.
    30. Lev Lauerman, Jednotlivé pavilony, Architektura ČSR XVII, 1958, č. 9-10, s. 685-703.
    31. Matúš Dulla - Henrieta Moravčíková, Architektúra Slovenska v 20. storočí, Bratislava 2002.
    32. Jaroslav Paroubek, Architektura sportovních staveb v ČSR, Architektura ČSSR XIX, 1961, s. 545 a 548.
    33. Jaroslav Paroubek, Současná architektura sportovních a tělovýchovných staveb, Architektura ČSR XXXIX, 1980, s. 102-105.
    34. Václav Krejčí, Ústí nad Labem. Rozvoj města 1950-2010, Ústí nad Labem 2013.
    35. Jiří Eisenreich, Městské lázně v Chomutově, Architektura ČSSR XXVII, 1968, č. 7, s. 426-428.
    36. Brno architektura 1945-1990, Brno 2009.
    37. Zdeněk Jelínek, Výstavba krytých bazénů za dvě miliardy, Vodní sporty XXII, 1970, č. 2, s. 16-17.
    38. Pavel Marek - Milan Vašek, Kovové plavecké bazény. Pozemní stavby XIX, 1971, č. 4, s. 101-107.
    39. Jiří Vopařil, Budeme vyrábět montovaná plavecká střediska?, Technický týdeník XIX, 1971, č. 1, s. 9.
    40. Zdeněk Jelínek, Včerejšek, dnešek a zítřek krytých plaveckých bazénů. Technický týdeník XXI, 1973, č. 38, s. 9.
    41. B. Čapka, V. kongres Výstavba a provoz plaveckých zařízení a saun, Československý architekt XXII, 1976, č. 2, s. 6.
    42. Martin Strakoš - Romana Rosová - Roman Polášek, Opavské interiéry, Opava 2014.
    43. Martin Strakoš - Romana Rosová (edd.), Průvodce architekturou Opavy, Ostrava 2011.
    44. Martin Strakoš (ed.), Průvodce architekturou Krnova, Ostrava 2013.
    45. Oliver Honke-Houfek - Zdeněk Kuna - Zdeněk Stupka, Spartakiádní stadion na Strahově, Architektura ČSR XXXIV, 1975, č. 7, s. 301-307.
    46. Milan Jirovec, Rekonstrukce bazénu na Strahově, Architekt IL (V), 2003, č. 6, s. 28-30.
    47. Pavel Halík, Živé znamení přítomnosti, Architekt IL (V), 2003, č. 6, s. 31.
    48. Stavby ČSSR 1981-1985, Bratislava 1986.
    49. Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993, Praha 1993.
    50. František Šaman, Sportovní hala s bazénem v Novém Jičíně, Architektura ČSR XXXV, 1976, č. 8, s. 361-367.
    51. Pavel Švancer, Objemová studie plaveckého stadiónu v Liberci, Československý architekt XII, 1966, č. 1-2, s. 7.
    52. Plavecký stadión v Liberci, Architektura ČSR XLVI, 1984, č. 4, s. 340-345.
    53. Jiří Hubka, Plavecký stadión v Liberci, Československý architekt XXX, 1984, č. 22, s. 3.
    54. Svatopluk Technik, Liberec se konečně dočkal, Domov 26, 1986, č. 2, s. 23-26. Přejít k původnímu zdroji...
    55. Antonín Buchta, Plavecký bazén v Ostravě, Architektura ČSR XLVIII, 1989, č. 3, s. 17-25.
    56. Radomíra Sedláková, Plavecký bazén v Ostravě, Architektura ČSR XLVIII, 1989, č. 3, s. 18.
    57. Olga Myslivečková, Plavecký bazén za 10 miliónů, Československý architekt XXIX, 1983, č. 26, s. 1 a 3.
    58. Arnošt Navrátil, K článku "Plavecký bazén za 10 miliónů", Československý architekt XXX, 1984, č. 9, s. 4-5.
    59. Lukáš Liesler - Eduard Schleger - Dušan Štětina, Bazény a koupaliště. Principy využití sluneční energie, Praha 2003.
    60. Rostislav Švácha - Marie Platovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění VI./1 (1958-2000), Praha 2007.
    61. Tomáš Turek, Školní výcvikový bazén v Benešově, Československý architekt XXXIII, 1987, č. 12, s. 5.
    62. Martin Stohr, Plavecký bazén v Praze 3 - Na Balkáně, Československý architekt XXXV, 1989, č. 22, s. 3.
    63. Wolfgang Pehnt, Deutsche Architektur seit 1900, Ludwigsburg - München 2006.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah