Zprávy památkové péče, 2019 (roč. 79), číslo 2

Editorial

redakce

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):105  

Oprava a restaurování fasád Národního muzea v Praze - zamyšlení nad soudobým směřováním péče o památky z kamene

Kateřina Adamcová

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):107-115 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.02  

Polemicky laděný příspěvek se pokouší o kritické zhodnocení nedávno dokončené opravy a restaurování pláště historické budovy Národního muzea v Praze. Poukazuje na její sporné momenty, které vyplynuly z celkové koncepce generální opravy tohoto objektu vedené snahou "...navrátit historické budově Národního muzea vzhled, který měla v době svého vzniku". Tento přístup totiž vedl u jedné skupiny prvků a částí fasád Národního muzea zhotovených z kamene k očištění jejich povrchu do takové míry, že se ztratily nejen stopy stáří včetně patiny, ale také doklady o jejich původním kamenickém a kamenosochařském opracování. U druhé skupiny prvků pak tato koncepce...

Radnice v Nymburce - proměny památky a její původní vzhled

Michaela Ramešová

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):116-133 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.03  

Radnice v Nymburce se řadí mezi nejvýznamnější stavby české architektury 1. poloviny 16. století. Její současná podoba, na níž se zakládala většina výkladů, je však výsledkem řady pozdnějších zásahů do původního vzhledu památky. Jejich povahu a okolnosti se tento text snaží objasnit. Radnice vznikla ze skladního domu, který byl na sídlo městské rady upraven po roce 1523. Doplňování radnice dle dobových zmínek trvalo do poloviny 16. století. Budova byla následně vícekrát závažně poškozena požáry. Po posledním požáru (1838) byla upravena tak, že ztratila svůj původní ráz. Poté radnice sloužila různým účelům. Přes některé dílčí opravy jí nebyla, anebo...

Virtuální 3D model jezuitské koleje v Telči

Ondřej Hnilica, Ivan Klíma

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):134-145 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.04  

Studie pojednává o jednom odvětví činnosti, která probíhá v rámci v současnosti řešeného vědeckovýzkumného projektu NAKI II Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši. Složka NPÚ ÚOP v Telči se zabývá odkazem hmotného kulturního dědictví, které vzniklo, bylo upravováno či využíváno zde usazenou komunitou příslušníků Tovaryšstva Ježíšova, v průběhu let 1654-1773. Pro studijní a prezentační účely jsou zhotovovány 3D virtuální modely vybraných staveb. Příspěvek se zaměřuje na klíčový objekt Tovaryšstva Ježíšova v Telči - kolej, která taktéž zahrnovala i dům třetí probace (místo vrcholné řádové formace) pro českou jezuitskou provincii. Původní novověká stavební...

Dokumentace moderní architektury moderními technologiemi

Hana Hasníková, Jiří Kunecký, Kateřina Kulawiecová

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):146-153 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.05  

Digitalizace kulturního dědictví je velmi aktuální téma stejně jako památková ochrana moderní architektury. Na příkladech významných budov z období 60. a 70. let 20. století je prezentována tvorba digitální dokumentace existujících staveb, která využívá informační modelování budov (BIM) v kombinaci s jednoduchými metodami sběru dat, jako je fotogrammetrie. Pozornost je věnována také efektivní formě zpřístupnění 3D dynamických modelů veřejnosti.Článek krátce srovnává stav památkové ochrany moderní architektury v České republice a ve světě. Podrobněji představuje české objekty, které usilují o památkovou ochranu a v rámci projektu "Analýza a prezentace...

Slunce místo uhlí. Počátky solární architektury v Československu

Veronika Vicherková

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):154-159 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.06  

Postupující devastace životního prostředí vlivem průmyslu, těžby a produkce energie v tepelných elektrárnách přinesla v bývalém Československu, oproti západní Evropě poněkud opožděně, v 70. letech probuzení prvních ekologických hnutí. Spolu s tím se začaly zkoumat možnosti alternativních zdrojů energie, mj. tepelné energie slunečního záření. V polovině 70. let se u nás, stejně jako v zahraničí, začala vyvíjet a používat zařízení solárních tepelných kolektorů pro ohřev užitkové vody, zkoušely se ale také technologie pro solární vytápění objektů. Spolu s tím vznikly první návrhy "solární architektury", tedy staveb, jejichž forma vychází vstříc efektivnímu...

Osudy synagogy v Hranicích: k historii stavby a koncepci její virtuální rekonstrukce

Klára Jeništová

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):160-166 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.07  

Studie se věnuje synagoze v Hranicích jako dochovanému objektu bývalé židovské obce, který v současnosti skýtá potenciál větší památkové obnovy. Vznik stavby je zasazen do historického kontextu, umožňujícího čtenáři bližší seznámení s vývojem a uspořádáním místní židovské obce, přičemž i obecné poznání základních pravidel její regulace. Práce se rovněž snaží poodhalit tajemství kolem autora stavby, vídeňského stavitele Franze Machera seniora.Vlivem válečných a poválečných událostí změnila synagoga svůj účel, pročež však zůstala zachována v poměrně dobrém stavu. Při opravách v 90. letech byly odkryty fragmenty původní výmalby, které spolu s historickými...

Výstavba českých škol v národnostně smíšených oblastech v období předmnichovského Československa na příkladech z Plzeňska

Miroslava Břízová, Karel Foud

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):167-172 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.08  

České školy z národnostně smíšených oblastí Plzeňska budované v letech 1918-1938 jsou němými svědky změn, kterými byl region nucen projít v období 30. a 40. let 20. století. Zároveň jsou také ukázkou prvorepublikové architektury a umu tehdejších stavitelů a projektantů, např. Ing. arch. M. Babušky. Budování republiky Čechů a Slováků v letech 1918-1938 ve všech jeho aspektech včetně podpory českého školství ve spolupráci s Ústřední Maticí školskou, Národní jednotou pošumavskou a státem dalo jen na Plzeňsku v oblasti "jazykové hranice" vzniknout celé řadě nových školních budov. V některých částech regionu byla snaha o šíření vyučování v českém jazyce...

Obraz Kutné Hory v 19. století. Mezi kresbou, grafikou, malbou a fotografií

Lukáš Veverka

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):173-189 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.09  

Zobrazování Kutné Hory sahá až k roku 1602, konkrétně k vedutě Jana Willenberga, která se stala na dlouhých 300 let téměř závaznou předlohou, přímo ovlivňující vnímání města, přístupy a stanoviště jeho zobrazování (Čáslavského veduta, barokní tisky, biedermeierové malby). Výjimku v tomto období představuje F. B. Werner s vedutou města od Sedleckého kláštera, kterou poprvé výrazně změnil pozici, navíc prokazatelně vyrazil přímo do terénu. Až 19. století přináší četnější změny stanovišť, přestává se využívat pouze stráň nad Vrchlicí, přidávají se nové lokace: rybníky jižně od katedrály, kaňkovské haldy a předměstí Karlov. To se stane stejně vyhledávaným,...

Kryté plavecké bazény a koupaliště druhé poloviny 20. století a jejich památkový potenciál

Martin Strakoš

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):190-204 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.10  

Studie se zabývá vývojem uvedeného typu staveb a možnosti jejich památkové ochrany. V moderní době vznikla celá řada nových typů sportovních staveb, k nimž náleží také kryté plavecké bazény, často dotvářené venkovním koupalištěm. Kryté plavecké bazény navazují na starší typy lázeňských budov, určené k péči o zdraví a hygienu. Jejich zaměření na rozvoj plavání a rekreaci se projevil v konkrétním architektonickém řešení s důrazem na rozměrné bazénové haly a navazující provozy. V úvodu se text věnuje genezi uvedeného typu objektů, ve výsledku ustálené v podobě bazénů dvou velikostí a to 25 a 50 metrů s různým počtem plaveckých drah. Následuje analýza...

Město z našich měst nejnešťastnější... Rozhovor s archeologem Janem Klápštěm o roli památkové péče a archeologie při záchraně starého Mostu

Jakub Bachtík, Martin Tomášek, Stanislava Kučová

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):205-209 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.11  

Stručný úvod k lakovým pracím na historickém nábytku v České republice

Radek Ryšánek

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):209-214 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.12  

"Objev" epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci

Zdeňka Míchalová

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):214-215 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.13  

Alois Musil, antika a České země

Stanislava Kučová, Martina Veselá, Patrik Líbal, Jiří Musil

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):215-216  

Ottův historický atlas - Praha

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):217-221  

Zrcadlo moci. Pilíře moci Napoleona Bonaparta ve vizuálním umění

Zuzana Śevčíková

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):222-223  

Dvě nové publikace na téma železniční stavitelství jako kulturní dědictví

Karel Hájek

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):223-224  

Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):224-225  

Obraz jako prostředek k reprezentaci šlechtického panství v raném novověku

Lukáš M. Vytlačil

Zprávy památkové péče 2019, 79(2):225-226